Mohučské kurfiřtství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Standardizace |
obrázky vlevo – problémy se zobrazením |
||
Řádek 4:
| rok vzniku = [[780]]
| rok zániku = [[1803]]
| před 1 = Vévodství Franky
| před 1 vlajka = Frankenrechen.svg
| více po = ano
Řádek 42:
| zánik =
}}
[[Soubor:Kurfuerstliches Schloss Mainz Innenhof.jpg|náhled|Kurfiřtský palác v Mohuči. ]]▼
[[Soubor:Mainzer Dom von Nordosten.jpg|náhled|Katedrála v Mohuči. ]]▼
'''Mohučské kurfiřství''' (německy: ''Kurfürstentum Mainz'' nebo ''Kurmainz'', latinsky: ''Electoratus Moguntinus'') byl nejprestižnější a nejvlivnější ze států [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a to od svého vzniku v 8. století až do svého rozpadu začátkem 19. století. Arcibiskup mohučský byl v římskokatolické hierarchii německým primasem ([[Primas Germaniae]]), tuto čestnou funkci se mu ale čas od času pokoušeli uzmout ostatní arcibiskupové. Ve Svaté říši římské existovala ještě dvě podobná církevní knížectví-kurfiřství a to [[Kolínské kurfiřství|Kolínské]] a [[Trevírské kurfiřství|Trevírské]].
Řádek 52 ⟶ 51:
Území kurfiřství se skládalo z několika nesouvislých bloků: zemí okolo [[Mohuč]]e na obou březích [[Rýn]]a; území podél řeky [[Mohan]]u nad [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtem]]; regionu [[Eichsfeld]] v [[Dolní Sasko|Dolním Sasku]] a [[Durynsko|Durynsku]] a území okolo [[Erfurt]]u v [[Durynsko|Durynsku]].
▲[[Soubor:Kurfuerstliches Schloss Mainz Innenhof.jpg|náhled|upright|vlevo|Kurfiřtský palác v Mohuči
Stejně jako v případě ostatních dvou církevních kurfiřství, se území Mohučského kurfiřství lišilo od území odpovídajícího [[Arcidiecéze mohučská|Mohučské arcidiecézi]], nad kterou měl Mohučský arcibiskup pouze spirituální autoritu. V průběhu raného novověku byla Mohučská arcidiecéze největším církevním celkem v Německu, zahrnujíce Mohuč a dalších 10 podřízených diecézí.
Roku 1802 ztratila Mohuč svůj arcibiskupský charakter. Během [[sekularizace]] která doprovázela tzv. Reichsdeputationshauptschluss v roce 1803 bylo sídlo kurfiřta [[Karl Theodor von Dalberg|Karla Theodora von Dalberg]] přesunuto do [[Řezno|Řezna]] a kurfiřství ztratilo svá levobřežní teritoria, která připadla [[Francie|Francii]], pravobřežní území okolo [[Mohan]]u pod [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtem]] připadla [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensku-Darmstadsku]] a [[Nasavsko|Nasavsku]] a [[Eichsfeld]] s [[Erfurt]]em [[Pruské království|Pruskému království]]. Dalbergovi se povedlo udržet Aschaffenburgské oblasti a přeměnil je na [[Aschaffenburské knížectví]]. V roce 1810 spojil Dalberg [[Aschaffenburg]], [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurt]], [[Wetzlar]], [[Hanau]] a [[Fulda|Fuldu]] a vytvořil nové [[Velkovévodství frankfurtské]]. Nicméně Dalberg v roce 1813 rezignoval a [[Vídeňský kongres]] rozdělil jeho území v roce 1815 mezi [[Bavorské království]], [[Hesenské kurfiřství]], [[Hesenské velkovévodství|velkovévodství Hesenské]] a [[Svobodné město Frankfurt]].
[[Soubor:Erfurt cathedral and severi church.jpg|náhled|upright|vlevo|Erfurtská katedrála a kostel sv. Severina
Novodobá [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] mohučská diecéze byla založena roku 1802 ve chvíli, kdy Mohuč ztratila svůj statut arcidiecéze a stala se pouhou diecézí na území Francie. Roku 1814 byla jeho jurisdikce rozšířena i nad územím [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensko-Darmstadtska]]. Od té doby měla dva [[kardinál]]y a prostřednictvím různých konkordát jí bylo umožněno ponechat si středověkou tradici volby katedrální kapituly a volby biskupa.
| |||