'''Heinz Wilhelm Guderian''' ([[17. červen|17. června]] [[1888]] – [[14. květen|14. května]] [[1954]]), pro svůj agresívní a vysoce efektivní styl vedení jednotek známý jako ůSchneller Heinz" - '''''Rychlý Heinz''''', byl [[Nacistické Německo|německý]] [[vojenský teoretik]] a [[generál]] [[Tanková vojska|tankových vojsk]].
Jednalo se o hlavního tvůrce [[Tanková doktrína|tankové doktríny]] [[wehrmacht|německé armády]] i teorie [[blitzkrieg]]u. Jeho kniha ''[[Achtung! Panzer!]]'' z roku [[1937]] je dosud považována ze jednu ze základních učebnic taktických a strategických zásad [[tank]]ovéhoúlohy bojetankových jednotek a letectva. Tato seskupení se staly jádrem wehrmachtu v moderní válce, které dokázaly provést hluboké průlomy a obklíčení velkých útvarů nepřátelských vojsk. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl velitelem [[Tankový sbor|tankového sboru]] ([[Invaze do Polska (1939)|Invaze do Polska]], [[bitva o Francii|Invaze do Francie]]), posléze [[Tanková armáda|tankové armády]] ([[Operace Barbarossa]]). Během ruského tažení se naplno projevily jeho spory s nadřízenými, dobře živené vynalézavostí, s jakou dokázal obcházet či přímo ignorovat rozkazy, které se mu nehodily. Po neúspěchu wehrmachtu dobýt Moskvu, kdy Hitler Guderiana nezjištně zastavil se dostal do vůdcovy nevole a [[25. prosinec|25. prosince]] [[1941]] byl odvolán a přemístěn do rezervy [[OKH]] pro ignorování [[Adolf Hitler|Hitlerových]] rozkazů zakazujících ústup.
[[1. březen|1. března]] [[1943]] byl znovu povolán do služby jako generální inspektor tankových vojsk. Od [[21. červenec|21. července]] [[1944]] do [[28. březen|28. března]] [[1945]] byl šéfem štábu [[OKH]],. poPo ostréostrých hádcesporech s Hitlerem bylobdržel poslánrozkaz, aby rezignoval "ze zdravotních nadůvodů" dovolenou. Poté
Po válce žil tři roky v americkém zajetí v [[Rakousko|Rakousku]], nebyl však obžalován z válečných zločinů a třinebyl rokypřivolán pok válceNorimberskému bylprocesu, vp. zajetíByl to mimořádně schopný generál, patrně jeden z nejlepších německých vojevůdců celého období války, ale neobdržel hodnost polního maršála. Na sklonku života vydal knihu ''Erinnerungen eines Soldaten'' (v České republice vyšlo jako ''Vzpomínky generála''), kde popisuje své zkušenosti s činností ve wehrmachtu. Zemřel roku [[1954]].
