|
[[Soubor:Šternberský palác 2.JPG|náhled|[[Šternberský palác (Malá Strana)|Šternberský palác]] na [[Malostranské náměstí|Malostranském náměstí]] v Praze]]
[[Soubor:Jaroslav ze Šternberka.jpg|thumb|left|Pečeť Jaroslava ze Šternberka (neúplný sádrový odlitek), Národní muzeum, Praha]]
Po zakladateli rodu Divišovi se uvádí v letech [[1167]]–[[1172]]1167–1172 Zdeslav, v letech [[1176]]–[[1193]]1176–1193 Petr a mezi roky [[1220]]–[[1240]]1220–1240 Diviš, který založil [[Divišov]]. Kolem poloviny [[13. století]] se uvádí [[Zdeslav z Divišova|Zdeslav]], který založil hrad [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]]. Ten měl čtyři syny:
* [[Albrecht starší ze Šternberka|Albrecht ze Šternberka]] ([[1267]]–[[1298]]1267–1298) se stal zakladatelem moravské větve a působil jako olomoucký purkrabí. Nechal patrně vystavět hrad [[Šternberk (hrad)|Šternberk]], pokud tak neučinil již jeho otec.
* Beneš ze Šternberka ([[1267]]–[[1269]]1267–1269) – potomci se neuvádějí.
* Jaroslav ze Šternberka ([[1267]]–[[1290]]1267–1290) – bítovský purkrabí, patrně stavitel hradu [[Štamberk|Šternberk]] na jižní Moravě, zakladatel konopišťské větve.
* Zdeslav ze Šternberka († [[1289]]/[[1290]]) – kladský purkrabí, zakladatel holické větve.
== Šternberkové na Moravě ==
[[Soubor:Cesky sternberk snidanovy salon 1.jpg|náhled|Snídaňový salón, hrad Český Šternberk ]]
[[Soubor:Pohřební kaple Šternberků v jihozápadní části obce Stupno.JPG|náhled|Pohřební kaple Šternberků ve Stupně]]
Zakladatel moravské větve [[Albrecht starší ze Šternberka|Albrecht ze Šternberka]] ([[1267]]–[[1298]]1267–1298) měl syny [[Albrecht mladší ze Šternberka|Albrechta]] († [[1298]]), který zastával funkce olomouckého purkrabího a olomouckého sudího, a [[Zdeslav starší ze Šternberka|Zdeslava]] († [[1323]]), který byl nejvyšším moravským komorníkem. Albrecht měl syna [[Diviš ze Šternberka|Diviše]], který zemřel bez potomků. Zdeslav měl čtyři syny, kteří se dále rozvětvili:
* Zdeslav ml.(† [[1324]]) byl olomouckým komorníkem, uvádí se pouze v roce [[1322]], zemřel bez potomků.
* [[Štěpán ze Šternberka]] († [[1357]]) byl moravským zemským hejtmanem. Rod měl sídlo na hradě [[Šternberk (hrad)|Šternberku]] a vlastnil mnohé další statky na Moravě, mezi které patřil např. [[Zlín]], hrad [[Dědice (hrad)|Dědice]] (později [[Stagnov]]) či [[račické panství]]. Jeden ze Štěpánových synů [[Albrecht Aleš ze Šternberka|Albrecht]] se stal čtvrtým litomyšlským biskupem. Štěpánova vnučka Kateřina byl ženou [[Petr z Kravař a Plumlova|Petra Plumlovského z Kravař]]. Štěpánův vnuk [[Petr ze Šternberka]] neměl již mužského potomka a zadlužené panství předal svému švagrovi Petru Plumlovskému z Kravař s tím, že vyplatí všechny dluhy. Petr ze Šternberka zemřel 8. července [[1397]], čímž vymřela tato část rodové větve a jejich moravské sídlo [[Šternberk]] se dostalo do rukou [[páni z Kravař|Kravařů]].
* [[Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna]] († [[1359]]) – získal hrad [[Hoštejn (hrad)|Hoštejn]] a panství [[Zábřeh (zámek)|Zábřeh]], tato rodová větev vyhasla v roce [[1398]].
* [[Albrecht ze Šternberka na Úsově a Bzenci]] († [[1353]]) – získal hrad a panství [[Starý Světlov|Světlov]], tato větev vyhasla v roce [[1392]].
* [[Matouš ze Šternberka]] († [[1371]]) byl moravským komorníkem a moravským zemským sudím. Vlastnil panství [[Lukov (hrad)|Lukov]] a [[Holešov]]. Mezi nejslavnější příslušníky této rodové větve patří [[Jan starší ze Šternberka a Holešova]], který působil ve funkcích moravského zemského hejtmana a nejvyššího zemského sudího na Moravě. Matoušova rodová větev vymřela až roku [[1544]] Jindřichem ze Šternberka.
== Konopišťská větev ==
* František Filip (1708–1786)
* František Kristián (1732–1811)
* [[Leopold ze Šternberka|Leopold II.]] (1811–1899)]]
Bratři Šternberkové, manžel jejich zemřelé sestry hrabě Lažanský a jejich bratranec Oldřich Adolf Vratislav byli donátory kaplí poutní [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, založené roku 1674. V rohu výklenku kaple bylo jméno stavitele a jeho erb.
== Slavné osobnosti ==
{{Podrobně|Šternberk (rozcestník)}}
* [[Jaroslav ze Šternberka]] – nejslavnější, leč asi fiktivní osoba rodu Šternberků z poloviny [[13. století]], údajný vítěz nad Tatary v roce [[1241]].
* [[Albrecht Aleš ze Šternberka]] (~1333–[[1380]]1333–1380) – [[Diecéze litomyšlská|litomyšlský biskup]]
* [[Aleš Holický ze Šternberka]] (~1380–1455) – válečník ve službách [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]
* [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka]] (~1420–[[1476]]1420–1476) – vůdce [[Jednota zelenohorská|Zelenohorské jednoty]]
* [[Kunhuta ze Šternberka]] ([[1425]]–[[1449]]1425–1449) – manželka pozdějšího [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]] [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]
* [[Ladislav ze Šternberka]] (1480–1521) – královský podkomoří
* [[Jaroslav Ignác Šternberk]] ([[1643]]–[[1709]]1643–1709) – [[Seznam litoměřických biskupů|2. litoměřický biskup]]
* [[Václav Vojtěch ze Šternberka]] (1643–1708) – stavitel [[Troja (zámek)|zámku v Troji]]
* [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria Šternberk]] ([[1761]]–[[1838]]1761–1838) – [[Přírodní vědy|přírodovědec]]
* [[František Josef ze Šternberka a Manderscheidu]] ([[1763]]–[[1830]]1763–1830) – jeden ze zakladatelů [[Národní muzeum|Národního muzea]]
* [[Zdeněk Sternberg]] (nar. [[1923]]) – majitel hradu [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]]
== Erb a motto ==
| 