Toutatis: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
rozšíření, zdroje
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=keltském bohu|druhý=planetce|rozlišovač=planetka}}
 
[[Soubor:Gundestrupkarret3.jpg|náhled|vpravo|VyobrazeníDetail na jednom ze třinácti segmentůz [[Kotlík z Gundestrupu|Gundestrupského kotlíku z Gundestrupu]]., Vpostava levévlevo částiházející ječlověka znázorněnodo patrněsudu božstvobývá (nejspíšeidentifikována jako Toutatis) kterak topí svou oběť v kádi s vodou (způsob obětování).]]
'''Toutatis''' či '''Teutates''' je keltský bůh který byl ctěn ve starověké [[Galie|Galii]] a [[Římská Británie|Británii]]. Jeho funkce je nejasná, ale předpokládá že šlo ochranné božstvo kmene. Nemusí se tak jednat o jméno konkrétního božstva, ale o pouhé určení „bůh našeho kmene“. Formy jména Toutatis i Teutates jsou rovnocenné, první z nich získala na popularitě díky frázi „U Toutatise!“ užívané v komiksech o [[Asterix]]ovi. Francouzský keltolog [[Joseph Vendryes]] jméno Teutates ze slova ''teutā'' „kmen, lid“, analogického [[stará irština|staroirskému]] ''tuath'', ale také [[oskijština|oskijskému]] ''touto'' a [[Gótština|gótskému]] ''thiuda'', všechna ve stejném významu.<ref>{{Citace monografie
'''Toutatis''' (také psáno '''Teutates''') je [[Keltové|keltský]] [[bůh]] uctívaný v [[Galie|Galii]] a [[Velká Británie (ostrov)|Británii]], známý z díla antického autora [[Lúkianos|Lúkiana]]. Na základě [[etymologie]] jeho jména je obvykle považován za [[kmen (sociologie)|kmenového]] ochránce. Dnes je známý především z fráze „U Toutatise!“, používané v [[komiks]]ech o [[Asterix]]ovi.
| příjmení = MacKillop
| jméno = James
| titul = Keltské bájesloví
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2009
| strany = 59, 64-65
| isbn = 978-80--7106-881-5
| poznámky = [Dále jen MacKillop (2009)]
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Puhvel
| jméno = Jaan
| odkaz na autora = Jaan Puhvel
| titul = Srovnávací mytologie
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 1997
| strany = 199
| isbn = 80-7106-177-8
| poznámky = [Dále jen Puhvel (1997)]
}}</ref>
 
Nejstarším pramenem o tomto božstvu je epos římského básníka [[Marcus Annaeus Lucanus|Marca Lucana]] z 1. století ''[[Pharsalia]]'', který zmiňuje trojici Teutates, [[Esus]] a [[Taranis]], kterým jsou přinášeny [[Lidská oběť|lidské oběti]]. Pozdější komentátoři dále uvádějí že Toutatisovi jsou oběti jemu přinášené topeny v sudu a to nejčastěji prvního listopadu, což naznačuje souvislost s irským svátkem [[Samhain|Samain]]. Postava házící oběti do sudu s vodou na [[Kotlík z Gundestrupu|Gundestrupském kotlíku]] z 4. - 3. století př. n. l. je badately vykládána právě jako Teutatis.<ref>MacKillop (2009), s. 63.</ref>
Jméno božstva je snad odvozeno od sousloví „teuto-tatis“ (otec kmene). Jako bůh války (v římské [[Galie|Gallii]] ztotožňovaný často s [[starověký Řím|římským]] [[Mars (mytologie)|Martem]]; podle některých indicií však i s [[Merkur (mytologie)|Merkurem]]), byl zobrazován především se [[zbraně]]mi, ochraňoval bojovníky a zajišťoval blahobyt; jako ochrannému božstvu, které mělo zajistit celistvost a nedotknutelnost území kmene, mu byla zasvěcena kořist získaná od přemožených nepřátel. Oběti, které vyžadoval, se usmrcovaly utopením v kádi (viz vyobrazení na [[Kotlík z Gundestrupu|kultovním kotli z Gundestrup]]). Je spojován se symbolem koně. Spolu s [[Taranis]]em a [[Esus]]em tvoří nejvyšší keltskou božskou trojici, jeho ženským protějškem je [[Epona]].
 
V rámci [[interpretatio romana]] byl Lucanovými komentátory Toutatis srovnáván s římským [[Mars (mytologie)|Martem]] či [[Merkur (mytologie)|Merkurem]]. [[Galský Mars|Mars]] však v pramenech z keltsko-římského prostředí nevystupuje v první řadě jako bůh války, ale především jako ochránce kmene a území, často také jako léčitel. Výslovné ztotožnění Toutatise a Marta se objevuje až v [[Bernské komentáře k Lucanovi|Bernských komentářích k Lucanovi]] z 9. století. Jméno ''Mars Toutatis'' se objevuje také na stříbrné plaketě nalezené v anglické vesnice [[Barkway]]. Nejasné je spojení s [[Galský Merkur|Merkurem]], s takto označovaným božstvem byla v keltsko-římském prostředí spojována jak řemesla tak válka.<ref>MacKillop (2009), s. 61, 63-64.</ref>
== Literatura ==
 
* [[Jana Čižmářová]], ''Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku'', Praha 2004, str. 55
Podle [[Jaan Puhvel|Jaana Puhvela]] odpovídá trojice Esus, Taranis, Teutates římské triádě [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]], [[Mars (mytologie)|Mars]], [[Quirinus]] a severské [[Ódin]], [[Thór]], [[Frey]]. Teutatise tak chápe jako v rámci [[Trojfunkční hypotéza|trojfunkční hypotézy]] jako božstvo zemedělské stavu.<ref>Puhvel(1997), s. 203.</ref>
 
== Reference ==
<references />
 
{{Pahýl}}