Koaxiální kabel: Porovnání verzí

Přidáno 314 bajtů ,  před 2 lety
Doplnění.
(Doplnění.)
značka: školní IP
[[Soubor:RG-59.jpg|thumb|right|Koaxiální kabel RG-59<br /> A - Plášť<br />B - Vodivé opletení<br />C - Dielektrikum<br />D - Vnitřní vodič]]
[[File:CoaxialCable.jpg|thumb|Konektor koaxiálního kabelu]]
'''Koaxiální kabel''' (zkráceně '''koax''') je souosý elektrický [[kabel]] s jedním válcovým vnějším vodičem a jedním drátovým nebo trubkovým vodičem vnitřním. Vnější vodič nazýváme často stíněním a vnitřní vodič jádrem. Vnější a vnitřní vodič jsou odděleny nevodivou vrstvou ([[dielektrikum]]). Základním účelem dielektrika je docílit soustřednosti stínění a jádra.
 
Pomocí vnitřního a vnějšího vodiče lze přenášet [[stejnosměrný proud]] (napájení anténních předzesilovačů), odrušit (stínit) nízkofrekvenční signály (kabely k mikrofonům a sluchátkům), ovšem nejčastější funkcí koaxiálního kabelu je přenos [[Elektromagnetické vlny|elektromagnetického vlnění]] o vysokém kmitočtu (maximálně do 10 [[GHz]]), které se šíří koaxiálním kabelem podobně jako stejnosměrný proud.
* Vnitřní vodič (také střední vodič, jádro) – bývá zhotoven z [[Měď|mědi]], má podobu plného drátu nebo lanka spleteného z více drátků, u větších koaxiálů bývá dutý.
* Vnější vodič (také stínění) – bývá zhotoven z [[Hliník|hliníkové]] nebo [[Měď|měděné]] fólie nebo je tvořen jako opletení dielektrika měděnými vlákny, případně kombinace obojího.
* Dielektrikum – je [[Izolační materiál|izolační]] vrstva vložená mezi vnitřní a vnější vodič. Velkou měrou ovlivňuje vysokofrekvenční vlastnosti koaxiálního kabelu. Bývá zhotoveno obvykle z [[Polyethylen|polyethylenu]], vzduchu, ale[[Teflon|teflonu]] i jiných [[Izolační materiál|izolačních materiálů]]. U koaxiálních vedení (pojem kabel zde není užíván) pro velké výkony jím bývá i vzduch, pak je soustřednost vnějšího a vnitřního vodiče zajištěna pomocí izolačních rozpěr (např. v podobě talířků).
 
== Základní vlastnosti koaxiálních kabelů ==
Neregistrovaný uživatel