Wikipedie

Jan Oldřich z Eggenbergu: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Opr. wikilinku, typo
datum a místo * a † do úvodu, doplnění ib podle textu, wl, port, typo, rozepsání zkratek; šablona je asi špatně nastavena - u předchůdce6 to píše nesmysly
Řádek 6:
| popisek =
| úřad = [[Vévodství Krumlovské|vévoda krumlovský]]
| od = [[15. duben]] [[1628]]
| do = [[18. říjen]] [[1634]]
| pořadí = 1.
| panovník =
| předchůdce = ''titul vytvořen''
| nástupce = [[Jan Antonín I. z Eggenbergu|Jan Antonín I.]]
| volební obvod =
| většina =
| úřad2 = [[Eggenbergové|kníže z Eggenbergu]]
| od2 = [[1623]]
| do2 = [[18. říjen]] [[1634]]
| pořadí2 = 1.
| panovník2 =
| předchůdce2 = ''titul vytvořen''
| nástupce2 = [[Jan Antonín I. z Eggenbergu|Jan Antonín I.]]
| pořadí3 =
| úřad3 = [[Tajná rada|Tajný rada]]▼
| úřad3 = Gubernátor [[Vnitřní Rakousy|Vnitřních Rakous]]
| od3 = [[1615]]▼
| do3od3 = [[16341625]]
| panovník3do3 = ?
| panovník3 = [[Ferdinand II. Štýrský]]
| předchůdce3 =
| nástupce3předchůdce3 =
| úřad4nástupce3 =
▲ | úřad3úřad4 = [[Tajná rada|Tajný rada]]
| od4 = ▼
| do4od4 = [[1615]]
| do4 = [[18. říjen]] [[1634]]
| panovník4 =
| předchůdce4 =
Řádek 39 ⟶ 38:
| předchůdce5 =
| nástupce5 = [[Gundakar z Lichtenštejna]]
| pořadí6 =
| úřad6 = Zemský hejtman v Kraňsku
▲ | od3od6 = [[16151604]]
▲ | od4do6 = ?
| panovník6 = [[Rudolf II.]]
| předchůdce6 =
| nástupce6 =
| pořadí7 =
| úřad7 = Prezident dvorské komory
| od7 = [[1603]]
| do7 =?
| panovník7 = [[Rudolf II.]]
| předchůdce7 =
| nástupce7 =
| pořadí8 =
| úřad8 = [[Dvorský hofmistr|Nejvyšší hofmistr]] [[Marie Anna Bavorská (1574–1616)|Marie Anny Bavorské]]
| od8 = [[1602]]
| do8 = ?
| panovník8 =
| předchůdce8 =
| nástupce8 =
| datum narození = [[1568]]
| místo narození = {{nowrap|{{Flagicon|Habsburská monarchie}} [[Štýrský Hradec]], <br />[[{{Vlajka a název|Habsburská monarchie]]}}
| datum úmrtí = [[18. říjen|18. října]] [[1634]]
| místo úmrtí = {{nowrap|{{Flagicon|Habsburská monarchie}} [[Lublaň|Ljubljana]], <br />[[{{Vlajka a název|Habsburská monarchie]]}}
| národnost =
| občanství =
Řádek 53 ⟶ 73:
| sídlo =
| alma mater = [[Tübinger Stift]]
| ocenění = [[1620]] [[Řád zlatého rouna]] (č. 340)
| poznámky = [[1622]] šlechtic Uherského království <br> [[1623]] dědičný říšský kníže
}}
'''Jan Oldřich z Eggenbergu''' ([[1568]] [[Štýrský Hradec]] – [[18. říjen|18. října]] [[1634]] [[Lublaň]]) byl štýrský šlechtic a politik, 1. [[Vévodství Krumlovské|vévoda krumlovský]], zakladatel [[Eggenberkové|eggenberského]] panství v jižních Čechách a jeden z nejbližších důvěrníků císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]]
 
Měl na svého panovníka veliký vliv, přezdívalo se mu „neomezený pán císařovy vůle“. Aktivně se podílel na potlačení [[české stavovské povstání|českého stavovského povstání]] a následné [[rekatolizace|rekatolizaci]] českých zemí.
Řádek 63 ⟶ 85:
 
