Mikuláš z Brna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz
m oprava referencí
Řádek 20:
}}
</ref>]]
Mikuláš Alreim se narodil v&nbsp;[[Brno|Brně]]. Stal se nejprve [[Seznam proboštů Metropolitní kapituly u svatého Václava v Olomouci|děkanem]] [[olomouc]]ké [[Katedrála svatého Václava|katedrály svatého Václava]] a [[kancléř]]em [[Karel IV.|Karla]], [[Seznam_vládců_Moravy#Moravsk%C3%A1_markrabata_2|moravského markraběte]], budoucího českého krále a římského císaře Karla IV.<ref name="ghetta/">{{Citace monografie
| příjmení1 = Ghetta
| jméno1 = Frumenzio
| titul = L'aquila stemma di Trento e del Trentino
| vydavatel = Comune di Trento
| místo = Trento
| rok = 2000
| isbn = 88-86802-33-1
| jazyk = italsky
| cid=Ghetta}}</ref>
 
V&nbsp;lednu [[1336]] Mikuláš následoval kralevice Karla, jenž byl vyslán do [[Tyrolsko|Tyrol]] (jako poručník dvou nezletilých [[TyrolskáTyrolské hrabství|hrabat]], spolu se svým mladším bratrem [[Jan Jindřich|Janem Jindřichem]] a jeho manželkou [[Markéta Pyskatá|Markétou]]). V&nbsp;říjnu téhož roku zemřel [[Seznam tridentských biskupů a arcibiskupů|kníže-biskup tridentský]], [[Jindřich Metský]], a 13. července [[1338]] se Karlovi podařilo získat pro Mikuláše papežské potvrzení, aby se stal Jindřichovým nástupcem.<ref name="ghetta"/> Následujícího roku mu český král [[Jan Lucemburský]] jako erb udělil [[Plamenná orlice|svatováclavskou orlici]], která po smrti jeho švagra, posledního přemyslovského krále [[Václav III.|Václava III.]] nebyla užívána.<ref name="ghetta"/>. Ta se později stala [[Znak města Tridentu|znakem města Trento]] i celé [[Autonomní provincie Trento|provincie]] i pozdějšího regionu [[Tridentsko-Horní Adiže|Tridentska]].
 
Ve svém úřadu [[Kníže-biskup|knížete-biskupa]] se Mikulášovi podařilo urovnat svár mezi [[Val di Non|valdinonskými]] a [[Val di Sole|valdisolskými]] rody a znovu získat kontrolu nad panstvími zabranými [[Castelbarco|Castelbarky]]. <ref name="ghetta"/> Mimo to byl přispěvatelem rozšířeného vydání ''[[Codex Vangianus|Codexu Vangianus]]'' (zvaného ''Codex maior'')<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 38 ⟶ 47:
}}</ref>.
 
Intriky [[Habsburkové|Habsburků]] s&nbsp;účelem vypudit z&nbsp;Tyrolska [[Lucemburkové|Lucemburky]] (kterým byl Mikuláš věrný), však silně omezily biskupskou moc. V&nbsp;roce [[1341]] Markéta odmítla svého chotě Jana Jindřicha, jenž se společně s&nbsp;Mikulášem skrýval v&nbsp;[[Aquileia|Akvileji]]. O&nbsp;rok později se Markéta vdala za [[Ludvík V. Bavorský|Ludvíka V. Bavorského]] a jeho otec, [[Ludvík IV. Bavor|Ludvík IV.]], převzal vládu na biskupským knížectvím .<ref name="ghetta"/>.
 
V&nbsp;roce [[1347]] Karel, jenž se mezitím stal císařem, znovu převzal kontrolu nad Trentem, a Mikuláš jej dostihl v&nbsp;[[Belluno|Bellunu]], kde mu císařským výnosem byly zpětně uděleny všechna tridentská manství. Dvě z&nbsp;nich byla na Moravě tam však, v&nbsp;[[Mikulov]]ě, 12. listopadu 1347, Mikuláš zemřel, ještě před tím, než se mu podařilo vrátit se do Tridentska.<ref name="ghetta"/>
 
==Reference==