Samhain: Porovnání verzí

Svátek Samhain se slaví v takzvaný "čtvrtící„čtvrtící den"den“ (cross-quarter day), tedy den v půli mezi [[rovnodennost|rovnodenností]]í (den stejně dlouhý jako noc) a [[slunovrat|slunovratem]]em (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). Jiným čtvrtícím dnem jsou [[Hromnice]] (v keltském kalendáři svátek [[Imbolc]]).

[[ImageSoubor:Halloween.JPG|thumb|Halloweenská dýně]]

Tradice Samhainu do současnosti přežila především v podobě [[Halloween|Halloweenu]]u, svátku, který se slaví v podvečer 31. října především v anglicky mluvících zemích - jak v [[Irsko|Irsku]] a [[Velká Británie|Británii]], tak i např. ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], kam tento svátek přenesli irští emigranti. V menším měřítku se rozšířil i do jiných zemí včetně České republiky.

Ze starých zvyků se ve spojitosti s Halloweenem zachovaly zejména "lucerničky"„lucerničky“ pro mrtvé (dýně vyřezaná do podoby strašidelného obličeje se zapálenou svíčkou uvnitř se stala jakýmsi symbolem Halloweenu) a převlékání do strašidelných kostýmů - v dnešní době se převlékají koledníci (zejména děti), kteří chodí dům od domu žadonit o cukroví, případně o peníze. Málokterý z malých koledníků ale tuší, odkud se tento svátek vzal a jaký byl původní účel těchto zvyků.

Z wiccanského Boha se o Samhainu stává Pán smrti, který usedá na trůn v podsvětí jako vládce mrtvých. Po jeho boku sedí Bohyně, se kterou se podle některých tradic spojí a počne syna (nového Boha). Zatímco Bohyně a mladý Bůh se o [[Imbolc|Imbolcu]]u vracejí na tento svět, starý Bůh zůstává v podsvětní říši, pomalu ztrácí svou sílu a postupně ho pohlcuje jeho vlastní tma a nevědomí.