V dubnu 1598 se Jan Oldřich oženil se Sidonií Marií z Thannhausenu (1576/1577–1614). Avšak již na konci stejného měsíce byl povinen provázet arcivévodu na dvouměsíční poutní cestu, jehož hlavním cílem bylo poutní místo [[Loreto]] poblíž Ancony. V září byl pak jmenován do doprovodu Ferdinandovy sestry [[Markéta Habsburská (1584–1611)|Markéty Habsburské]] při její cestě za manželem, španělským králem [[Filip III. Španělský|Filipem III.]]
Jan Oldřich souhlasil s rekatolizační politikou Ferdinanda Štýrského a nebránil tomu, aby někdejší eggenberská nadace a jedna z nejproslulejších protestantských škol, im Paradais ve Štýrském Hradci, škola, na které mezi lety 1594–1600 působil dokonce i [[Jan Kepler]], nebyla zavřena a roku 1602 proměněna na klášter klarisek. Zároveň však usilovně hasil požáry, působené často nerozvážnou Ferdinandovou diplomacií. Oprávněná důvěra v jeho schopnosti získávala stále nová a nová potvrzení a jeho vliv tím přirozeně jen vzrůstal. Od roku 1602 byl nejvyšším hofmistrem Ferdinandovy choti [[Marie Anna Bavorská (1574–1616)|Marie Anny Bavorské]], koncem roku 1603 byl jmenován prezidentem dvorní komory (tj. vlastně ministrem financí) a r.v roce 1604 byl jmenován zemským hejtmanem v Kraňsku. Politické úspěchy zkalila jen smrt hluboce milované manželky Sidonie Marie 6. května 1614 ve Vídni. Jan Oldřich se již podruhé neoženil.
 
Od roku 1615 byl Jan Oldřich Ferdinandovým nejvyšším hofmistrem a od r.roku 1617 prezidentem jeho tajné rady. 20. března 1617 byla za Eggenberkova přispění v Praze uzavřena přísně tajná [[Oňatova smlouva|Oñatova smlouva]], která zajistila, že si po smrti bezdětného císaře [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] nebude Filip III. dělat nárok na žádný z jeho trůnů a přislíbila, že si Ferdinandův syn vezme za manželku španělskou infantku. 10. srpna 1620 byl pak Jan Oldřich vyznamenán [[Řád zlatého rouna|Řádem Zlatého rouna]].
Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] patřil Jan Oldřich jako hlava tajné rady k těm, kdo rozhodoval o osudech poražených. V srpnu 1622 císař Jana Oldřicha povýšil mezi šlechtu uherského[[Uhersko|Uherského království]] a 15. února 1623 byl Eggenberg povýšen na řezenském sněmu do stavu dědičných říšských knížat. Zčásti snad i na umoření dluhů státní pokladny vůči Eggeberkovi, především však pro stále znovu projevované přátelství byl 23. prosince 1622 obdarován panstvím Český Krumlov. 15. dubna 1628 bylo Ferdinandem II. krumlovské panství povýšeno na knížectví s vévodským titulem. Tyto pocty měly také zlepšit pozici Jana Oldřicha v kruzích starobylé šlechty, která na všechny povýšence pohlížela s despektem. V Českém království byl obdobně vyznamenán již jen [[Albrecht z Valdštejna]], do stavu říšských knížat pronikl roku 1624 [[Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic]], ale vévodského titulu [[Zaháňské knížectví|(vévoda zaháňský)]] dočkal se až jeho syn [[Václav Eusebius Popel z Lobkovic|Václav Eusebius]] roku 1646. K rozšíření zdrojů Jana Oldřicha přispěla nemálo také jeho účast na devalvaci (kaládě) české měny v letech 1622–1623. "Dlouhá mince" pak napomohla vítězné straně k výhodnému skupování konfiskovaných statků. Obecně byl však k unáhleným majetkovým přesunům spíše nedůvěřivý a jako diplomaticky nevhodný a zbrklý tah otevřeně kritizoval říšský Restituční dekret z roku 1629, jímž měla být na luteránské půdě sjednána obdobná "náprava" jako předtím v Českém království prostřednictvím [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]].
Roku 1625 byl Jan Oldřich jmenován gubernátorem [[Vnitřní Rakousy|Vnitřních Rakous]].
 
Řádek 103 ⟶ 125:
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Lidé|Rakousko}}
 
{{DEFAULTSORT:Eggenberka, Jan Oldřich z}}
[[Kategorie:Eggenbergové]]▼
[[Kategorie:Čeští šlechticiEggenbergové|Eggenberka, Jan Oldřich z]]
[[Kategorie:RakouštíČeští šlechtici|Eggenberka, Jan Oldřich z]]
[[Kategorie:NěmečtíRakouští šlechtici|Eggenberka, Jan Oldřich z]]
[[Kategorie:MužiNěmečtí šlechtici]]
[[Kategorie:Krumlovští vévodové]]
[[Kategorie:Čeští hofmistři]]
Řádek 116 ⟶ 138:
[[Kategorie:Úmrtí 18. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 1634]]
▲[[Kategorie:EggenbergovéMuži]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Oldřich_z_Eggenbergu“