Mirošovice (Hrobčice): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: čištění "commons"/"commonscat", replaced: | commons = → | commonscat = za použití AWB
typos, fmt
Řádek 14:
| katastrální území = Mirošovice
| výměra = 3,11
| zeměpisná šířka = 50.5052778
| zeměpisná délka = 13.7813889
| nadmořská výška =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Mirošovice| position=right |lat_deg=50 |lat_min=30 |lat_sec=19 |lon_deg=13 |lon_min=46 |lon_sec=53|float=center | caption=}}
Řádek 26 ⟶ 24:
 
== Historie ==
Nejstarší písemná zmínka pochází z&nbsp;roku [[1207]].<ref name="sldb2001"/> Jedna z částí vsi byla tehdy ve vlastnictví [[Klášter Osek|oseckého kláštera]]. V průběhu 14. stilstoletí zddezde vznikla tvrz, jež byla sídlem [[Mirošovičtí z Mirošovic|rytířů Mirošovických]]. Členové tohoto rodu se připomínají k roku [[1363]]. Zřejmě na konci 15. století byla vybudována nová, pozdně gotická tvrz, která se v pramenech objevuje až v roce [[1523]]. Panství zůstalo v majetku rytířů Mirošovických z Mirošovic až do roku [[1599]], v tomto roce jej totiž [[Jan z Mirošovic]] prodal [[Zdeslav Kaplíř ze Sulevic|Zdeslavu Kaplířovi ze Sulevic]]. Později byla tvrz renesančně přestavěna, což dokládá letopočet 1554 na portále. Od roku [[1616]] bylo panství v državách [[Šternberkové|Šternberků]], po kterých se zde vystřídalo několik jiných majitelů. O 52 let později, v roce 1668, bylo panství zakoupeno majiteli blízké [[Bílina (město)|Bíliny]], [[Lobkowiczové|Lobkowitzi]]. Ti se zasloužili o přestavbu tvrze na zámek. Ten byl využíván až do 20. století, ovšem jeho účel se v průběhu let změnil - ze zámku se stalo sídlo Lobkowitzského statku. Později, po 2. světové válce byl zámek znárodněn v rámci [[Pozemková reforma v Československu#Druhá pozemková reforma|2. pozemkové reforrmy]]. Byl využíván jako státní statek, jeho část využívalo spotřební družstvo [[Jednota]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Oficiální stránky obce Hrobčice
| vydavatel = Obec Hrobčice
Řádek 33 ⟶ 31:
| url = http://www.hrobcice.cz/informace-o-obci/casti-obce/mirosovice/
| jazyk = cs
}}</ref><ref>{{Citace kvalifikační práce
<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Smetana
| jméno = Jan
Řádek 72 ⟶ 69:
 
== Pamětihodnosti ==
* Nad návsí stojí [[Kaple svatého Vavřince (Mirošovice)|kaple svatého Vavřince]]<ref name="macek"/> postavená majiteli bílinského panství roku 1708. Kaple je jednolodní s odsazeným, polygonálně uzavřeným presbytářem.<ref name="poche"/> Hlavní oltář byl přesunut do [[Kostel svatého Petra a Pavla (Bílina)|kostela svatého Petra a Pavla]] v Bílině.{{DoplňteCitace zdroj}}monografie
* V&nbsp;jižní části vesnice stojí hospodářský dvůr s&nbsp;[[Mirošovice (zámek)|mirošovickým zámkem]], který vznikl přestavbou pozdně gotické tvrze z&nbsp;konce [[15. století]]. V&nbsp;[[17. století]] proběhly za [[Lobkovicové|Lobkoviců]] barokní úpravy interiérů. Ve druhé polovině [[20. století]] v&nbsp;areálu hospodařil státní statek a družstvo [[Jednota]]. Objekt nebyl udržován, a postupně se dostal do havarijního stavu.<ref name="ulovec"/>
* Usedlost čp. 21
* Socha svatého Antonína Poustevníka, před domem čp. 21. Socha původně stávala asi 1 km za Mirošovicemi směrem na Louny. Zrekonstruována v roce 2010.
* Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, na návsi. Pochází z první čtvrtiny 18. století. V roce 2010 byl zrestaurován.
 
== Reference ==
<references>
<ref name="poche">{{Citace monografie
| příjmení = Poche
| jméno = Emanuel
Řádek 94 ⟶ 83:
| kapitola = Mirošovice
| strany = 395
}}</ref><ref name="pochemacek">{{Citace monografie
}}</ref>
<ref name="macek">{{Citace monografie
| příjmení = Macek
| jméno = Jaroslav
Řádek 106 ⟶ 94:
| kapitola = Přehled jednotlivých farností diecéze
| strany = 220
}}</ref> Hlavní oltář byl přesunut do [[Kostel svatého Petra a Pavla (Bílina)|kostela svatého Petra a Pavla]] v Bílině.{{Doplňte zdroj}}
}}</ref>
* V&nbsp;jižní části vesnice stojí hospodářský dvůr s&nbsp;[[Mirošovice (zámek)|mirošovickým zámkem]], který vznikl přestavbou pozdně gotické tvrze z&nbsp;konce [[15. století]]. V&nbsp;[[17. století]] proběhly za [[Lobkovicové|Lobkoviců]] barokní úpravy interiérů. Ve druhé polovině [[20. století]] v&nbsp;areálu hospodařil státní statek a družstvo [[Jednota]]. Objekt nebyl udržován, a postupně se dostal do havarijního stavu.<ref name="ulovec"/>{{Citace monografie
<ref name="ulovec">{{Citace monografie
| příjmení = Úlovec
| jméno = Jiří
Řádek 121 ⟶ 109:
| isbn = 80-7277-099-3
}}</ref>
* Usedlost čp. 21
</references>
* Socha svatého Antonína Poustevníka, před domem čp. 21. Socha původně stávala asi 1 km za Mirošovicemi směrem na Louny. Zrekonstruována v roce 2010.
* Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, na návsi. Pochází z první čtvrtiny 18. století. V roce 2010 byl zrestaurován.
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==