Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 4 945 bajtů ,  před 1 rokem
m
Editace uživatele 80.250.19.130 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je DvorapaBot
 
== Rozmnožování ==
V období páření krokodýli vydávají bučivé zvuky, zesiluje také jejich pach. v obou případech se jedná o prostředky komunikace mezi pohlavími. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhrabe jámu, hlubokou asi 50-80 cm. Do ní naklade 20 až 80 [[vejce|vajec]], která zahrabe. Počet vajec závisí na velikosti a kondici samice. Vejce mají ovální tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení jámu s vejci samice zahrabává. Pohlaví mláďat není dáno [[Genetika|geneticky]], ale závisí na teplotě, při níž se vejce inkubují (podobně jako u mnoha druhů [[Želvy|želv]] a některých [[Ještěři|ještěrů]]). Při teplotách nižších než 29 stupňů Celsia se líhnou samičky, při teplotě kolem 30 stupňů je poměr pohlaví vyrovnaný, při vyšších teplotách převažují samci. Inkubace zpravidla trvá 85-95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před [[predátor]]y, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, [[Marabu africký|čápům marabu]], [[Varanovití|varanům nilským]], [[Hyeny|hyenám]], [[Promyka ichneumon|promykám]] či [[pavián]]ům. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1-5 měsíců) hlídá. U příbuzných druhů bylo pozorováno, jak v období sucha samice převádí mláďata z vysychajícího jezírka do řeky.
*
 
== Krokodýli a člověk ==
[[Starověký Egypt|Staří Egypťané]] uctívali boha řeky [[Nil]]u jménem [[Sobek]], jenž byl zobrazován s hlavou krokodýla. V jeho chrámech byli chováni krokodýli, které věřící krmili. Uhynulé krokodýly Egypťané také [[Mumifikace|balzamovali]]. Krokodýlí kult ale nebyl rozšířen v celém Egyptě a místy, zvláště v [[Horní Egypt|Horním Egyptě]], byli krokodýli naopak loveni a pojídání. V [[Římská říše|římské době]] byl krokodýl symbolem Egypta a jeho obraz se objevoval i na mincích. Římané krokodýly zneužívali při [[Gladiátorské zápasy|hrách v cirku]]. Zde byli krokodýli zabíjeni, štváni proti jiným zvířatům nebo jim byli předhazováni odsouzenci.
 
Ve [[středověk]]ých [[Bestiář (kniha)|bestiářích]] či [[Mandevillův cestopis|Mandevillově cestopise]] se tradovalo mnoho představ o krokodýlech, kteří zabíjejí lidi a před jejich pozřením roní pokrytecké slzy, podle jiných legend žere krokodýl pouze muslimy a pohany, zatímco křesťanů si nevšímá.
 
V Africe a na Madagaskaru mnohé kmeny pokládají krokodýly za své [[Totemismus|předky]], nebo věří, že se zemřelí lidé proměňují v krokodýly. Krokodýlí kult je dosud rozšířen např. mezi [[Šilúkové|Šilúky]] v [[Jižní Súdán|Jižním Súdánu]], u etnika Dan v [[Pobřeží slonoviny]] nebo u Mossiú v [[Burkina Faso|Burkině Faso]]. Někde, zvláště na [[Madagaskar]]u nebo v [[Velká příkopová propadlina|oblasti Velkých jezer]] (království [[Buganda]] a [[Buňoro]]) byli krokodýlové používáni k [[ordál]]ům, při nichž měl obviněný proplavat mezi krokodýly. Po celé Africe jsou rozšířeny představy o [[Čarodějnictví|čarodějích]], kteří se mohou [[Teriantropie|teriantropicky]] proměňovat v krokodýly nebo je alespoň ovládat. V oblasti Pobřeží slonoviny, Libérie a [[Niger (řeka)|delty Nigeru]] existovaly [[Tajná společnost|tajné společnosti]] krokodýlích lidí, kteří nosili krokodýlí masky a provozovali obřady, včetně rituálních vražd a kanibalismu (obdoba známějších společností [[Levhartí lidé|Levhartích lidí]]).
 
K lovu krokodýlů slouží v Africe především udice s velkým [[Háček (rybaření)|dvojhákem]], případně harpuna, loví se rovněž [[odstřel]]em, především v noci, za pomoci [[reflektor]]u, kterým lovci krokodýly oslní. Dost rozšířené jsou i krokodýlí farmy, které se objevují v poslední době i v Evropě. V [[Česko|České republice]] jsou zastoupeny [[Krokodýlí farma Velký Karlov|kontroverzním podnikem ve Velkém Karlově]] na Znojemsku. Využívá se kůže, především z břišních partií, ale také maso, přestože není příliš chutné. Afričtí domorodci využívají pachové žlázy, tuk i orgány krokodýlů k magickým, medicínským nebo kosmetickým účelům. Vzhledem k velkým rozměrům a relativně rychlému růstu se krokodýl nilský nehodí pro chov v bytových podmínkách. Rovněž v ZOO se s ním setkáváme poměrně zřídka, v České republice je chová jen [[krokodýlí ZOO Protivín]].
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
* Moravec, Jiří: ''Svět zvířat VII. - Obojživelníci, Plazi.'' Praha: Albatros, 1999.
* [[Josef Vágner (zoolog)|Vágner, Josef]]: ''Afrika, ráj a peklo zvířat'', Praha, 1990.
 
== Externí odkazy ==
* {{commonscat|Crocodylus niloticus}}
{{Krokodýli}}
{{Portály|Živočichové}}