Biturigové: Porovnání verzí

''Biturigové Cubi'' sídlili v centrální Galii (dnešní historický region [[Berry]]), mezi řekami Loirou a [[Vienne (řeka)|Viennou]], seza střediskystřediska měli Avaricum (dnes [[Bourges]]) a Noviodunum (dnesasi dn. [[Neung-sur-Beuvron]]); kromě toho bylo známo přes 20 dalších sídel.<ref>Caesar, ''[[Zápisky o válce galské]]'' 7,15:. ArcheologickyK jsouvýznamnějším dneslokalitám doloženase počítají Argentomagus (dn. [[Argenton-sur-Creuse]] a [[Saint-Marcel (Indre)|Saint-Marcel]]), dn.a [[Déols]]{{Doplňte zdroj}},Mediolanum (dn. [[LevrouxChâteaumeillant]].{{Doplňte zdroj}}).</ref> Na severu sousedilitvořily hvozdy a mokřiny [[Sologne]] přirozenou hranici s kmenem [[Karnutové|Karnutů]], na východě, na druhém břehu Loiry, se rozkládalo území [[Haeduové|Haeduů]].<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,5; 7,11; 8,4.</ref> — ''Viviskové'' se usadili při ústí [[Garonna|Garonny]], kde si asi ve 3. stol. př. n. l.<ref>[[Edmond Frezouls]]. “Burdigala” in Hubert Cancik, Helmuth Schneider (eds.) ''Der Neue Pauly'' (DNP). Sv. II. Ark—Ci, Stuttgart: Metzler, 1997. ISBN 3-476-01470-3.</ref> založili středisko Burdigalu (dn. [[Bordeaux]]).

Římský historik [[Livius|Titus Livius]] nám zachoval zprávy o předním postavení Biturigů mezi galskými kmeny. Podle jeho podání vzešelvládli zenad středutřetinou BiturigůGalie a dávali Galům krále. Tehdy, na počátku 6. stol. př. n. l., králbyl prý králem [[Ambigat]], který pak vládl všem Galům.

Chtěje zmírnit neblahé důsledky přelidnění, nakázal Ambigat svým synovcům [[Bellovesus|Bellovesovi]] a [[Segovesus|Segovesovi]], aby si hledali nová sídliště. Věštba odvedla Segovesa a jeho lid do [[Hercynská pohoří|Hercynského lesa]],<ref>Podle [[Pompeius Trogus|Pompeia Troga]] v [[Marcus Iunianus Iustinus|Justinově]] podání (24,4,1) doputovali do [[Panonská pánev|Panonie]].</ref> kdežto Bellovesovi prýúdajně určila jižní směr, a proto se odebral se shromážděnými zástupy do (dnešní) severní Itálie (tu pak v důsledku toho Římané nazývali [[Předalpská Galie|Předalpskou Galií]])<ref>Livius, ''[[Dějiny od založení Města]]'' 5,33–35. Srov. [[Alexander Demandt]], ''Die Kelten'', C. H. Beck, München 2007, s. 19.</ref>

V [[Galské války|galské válce]] se na území Biturigů odehrávaly r. 52 př. n. l. boje Keltů vedených [[Vercingetorix|Vercingetorigem]] proti [[Gaius Iulius Caesar|Caesarovi]]. Caesar se zmocnil biturižského Novioduna,<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,12n.</ref> načež Vercingetorix zvolil [[Taktika spálené země|taktiku spálené země]] a poručil obrátit popelem 20 obtížně hájitelných biturižských [[Oppidum|oppid]], aby si v nich Římané nemohli opatřit proviant. Biturigové si sice vymínili obranu hlavního střediska, Avarica, Caesar je nicméně [[Obležení Avarica|oblehl a dobyl]].<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,14–28.</ref> JejichCelé územíBiturižsko pak bylo připojenor. k27 př. n. l. vtěleno do [[Římská říše|římské říšiříše]] v rámci nově ustavené provincie [[Gallia Aquitania|Akvitánie]]. V Římě později Biturigové konali [[Římská legie|vojenskou službu]].<ref name="DNP">[[Edmond Frezouls]]. “Bituriges” in Hubert Cancik, Helmuth Schneider (eds.) ''Der Neue Pauly'' (DNP). Sv. II. Ark–Ci, Stuttgart: Metzler, 1997. ISBN 3-476-01470-3.</ref><ref name="Ihm">Ihm, in: RE III,1, sl. 549.</ref> Od [[Strabón|Strabóna]],<ref>StrabonStrabón 4,191.</ref>, Caesara,<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,22.</ref>, [[Plinius starší|Plinia staršího]]<ref>Plinius, ''[[Naturalis Historia]]'' 34,162.</ref> a od pozdněantického básníka [[Rutilius Claudius Namatianus|Rutilia Claudia Namatiana]]<ref>Rutilius Namatianus, ''De reditu suo'' 1,351ff351n.</ref> se dovídáme, že Biturigové Cubi slynuli kovodělnou výrobou. M. Ihm soudí,<ref name="Ihm" /> žeZato zmínky o pěstování vína u [[Lucius Iunius Moderatus Columella|Columelly]]<ref>Columella, ''[[De re rustica (Columella)|De re rustica]]'' 3,2,19.</ref> a Plinia<ref> Plinius, ''Naturalis Historia'' 1914,27.</ref> o biturižském víně platí spíšepodle všeho Viviskům.<ref name="Ihm" /><ref name="DNP" />

Keltské jméno ''Biturigové'' se vykládá jako „světovládci“.<ref>Z ''bitu'' = svět (cf. [[Velština|velšské]] ''byd'' a [[Bretonština|bretonské]] ''bed'' s týmž významem) a ''rix'' = král (příbuzné [[Latina|latinskému]] ''rex'').</ref> nebo jako „věční vládci“.<ref name="DNP" /> Pro Avaricum se časem ujalo jméno podle kmene v něm sídlícího, a bylo proto nazýváno Bituriges apod., z čehož se vyvinulo dnešní Bourges.<ref>Na [[Peutingerova mapa|Peutingerově mapě]] má toto sídlo jméno ''Beturiges'', u [[Ammianus Marcellinus|Amiana Marcellina]] 15,11,11 ''Biturigae''. Viz i Ihm, in: RE III,1, sl. 549.</ref> Citátz čehož se vyvinulo dnešní Bourges. Upravený citát z Livia (''Dějiny od založení města'' 5,34) "summa„Summa imperiiImperii penesPenes Biturges"Bituriges“, tj. "všechna„Biturigové mocmají náležísvrchovanou Biturgům"moc“, se stal mottem města Bourges.

* [[Alfred Holder]]. [http://reader.digitale-sammlungen.de/resolve/display/bsb10931773.html''Alt-celtischer Sprachschatz''.] Leipzig 1896.