Emil Utitz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Život: oprava textu
doplnění, reference, literatura, citát
Řádek 4:
 
== Život ==
Narodil se v židovské rodině podnikatele G. Utitze, v letech 1902–1906 studoval v [[Mnichov]]ě, v [[Lipsko|Lipsku]] a v Praze práva, filosofii a psychologii. Byl spolužákem [[Franz Kafka|Franze Kafky]]. <ref>[[Norbert Frýd]]: ''Kultura v předposlední štaci'', In: [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;218 </ref> Promoval na [[Německá univerzita v Praze|Německé univerzitě v Praze]], roku 1910 se habilitoval na univerzitě v [[Rostock]]u, kde pak do roku 1924 přednášel estetiku a psychologii a v letech 1925–1933 byl profesorem filosofie na univerzitě v [[Halle]]. Po nacistickém převratu byl penzionován a odešel do Prahy, kde do obsazení roku 1939 přednášel filosofii na Německé univerzitě. Patřil ke kroužku německy mluvících literátů kolem [[Johannes Urzidil|J. Urzidila]] a byl spoluzakladatelem ''Cercle philosophique de Prague''. Jeho českým protějškem byl [[Jan Blahoslav Kozák]].<ref>[https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/cercle.html ''Cercle philosophique de Prague'' ve Slovníku českých filosofů MUNI.</ref>
 
Dne [[30. červenec|30. července]] [[1942]] byl Utitz deportován do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]], kde podobně jako [[Leo Baeck]] patřil mezi prominentní vězně, spravoval knihovnu a přednášel pro vězně na různá témata. Přežil koncentrační tábor, 1945 se vrátil do Prahy a přednášel s různými obtížemi na Karlově univerzitě. Roku 1947 vydal knihu ''Psychologie života v Terezínském koncentračním táboře'', kde mimo jiné popisuje pravidelné diskusní schůzky několika vědců v ghettu.<ref>Elena Makarova, Sergei Makarov, Victor Kuperman: ''University Over the Abyss. The story behind 520 lecturers and 2,430 lectures in KZ Theresienstadt 1942-19441942–1944'', Jerusalem: Verba Publishers 2004, ISBN 965-424-049-1]</ref>
 
== Citát ==
{{Citát|Pro kulturní život Terezína měla významnou funkci táborová samospráva. Existovala od vzniku tábora; byla připravována a zformována dokonce před odjezdem prvního transportu do Terezína v pražské Židovské náboženské obci, nikoliv nacistickými úřady...Vedle nich vznikl Freizeitgestaltung jako nástavbová organizace, která se měla zabývat využíváním volného času vězňů...Na vedoucích místech se vyskytovala známá jména české a německé kultury. Přednášky a mnohatisícovou knihovnu vedl významný německý estetik, universitní profesor působící po léta v Praze Emil Utitz.|[[Eva Šormová]]<ref> [[Eva Šormová]]: ''Divadlo v [[Koncentrační tábor Terezín|Terezíně]] [[1941]]–[[1945]]'', Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, [[Ústí nad Labem]], [[1973]], str.&nbsp;28 </ref>}}
 
== Dílo ==
Řádek 25 ⟶ 28:
 
=== Literatura ===
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;218, 389, 416
* ''Filosofický slovník'', heslo Utitz Emil. Olomouc: FIN 1998.
* ''Filosofický slovník Universum'', heslo Utitz Emil. Praha: Knižní klub 2009.
* Anna Hyndráková / Helena Krejčová / Jana Svobodová: ''Prominenti v ghettu Terezín 1942-19451942–1945.'' Praha: Dokumenty 1996.
* Reinhard Mehring: ''Das Konzentrationslager als ethische Erfahrung. Zur Charakterologie von Emil Utitz.'' In: ''Deutsche Zeitschrift für Philosophie.'' Sv. 51. 2003, str. 761–775.
* [[Eva Šormová]]: ''Divadlo v [[Koncentrační tábor Terezín|Terezíně]] [[1941]]–[[1945]]'', Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, [[Ústí nad Labem]], [[1973]], str.&nbsp;28–9, 83, 111
 
=== Související články ===