Wikipedie

Ferdinand Schörner: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JensiD (diskuse | příspěvky)
973 editací
Životopis - Největší vojevůdci 2.sv.války - J.Orel (Alpress F.Místek 2010)
Řádek 20:
}}
 
'''Ferdinand Schörner''' ([[12. červen|12. června]] [[1892]], [[Mnichov]], [[Bavorsko]] – [[2. červenec|2. července]] [[1973]], taktéž "''Krvavý Schörner"'') byl [[Maršál|od prosince 1941 generál a od dubna 1945 polní maršál]] německého [[Wehrmacht|wehrmachtu]] za [[druhá světová válka|druhé světové války]]. KeByl koncioblíbencem válkyAdolfa Hitlera a ve své závěti jím vybraným nástupcem vrchního velitele všech armád. Tuto funkci teoreticky zastával až do kapitulace Německa 7. a 8.května 1945. Prošel jako velitel válkou na východní frontě, na Balkáně a severu Finska. Od února 1945 velel [[Skupina armád Střed|skupině armád Střed]] (Mitte) na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Mimo jiné bylByl nositelem mnoha vyznamenání mimo jiné [[Pour le Mérite]] a [[Rytířský kříž Železného kříže|Rytířského kříže s dubovými ratolestmi, meči a brilianty]].
 
== Život poběhem válceválky ==
 
Svoji přezdívku ''Krvavý Ferdinand'' získal díky svému tvrdému přístupu ke svým nejvyšším spolupracovníkům, důstojníkům a v podstatě všem vojákům. Nejvyšší i nižší důstojníci a mužstvo jím obecně pohrdalo zejména za brutální metody na svých podřízených a servilní postoj vůči nacistické špičce. Vrcholem jeho politiky, bylo rozkaz z roku 1945,kdy měli být všichni vojáci nalezeni za linií fronty bez písemného potvrzení, na místě bez soudu na jeho zodpovědnost popraveni. Během Opavsko-ostravské operace na konci dubna 1945 dokonce neváhal postřílet část svého velitelského štábu, která nedůvěřovala vítězstvív německýchjeho vítězství vojsk ani ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že vítězstvíOstrava neníje možné.definitivně Při konciztracena válkya působilpřístup na straněseverní německé armády proti [[Pražské povstání|povstání vMoravu Praze]]otevřen.
 
Ke konci války působil na straně německé armády proti [[Pražské povstání|povstání v Praze]] a neváhal vydávat další brutální rozkazy. Schörner dokonce vydal rozkaz jednotkám v Praze, které byly obklíčeny, aby bez váhání zneužili bezbranné obyvatele Prah a použili je jako ochranné živé štíty. Do posledních dnů války utvrzoval Hitlera a Goebbelse o své bezměrné oddanosti a víře v nacistické Německo. Svoje brutální rozkazy na území Protektorátu zdůvodňoval například tím, že skutečným cílem Rudé armády není prioritně Berlín, ale metropole Čech a Moravy Praha. ''(Kdo je vládcem české kotliny, je skutečným vládcem Evropy)''. Jako zastánce a vykonavatel nejpřísnější vojenské disciplíny, která popravovala všechny vojáky i za převlečení do civilního oděvu, Schörner opustil svoji armádu jako dezertér a odletěl letadlem do Rakouska. Zde byl však za deset dnů u Salzburgu spojeneckými vojsky rozpoznán v civilním oděvu a předán sovětům.
Poté, co ho Američané předali Sovětům u [[Salzburg]]u, byl převezen do [[Sovětský svaz|SSSR]], kde byl odsouzen k 25 letům vězení. Trest mu byl však později snížen na 12 let a již v roce [[1955]] byl propuštěn na svobodu a převezen do [[Německá demokratická republika|NDR]]. Po návratu do vlasti mu byla nabídnuta funkce generálního inspektora lidové armády NDR. Tu však odmítl a v roce [[1958]] emigroval do Západního Německa. Zde byl znovu uvězněn a obviněn z nezákonných poprav německých vojáků podezřelých z dezerce. Byl odsouzen ke čtyřem a půl roku, které strávil ve vězení. Propuštěn byl v roce [[1963]] a až do své smrti v roce [[1973]] žil v ústraní v Mnichově. Na konci šedesátých let poskytl rozsáhlý rozhovor italskému historikovi [[Mario Silvestri]]mu, ve kterém se soustředil spíše na svůj podíl na německo-rakouském vítězství v [[bitva u Caporetta|bitvě u Caporetta]] během první světové války, než na roli, kterou měl ve druhé světové válce. Když zemřel, byl posledním německým polním maršálem; žádný jiný voják od té doby nebyl povýšen.▼
 
== Život po válce ==
▲Poté, co ho Američané předaliodhalili, Sovětůmbyl uSchörner [[Salzburg]]u,zatčen byla převezen do [[Sovětský svaz|SSSR]], kde byl až v roce 1952 odsouzen k 25 letům vězení. Trest mu byl však později snížen na 12 let a již v roceprosinci [[1955]]1954 byl propuštěn na svobodu a převezen do [[Německá demokratická republika|NDR]]. Po návratu do vlasti mu byla nabídnuta funkce generálního inspektora lidové armády NDR. Tu však odmítl a v roce [[1958]] emigrovalmu vláda umožnila emigraci do Západního Německa. Zde byl znovu zatčen, uvězněn a obviněn z nezákonných poprav německých vojáků podezřelých z dezerce a dalším jeho rozkazům a nařízením. Byl odsouzen ke čtyřem a půl roku, které strávil ve vězení. Propuštěn byl v roce [[1963]] a až do své smrti v roce [[1973]] žil v ústraní v Mnichově. Na konci šedesátých let poskytl rozsáhlý rozhovor italskému historikovi [[Mario Silvestri]]mu, ve kterém se soustředil spíše na svůj podíl na německo-rakouském vítězství v [[bitva u Caporetta|bitvě u Caporetta]] během první světové války, než na roli, kterou měl ve druhé světové válce. Když zemřel, byl posledním německým polním maršálemálnermaršálem; žádný jiný voják od té doby nebyl povýšen.
 
== Shrnutí vojenské kariéry ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Schörner“