Otevřít hlavní menu

Změny

Přidány 2 bajty ,  před 1 rokem
gramatické a slovosledné úpravy
{{Různé významy|druhý=pozdním období historie Franské říše také|stránka=Karolínská říše}}
 
'''Království Franků''' ([[Latina|latinsky]] ''Regnum Francorum'' či ''Regne Franc'') neboli '''Franská říše''', popř. '''Francká říše''' (ani jeden z názvů nebyl oficiální), [[Latina|latinsky]] ''Francia'', bylo státnístátním útvarútvarem rozkládajícím se na území dnešní [[Francie]], [[Německo|Německa]], [[Nizozemsko|Nizozemska]], [[Belgie]] a [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Na jeho počátku stáli Merovech [[Childerich I.|Childerich I.]] a [[Chlodvík I.|Chlodvík I.]], králové [[Germáni|germánských]] [[Frankové|Franků]], jejichž moc stoupla zároveň s úpadkem moci [[Starověký Řím|římské říše]]. Chlodvík I. během své vlády (481-511) ovládl ostatní franské kmeny a rozšířil svou říši i o severní [[Galie|Galii]]. Franská říše, dočasně rozdělena mezi jeho čtyři syny rozdělená, ovládla téměř celou Galii. [[Chlothar I.|Chlothar I.]] (511-561) říši sice opět sjednotil, po jeho smrti si ji však opět rozdělili čtyři synové, kteří zahájili bratrovražedné boje, jež královskou moc oslabovaly. S úpadkem moci franských králů rostla moc šlechty a [[majordomus|majordomů]], kteří na sebe strhávali stále více kompetencí.
 
V poslední čtvrtině [[7. století|7. století]] byl nejsilnějším majordomem [[Pipin II. Prostřední|Pipin II.]], jenž porazil roku [[687]] vojsko [[Neustrie|neustrijského]] krále a jeho majordoma. Pipin II. [[Merovejci|Merovejcům]] sice královský titul ponechal, faktickou mocí však disponoval on a jeho následníci. Jeho syn [[Karel Martel]] vítězstvím nad [[Chalífát|muslimy]] v [[Bitva u Tours|bitvě u Tours]] roku [[732]] prokázal svou sílu, jež se hodila [[papež]]i proti [[Langobardi|Langobardům]]. Sbližování s římskou kurií pokračovalo také za jeho syna [[Pipin III. Krátký|Pipina III.]], kterého nakonec papež korunoval franským králem.
Anonymní uživatel