Wikipedie

Gregoriánský kalendář: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
blbe veci
značky: možný vandalismus školní IP odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
'''Gregoriánský kalendář''', přesněji „juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a s gregoriánskou korekcí přestupnosti“, je v&nbsp;současnosti celosvětově používaný systém pro počítání [[čas]]u ([[kalendář]]). Řadí se mezi [[solární kalendář]]e. Byl zaveden úpravou juliánského kalendáře s křesťanským [[letopočet|letopočtem]] v&nbsp;roce [[1582]]1111 [[papež]]em [[Řehoř XIII.|Řehořem XIII.]]. Jednotlivé země jej zaváděly postupně v&nbsp;následujících letech. V&nbsp;některých zemích byla tato korekce přijata až ve [[20. století|2 století]].<ref name="mu-mereni-casu">{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Machačová | jméno = Pavlína | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Měření času ve středověku. Původ staročeských výrazů pro části roku, měsíce, dny v týdnu. | url = http://is.muni.cz/th/125074/ff_m_b1/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Ilona Janyšková | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|26827}} | místo = Brno | rok = 2010 | počet stran = 131 | strany = 20 | citace = 2017-07-02}}</ref> Gregoriánský kalendář je oproti [[Juliánský kalendář|juliánskému kalendáři]], který opravil, významně přesnější v průměrné délce roku - zatímco juliánský kalendář má oproti astronomické skutečnosti (tropickému roku) odchylku 1 den každých 127 let, u gregoriánského kalendáře tato odchylka činí 1 den přibližně každých 3300 let.
 
Reforma se týkala prakticky jen vkládání a nevkládání přestupných dnů a srovnání začátku roku s dobou [[nicejský koncil|nicejského koncilu]] resp. [[Gaius Iulius Caesar|Julia Cesara]]. Netýkala se letopočtu ani uspořádání dnů během roku a dělení roku na měsíce a týdny, které převzala z předchozího juliánského kalendáře beze změny. Nešlo tedy o zásadní přestavbu kalendáře, ale jen o dílčí změnu v oblasti letopočtu.
 
Komplexní racionalizační přestavby jsou tématem diskusí, ale zkušenosti s gregoriánskou reformou vedou k poznatku, že hlavní podmínkou úspěchu případné komplexní racionalizace je současné provedení v celém (nebo téměř celém) propojeném světě. Navíc s rozvojem výpočetní techniky ztratila náprava nepravidelností kalendáře naléhavost.
 
== Historie ==
Předchůdce gregoriánského kalendáře, později nazvaný [[juliánský kalendář]], fungoval po mnoho století poměrně dobře, [[Gaius Iulius Caesar|Caesarova]] reforma se osvědčila.
 
[[Tropický rok]] má ale délku 365,2422 dne, a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář (365,25 dne). Docházelo tak k&nbsp;postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává [[rovnodennost]] nebo [[slunovrat]]. Roku [[453]] byla diference ještě jen 1 den, roku [[581]] byla diference 2 dny atd. Nesoulad kalendáře se skutečností, zejména s&nbsp;[[tropický rok|tropickým rokem]], byl v období vrcholného středověku již výrazně patrný. Zhruba od roku 1000 postupně v návaznosti na zpřesňující se možnosti techniky a nové znalosti učenci docházeli k názoru, že tuto chybu je třeba opravit. A např. v roce reformy [[1582]] už byla diference 10 dnů (přesněji 9,809 dne) a největší svátek křesťanství, [[Velikonoce|Velikonoční]] neděle, ani zdaleka nebyla tou první nedělí po prvním jarním úplňku, jak bylo stanoveno, což pro římskou církev byl stav neúnosný.
 
Od [[14. století]] se papežové a [[koncil]]y, stejně jako [[Astronomie|astronomové]] včetně [[Regiomontanus|Regiomontana]] a [[Mikuláš Koperník|Koperníka]] přípravou reformy kalendáře s&nbsp;větší či menší intenzitou zaobírali. Rozhodující návrh ''Compendium novae rationis restituendi kalendarium'' předložil roku [[1575]] papeži Řehoři&nbsp;XIII. lékař a astronom z&nbsp;[[Kalábrie|kalabrijského]] [[Cirò]] [[Luigi Giglio]] ([[latina|latinsky]] též Aloisius Lilius, 1510–1576). Papežská komise složená z církevních i laických odborníků po několikaletém zkoumání alternativních řešení návrh s drobnými úpravami schválila a [[24. únor]]a [[1582]] Řehoř&nbsp;XIII. podle jejího návrhu vydal bulu ''[[Inter gravissimas]]''<ref>http://www.bluewaterarts.com/calendar/NewInterGravissimas.htm</ref>, vyhlašující kalendářní reformu.
 
Základem opravy mělo být jednorázové vynechání 10 dní. Alternativou bylo postupné vyrovnání neuplatňováním přestupných dnů. Jiným požadavkem bylo zachování neporušeného týdenního cyklu podle biblického pravidla o světění sedmého dne. K provedení tohoto kroku bylo vybráno období, kdy byl zásah do [[Liturgický rok|liturgického roku]] pro malý počet přeskočených významných svátků nejmenší. Reforma měla proto být provedena bezprostředně po svátku [[František z Assisi|sv. Františka]], připadajícím na čtvrtek [[4. říjen|4. října]]. Následující den měl být považován za pátek [[15. říjen|15. října]]. Tato svátková šetrnost se ale uplatnila jen v několika málo zemích, které reformu přijaly přesně podle papežské buly, která také stanovila, že každý poslední rok století bude [[Přestupný rok|přestupný]] jen tehdy, bude-li dělitelný číslem 400 a tím se chyba neobnoví (přinejmenším řadu tisíciletí).
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Gregoriánský_kalendář“