Staroměstská mostecká věž: Porovnání verzí

| web =

}}

'''Staroměstská mostecká věž''' je považována za jednu z nejkrásnějších gotických staveb v [[Evropa|Evropě]]. Nachází se v [[Praha 1|Praze 1]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] na [[Křižovnické náměstí|Křižovnickém náměstí]] při pravobřežním vstupu na [[Karlův most]] na [[Královská cesta|královské cestě]].

 

 

== Historie ==

Věž byla dostavěna pravděpodobně v 70. – 80. letech [[14. století]]. Za ideového tvůrce ikonografického a heraldického programu výzdoby je shodně považován sám císař [[Karel IV.]] Za [[autor]]a veškeré [[sochař]]ské a kamenické výzdoby věže literatura považuje architekta a stavitele mostu [[Petr Parléř|Petra Parléře]] a jeho huť.

 

Značné škody výzdoba utrpěla na konci [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] při [[švédské obléhání Prahy|obléhání Prahy]] v roce [[1648]], kdy její západní část ostřelovalo švédské vojsko, které se neúspěšně pokoušelo probít z [[Pražský hrad|Pražského hradu]] do [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. K této fázi poškození však neexistuje žádná dokumentace. Povšechný pohled poskytuje rytina na tzv. [[Sadelerův prospekt|Sadelerově prospektu Prahy]].

 

Věž byla poškozena i později, během revolučních bouří roku [[1848]], a tak musela především v 60. letech 19. století, ale i v letech [[1874]] až [[1878]] projít velkou rekonstrukcí pod vedením českého architekta [[Josef Mocker|Josefa Mockera]].

 

 

=== Výzdoba ===

Sochařská výzdoba se dochovala zejména na východní stěně do [[Křižovnické náměstí|Křižovnického náměstí]]. Drobné plastiky se dochovaly i na západní stěně, jejíž původní výzdoba byla zničena [[Švédsko|švédským]] [[dělostřelectvo|kanónem]] při [[Švédské obléhání Prahy#obléhání pražských měst|dobývání Starého Města]] roku [[1648]], což připomíná zlacená [[pamětní deska]] se znakem Starého Města a textem: "SISTE HIC PAULI SPER VIATOR // SED LIBENS AC VOLENS // VBI MULTA POPULATUS TANDEM VEL INVITUS // SISTERE DEBUIT // GOTHORUM ET VANDALORUM FUROR // ET LEGE SCULPTUM IN MARMORE // QVOD AD PERPETUAM BOEMORUM OMNIUM // SED IN PRIMIS VETERO PRAGENSIUM // MEMORIAM // ANNO DOMINI MDCXLVIII // MARS SVECICUS FERRO ET IGNE IN HAC TURRI DELINEAVIT // HAEC TVRRIS GOTHICI FVIT VLTIMA // META FVRORIS // SED FIDEI NON EST HAEC VLTIMA // META BOEMAE // VOLUISSENTID IPSUM CIVES VETERO-PRAGENSES // FUSO SANGVINE INSCRIBERE // NISI // PAX AVREA // FERDINANDI III PIETATE ET IVSTITIA // IN ORBEM GERMANICUM REDUCTA // PRO SANGVINE AURUM SUPPEDITASSET".

 

 

=== Symbolika ===

[[Symbolika|Symboliku]] sochařské a kamenické výzdoby Staroměstské mostecké věže lze, podobně jako u dalších gotických staveb, interpretovat z několika různých pohledů, které se vzájemně prolínají. Impozantní [[stavba]] a její bohaté zdobení nepochybně sloužila k manifestaci [[Panovník|panovnické]] moci a plnila roli triumfálního oblouku císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] a jeho následníka [[Václav IV.|Václava IV.]] Plastiky, počty a umístění jednotlivých zdobných prvků fasády věže ovšem mají také jistý [[Kosmologie|kosmologický]] a [[Astrologie|astrologický]] význam odpovídající době jejich vzniku.

 

* Podobně jako jiné gotické stavby chránila Staroměstskou mosteckou věž „magická past“ v podobě [[palindrom]]u: „''Signa te, signa, temere me tangis et angis''“. ''Znamenej se, znamenej, pošetile se mě dotýkáš a soužíš''. Nápis měl být ukryt pod střechou a měl zahánět démony.

* Místnosti ve věži sloužily také jako vězení.

* Mezi lety [[1621]] – [[1631]] byly na ochozu věže pro výstrahu vystaveny hlavy účastníků [[České stavovské povstání|protihabsburského odboje]], popravených [[21. červen|21. června]] [[1621]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]. Sejmuty byly až za krátkého vpádu protestantských saských vojsk do Prahy.

 

== Odkazy ==