Rytíř: Porovnání verzí

{{Různé významy|tento=středověkém válečníkovi šlechtického původu}}

 

 

Rytíř byl středověký válečník [[Šlechta|šlechtického]] původu, který bojoval převážně na koni. Ve vrcholném [[středověk]]u byl každý rytíř automaticky šlechticem, ale ne každý šlechtic rytířem, protože k pasování na rytíře byla potřeba, aspoň v prvních obdobích, prokázat statečnost a věrnost. Oblékal se do těžké kovové [[zbroj]]e, jež se skládala z [[brnění]], [[přilba|přilby]] a [[štít]]u. Jeho hlavními zbraněmi byl [[meč]] a dlouhé [[kopí]], mimo to se často používaly zbraně jako [[sekera]], [[válečné kladivo|kladivo]] či [[palcát]]. Těžkooděná jízda představovala elitu a ve většině bitev i rozhodující sílu středověkého vojska. Úpadek nastal až za [[Stoletá válka|stoleté války]], kdy [[Francie]], do té doby velmoc spoléhající se na rytíře, utrpěla mnoho těžkých porážek od anglických lučištníků. [[Jezdectvo]] se od té doby razantně změnilo kvůli nástupu účinnějších střelných zbraní a úplného obnovení se jezdectvo dočkalo v 17. století, ale už v podobě [[husar]]ů a [[dragoun]]ů.

{{viz též|Rytířský turnaj}}

[[Soubor:Louvre-peinture-francaise-paire-de-chevaliers-romantiques-p1020301.jpg|náhled|vlevo|Souboj dvou rytířů, umístění v [[Louvre|Louveru]]]]

Rytířské turnaje nevyhlašovali [[král]]ové, jelikož pro Bohem pomazané se neslušelo podporovat zábavu, kterou církev zatratila. Rytířský turnaj tedy organizovala [[šlechta]] – vévodové, hrabata a příbuzní králů. Jednotliví šlechtici byli také [[mecenáš]]i turnajových rytířů a poskytovali svým favoritům finance na výzbroj a koně. Původní rytířské turnaje nebyly soubojem dvou soupeřů, tak jak to známe z romantických knih a filmů, ale v boji stály proti sobě dvě skupiny rytířů. V čele každé skupiny stál feudál, který skupině velel. Dále následovali jeho rytíři, nebo rytíři, které za tímto účelem najal. Po nich pak v hierarchii stáli štítonoši či panoši, korouhevníci a bakaláři, tedy „rytířští učni“. Někdy se v týmu objevili i seržanti, tedy [[žoldnéř]]ští jezdci neurozeného původu. Turnaje se odehrávaly téměř nepřetržitě, každý týden, jen v době [[Vánoce|Vánoc]] a [[Velikonoce|Velikonoc]] nastal klid.

 

== Rytířský epos a román ==

[[Soubor:Don Quijote and Sancho Panza.jpg|náhled|Don Quijote a Sancho Panza – rytířství zasazené do moderní doby]]

 

Hrdinské eposy skládali původně potulní zpěváci a sami je také šířili. Putovali od hradu k hradu a svoje díla přednášeli před vznešenou společností. Šlechta ani panovníci však většinou nerozuměli latině, která se dosud v literatuře výhradně používala, proto se epické básně a také milostné písně skládaly v národních jazycích (francouzštině, němčině apod.). Tak bylo ve středověké literatuře překonáno výsadní postavení latiny a duchovních, kteří jako jediní tento jazyk ovládali.{{Doplňte zdroj}}