Wikipedie

Písečné (okres Jindřichův Hradec): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m oprava odkazu; kosmetické úpravy
Šablona počet obyvatel, odkazy, typografie, commonscat z WD, portály
Řádek 29:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Písečné |position=left |width=250 |lat=48.958 |long=15.444 |float=center |caption=}}
}}
Obec '''Písečné''' ({{vjazyceVjazyce2|de}} |''Piesling''}})<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hosák
| jméno = Ladislav
Řádek 42:
| isbn = 80-200-1225-7
| jazyk =
}}</ref> se nachází na jihozápadní Moravě v&nbsp;[[Okres Jindřichův Hradec|okrese Jindřichův Hradec]] v&nbsp;[[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Žije v ní {{Počet obyvatel}} obyvatel.
Žije zde 543&nbsp;obyvatel.
 
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o obci pochází z&nbsp;roku [[1366]], kdy [[Páni z Hradce|Heřman z Hradce]]/Hermann von Neuhaus prodal Písečné se dvorem a veškerým majetkem Oldřichu z Želetavy/Ulrich von Schelletau, od kterého pak Písečné odkoupil Záviš z Písečného. Po jeho smrti připadla ves pod správu moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]]. V době válek mezi markrabaty [[Jošt Moravský|Joštem]] a [[Prokop Lucemburský|Prokopem]] získal Písečné s [[Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešnou]] [[Jan XI. Mráz|olomoucký biskup Jan]] a v roce 1400 jeho bratr Mikuláš.
 
Na počátku 15. století se stala ves opět zemským majetkem. Král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] ji jako léno propůjčil Petrovi Krokvicarovi z [[Nové Sady (Písečné)|Nové Vsi]]/Peter Krokwitzer von Neudorf (později Neustift/Nové Sady), ale část nadále zůstala církevním majetkem. V roce 1434 [[Albrecht II. Habsburský|markrabě Albrecht]] Petru Krokvicarovi Písečné za zásluhy a škody utrpěné [[Husitské války|v boji proti husitům]] propustil z léna. Majetek zdědil Mikuláš Krokvicar/Niklas Krokwitzer von Neudorf (r. 1493), kterému [[Vladislav Jagellonský]] propuštění z léna potvrdil. Po Mikulášovi držel Písečné Volf Krokvicar/Wolf Krokwitzer a po něm Hanuš Ludvík Krokvicar/Hans Ludwig Krokwitzer („von Otten und Neudorf“), kterému v roce 1601 zapsal Johann [[Kořenští z Terešova|Kořenský z Terešova]] Slavětín s tvrzí, dvorem, pustou vsí Krokwitz a jedním ovčínem.
Řádek 72 ⟶ 71:
 
== Obyvatelstvo ==
V pol.polovině 19. století žilo na collaltovském [[Svěřenství|fideikomisním]] panství Písečná-Slavětín: v Písečné na zámku a v 99 křesťanských a 35 židovských domech 515 (296 mužů a 246 žen) obyvatel katolického a 169 (161 mužů a 108 žen) obyvatel židovského vyznání, v Nových Sadech ve 28 domech a na faře 119 (59 mužů a 60 žen) obyvatel a ve Slavětíně ve 44 domech a jednom panském dvoře 262 (119 mužů a 143 žen) obyvatel, vesměs německy hovořících.<ref>Gregor Wolný: Die Markgrafschaft Maehren: topographisch, statistisch und historisch geschildert, Svazek 3, s. 464</ref> O početné židovské menšině dodnes v Písečném svědčí pozůstatky tří židovských sídelních okrsků (severojižní jednostranně zastavěná ulice na levém břehu Dyje, náměstíčko východně od návsi a dvě řádky domů západně od návsi; součástí posledního ze sídelních okrsků bývala [[synagoga]], postavená v roce 1590 a v roce 1948 za vlády KSČ zbořena) a židovský hřbitov jižně od obce.<ref>Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, V. díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, [[International Standard Book Number|ISBN]] 80-7277-039-X</ref> Křesťanské obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím a židovské obchodem.<ref>Gregor Wolný: Die Markgrafschaft Maehren: topographisch, statistisch und historisch geschildert, Svazek 3, s. 463</ref>
 
Po vzniku Československa došlo v obci k navýšení počtu česky hovořícího obyvatelstva, obzvláště dosazením zaměstnanců státní služby (pošta, četnická stanice, finanční stráž, státní lesy, atd.) či započtením zde pobývajícího vojska v době sčítání lidu. V roce 1921 žilo v samotném Písečném celkem 732&nbsp;obyvatel, z&nbsp;toho se jich hlásilo 430 k&nbsp;německé národnosti, 271 k&nbsp;české národnosti, 2 k&nbsp;židovské a 31 k ostatním (většinou občané s rakouským občanstvím).<ref>Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9, 1984</ref> V [[Nové Sady (Písečné)|Nových Sadech]] tehdy žilo 171 obyvatel, z nichž se 107 hlásilo k německé národnosti, 43 k české národnosti a zbytek k ostatním národnostem. Za první republiky se obec považovala za [[městys]], i když k oficiálnímu povýšení nedošlo.<ref>Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, V.díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, [[International Standard Book Number|ISBN]] 80-7277-039-X</ref>
Řádek 79 ⟶ 78:
 
== Spolky ==
* 16. prosince 1908 Spar- und Darlehenskassen - Verein für Piesling und Umgebung / Spořitelní a záloženský spolek pro Písečné a okolí<ref>Znaimer Wochenblatt, Sa, 16. Januar 1909, s. 4</ref>
 
== Části obce ==
Řádek 93 ⟶ 92:
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Písečném (okres Jindřichův Hradec)}}
 
* Kaple svaté Kateřiny na návsi
* [[Židovský hřbitov v Písečném|Židovský hřbitov]]
* Zámek Písečné
* Židovský dům
* Obec Písečné je uvedena na [[JanKomenského Amosmapa KomenskýMoravy|Komenského]] [[mapa|mapě]] [[Morava|Moravy]] z roku [[1627]]
 
== Fotogalerie ==
Řádek 113:
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Písečné (Jindřichův Hradec District)}}
 
{{Části české obce}}
{{Okres Jindřichův Hradec}}
{{Portály|Česko|Geografie}}
 
[[Kategorie:Písečné (okres Jindřichův Hradec)| ]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Písečné_(okres_Jindřichův_Hradec)“