Hanno Mořeplavec: Porovnání verzí

Přidáno 53 bajtů ,  před 2 lety
m
bez shrnutí editace
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}})
m
== Expedice ==
 
V důsledku soudobé populační exploze probíhaly ještě za života Hanno Mořeplavce napříč Středozemím mezi [[Mořské národy|mořskými národy]] rozsáhlé konkurenční boje o území a nedostatek dřeva i místa pro zemědělství začal zužovat veškerá plodná území ([[Kartágo]] samo bylo jednou z nových osad Féničanů).<ref>Sabatino Moscati (January 2001). The Phoenicians. I.B.Tauris. p. 48. <nowiki>ISBN 978-1-85043-533-4</nowiki>. Retrieved 8 August 2013.</ref> [[Starověké Řecko|Řekové]], [[Etruskové]] i [[Féničané]] vysílali své flotily a zakládali města v nových zemích - stejně tak i výprava svěřená Hannonovi Mořeplavci byla "oficiálně" zasvěcena hledání nových území.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=William H. Russeth's Blog - Ancient Navigator Finds Gorilla of His Dreams - November 27, 2013 12:23|periodikum=www.goodreads.com|url=https://www.goodreads.com/author_blog_posts/5295414-ancient-navigator-finds-gorilla-of-his-dreams|datum přístupu=2016-07-15}}</ref>
 
Kolem r. 480 př. Kr. vyslalo Kartágo Hannona v čele flotily čítající 60 lodí, aby s její pomocí prozkoumal a kolonizoval západní pobřeží [[Afrika|Afriky]]. Hlavním motivem této kolonizace bylo nejspíše hledání zlata.<ref name="mos147">Moscati, str. 147</ref> Hanno proplul [[Gibraltarský průliv|Gibraltarským průlivem]], založil, případně znovu osídlil sedm kolonií podél [[Maroko|marockého]] pobřeží a prozkoumal další podstatnou část afrického pobřeží.<ref name="war74-76">Warmington, str. 74–76</ref> Navštívil marocké město [[As-Sawíra|Mogador]], kde Féničané zřídili dílnu na výrobu [[barvivo|barviv]] z mořských plžů, získávaných z vod Atlantského oceánu.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Mogador |příjmení= Hogan |jméno= C. Michael |datum vydání= 2007-11-02 |vydavatel= The Megalithic Portal |redaktoři=A. Burnham|jazyk=anglicky|url=http://www.megalithic.co.uk/article.php?sid=17926}}</ref>
K Hannonově plavbě se vyslovila řada vědců, většinou s cílem osvětlit a interpretovat původní zprávu. William Smith například uvádí, že osazenstvo lodí tvořilo 30&nbsp;000 lidí a že hlavním posláním cesty bylo zakládat kartáginská (dřívější hantýrkou ''libyjsko-fénická'') města.<ref>{{Citace monografie|titul=Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology |příjmení= Smith |jméno= William |rok= 1880 |svazek=2| strany=346|jazyk=anglicky|url=http://www.ancientlibrary.com/smith-bio/1454.html}}</ref> Ani s konkrétními geografickými názvy se však nemůžeme dovtípit přesné lokace - ve spisech se totiž můžeme dočíst například o Thymiaterionu - domu kadidla, který se podle historiků nacházel asi 40 km od dnešního [[Rabat]]u. Dohady o pokračování výpravy se tak týkají i významů měst jako ''Karikon Teichos, Gytte, Akra, Melitta'' a ''Arambys''.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Hanno the Navigator (2) - Livius|periodikum=www.livius.org|url=http://www.livius.org/articles/person/hanno-1-the-navigator/hanno-1-the-navigator-2/|datum přístupu=2016-07-15}}</ref>
 
Podle Hardena<ref name="har163-168" /> existuje všeobecný konsensus o tom, že expedice dosáhla [[Senegal]]u, a panuje také určitá shoda o tom, že doplula do [[Gambie]]. Vědci si však neví rady s tím, kam se Hanno dostal nejdále – zda to bylo [[Sierra Leone]], [[Kamerun]], [[Gabon]], nebo jiná oblast. [[Donald Harden|Harden]] poznamenává, že hora, kterou Hanno ve zprávě popisuje, by mohla odpovídat 4095 metrů vysoké [[Kamerunská hora|Kamerunské hoře]]. Naproti tomu Warmington<ref>Warmington, str. 79</ref> dává při hledání lokality přednost cca 890 metrů vysoké [[Guinea|guinejské]] hoře [[Kakulima]], neboť považuje Kamerun za příliš vzdálený.
 
== Odkazy ==