Vladimír Jindřich Bufka: Porovnání verzí

[[ImageSoubor:Vladimir Jindrich Bufka.jpg|thumb|Vladimír Jindřich Bufka - autoportrét kolem r. 1910]]

'''Vladimír Jindřich Bufka''' (* [[16. červenec|16. července]] [[1887]] [[Pavlovice u Kojetína]] - [[23. květen|23. května]] [[1916]] [[Praha]]) byl [[česko|český]] [[fotograf]] a [[popularizátor]] [[fotografie]], významný představitel [[piktorialismus|piktorialismu]].

Jeho tvůrčí záběr byl velmi široký, věnoval se kromě [[ušlechtilý fotografický tisk|ušlechtilých fotografických tisků]], [[autochrom]]u, [[astrofotografie|astrofotografii]], [[mikrofotografie|mikrofotografii]], [[reprodukce|reprodukcím]] [[umělecké dílo|uměleckých děl]], snímkům [[architektura|architektury]], dokumentárním snímkům i náročným [[portrét]]ům. Kromě toho pořádal [[přednáška|přednášky]], publikoval v mnoha [[časopis|časopisech]]ech a je autorem několika publikací z oblasti fotografie.

Vladimír Jindřich Bufka se narodil v rodině bankovního úředníka, po absolvování reálného [[gymnázium|gymnázia]] vystudoval [[chemie|chemii]] na [[České vysoké učení technické v Praze|Vysokém učení technickém]] v Praze. Nejdříve se fotografii věnoval [[amatér|amatérsky]]sky, byl členem [[Český klub fotografů amatérů|Českého klubu fotografů amatérů]] v Praze. První snímky mu v lednu [[1908]] otiskl obrazový časopis [[Český svět]]. Byl velkým propagátorem techniky autochromu o které pořádal přednášky a publikoval články. Své zkušenosti z touto technikou shrnul v knize ''"O„O fotografování v barvách pomocí desky autochromové"autochromové“'', která vyšla v roce [[1910]]. V téže roce mu vyšla další kniha ''"Stručný„Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry"papíry“'' ve které shrnul své zkušenosti s klasickou fotografií.

V letech [[1910]] až [[1911]] pracoval v [[ateliér|ateliéru]]u [[Jan Langhans|J.Langhanse]] v Praze a [[Hermann Clements Kosel|H. C. Kosela]] ve [[Vídeň|Vídni]], kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si svůj vlastní [[profesionál]]ní ateliér v [[Praha|Praze]]. Jeho ateliér získal záhy velkou popularitu srovnatelnou s oblíbeným ateliérem [[František Drtikol|Františka Drtikola]]. Ve své době měl Bufka i větší vliv a ohlas něž Drtikol, neboť kromě velmi širokého záběru ve fotografické tvorbě, byla významná i jeho činnost publicistická. Cestoval do [[Varšavy]] a [[Petrohradu]], údajně s cílem reprodukovat technikou autochromu malířská díla z tamějších sbírek.

V. J. Bufka zemřel ve svých 28 letech [[23. květen|23. května]] [[1916]] na [[leukémie|leukémii]]. Vedení ateliéru převzala jeho manželka [[Marie Bufková]], a pokračovala v jeho provozování až do roku [[1928]]. Proto existují fotografie z dvacátých let z razítkem ''Ateliér V.J.Bufka''. Bufkova drobná pozůstalost je součástí sbírek [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerie]].