|
z
{{Možná hledáte|album skupiny Arakain [[Schizofrenie (album)]]}}
{{Možná hledáte|redirect=Schizofrenik|jiné=epizodu seriálu Star Trek: Nová generace [[Schizofrenik (Star Trek)]]}}
{{Infobox - choroba
| název = Schizofrenie
| obrázek = Schizophrenia PET scan.jpg
| velikost obrázku =
| popisek = [[Pozitronová emisní tomografie|PET]] snímek zobrazující anatomické a neurofyziologické změny na mozku schizofrenního jedince; předpokládá se, že mnohé příznaky jsou zapříčiněny zmenšeným objemem čelního laloku (<span style="color: red">červeně</span>) a naopak zvýšenou hladinou [[dopamin]]u ve [[Striatum|striatu]] (<span style="color: green">zeleně</span>)
| MKN-10 = [http://apps.who.int/classifications/apps/icd/icd10online/ F20 - F29]
| DSM-IV = 295.xx
| MeshID = F03.700.750 F03.700.750
| MeshYear = 2008
| MeshName = Schizophrenia
<!-- Stat. údaje (obě pohlaví) -->
| prevalence = 0,4 % (jde o počet diagnostikovaných)
| věk = 15-35
| věk2 =
| stat = <ref name="UZIS">[[Ústav zdravotnických informací a statistiky|ÚZIS]] [http://www.uzis.cz/publikace/psychiatricka-pece-2009 Psychiatrická péče 2009] (Tabulka 3.3)</ref>
<!-- Stat. údaje (ženy) -->
| věk ženy = 25-35
| mortalita ženy = 65 let
| stat ženy = <ref name="ordinace.cz">http://www.ordinace.cz/clanek/schizofrenie/?chapter=5</ref><ref name="psychicus.cz">http://www.psychicus.cz/psychiatrie-laicky/psychozy-a-schizofrenie</ref>
<!-- Stat. údaje (muži) -->
| věk muži = 15-25
| mortalita muži = 57 let
| stat muži = <ref name="ordinace.cz"/><ref name="psychicus.cz"/>
<!-- Klinický obraz -->
| průběh = Obvykle chronický, případně prudký, záchvatovitý
| příčina = Multifaktoriální, dosud neobjasněné, avšak je kladena obezřetnost na genetickou zátěž, vývoj [[Centrální nervová soustava|CNS]] a psychosociální stránku jedincova života.
| systém = Mozek
}}
'''Schizofrenie''' je [[duševní porucha]] charakteristická selháváním myšlenkových procesů a sníženou schopností vnímat emoce a reagovat na ně.<ref name=":0">"Schizophrenia" Concise Medical Dictionary. [[Oxford University Press]], 2010. Oxford Reference Online.[http://www.maastrichtuniversity.nl/web/Library/AboutTheLibrary.htm Maastricht University Library]. 29 June 2010 [http://www.oxfordreference.com/views/ENTRY.html?subview=Main&entry=t60.e9060 prepaid subscription only]</ref> Nejběžněji se projevuje [[Sluchová halucinace|sluchovými halucinacemi]], [[paranoia|paranoidními]] či bizarními [[blud]]y nebo [[zmatenost|zmatenou řečí a myšlením]], a jde ruku v ruce s rozsáhlou sociální či pracovní dysfunkcí. Symptomy se začínají objevovat typicky v rané dospělosti s globální [[Prevalence|prevalencí]] přibližně 0,3–0,7 %.<ref name="Lancet09"/> Diagnóza je založena na pozorovaném chování a zkušenostech popsaných pacientem.
[[Genetika]], prostředí obklopující jedince v dětství, [[neurobiologie]] a [[psychologie|psychologické]] a sociální procesy jsou důležitými faktory podílejícími se na vzniku nemoci; zdá se, že její symptomy způsobují či zhoršují některé rekreační drogy a předepisované léky. Současný výzkum se zaměřuje na roli neurobiologie, ačkoli dosud nebyla zjištěna žádná izolovaná organická příčina. Mnoho možných kombinací symptomů vedlo k zahájení debaty o tom, zda diagnóza představuje jedinou poruchu nebo řadu nespojitých syndromů. Navzdory [[Etymologie|etymologii]] výrazu – slovo vzniklo z kořenů [[Starořečtina|řeckých]] slov ''schizein'' (''σχίζειν'', "rozštěpit") a ''frén, fren-'' (''φρήν, φρεν-''; "mysl") – schizofrenie neimplikuje "rozštěpenou mysl" a není totožná s [[Disociativní porucha identity|disociativní poruchou identity]] (rovněž známou jako "mnohočetná porucha osobnosti" nebo "rozpolcená osobnost"), tedy onemocněním, s nímž je veřejným míněním často zaměňována.<ref name="BMJ07"/>
Hlavní způsob léčby představují [[Antipsychotikum|antipsychotika]], která primárně potlačují činnost [[dopamin]]ových (a někdy [[serotonin]]ových) [[receptor]]ů. [[Psychoterapie]] a pracovní a sociální rehabilitace jsou při léčbě rovněž důležité. V závažnějších případech, které představují riziko pro dotyčnou osobu i pro ostatní, může být nezbytná nedobrovolná hospitalizace, nicméně pobyt v nemocnici je kratší a méně častý, než tomu bývalo v minulosti.<ref name="BeckerKilian2006">{{cite journal |author=Becker T, Kilian R|year=2006 |title=Psychiatric services for people with severe mental illness across western Europe: what can be generalized from current knowledge about differences in provision, costs and outcomes of mental health care? |journal=[[Acta Psychiatrica Scandinavica]] Supplement |volume=429 |pages=9–16|pmid=16445476 |doi=10.1111/j.1600-0447.2005.00711.x |issue=429}}</ref>
Má se za to, že porucha postihuje zejména [[Poznání|poznávací procesy]], obvykle ale rovněž přispívá k chronickým problémům s chováním a emocemi. U osob se schizofrenií je pravděpodobné, že budou trpět ([[Komorbidita|souběžnými]]) onemocněními, mezi něž patří [[paranoia|deprese]] a [[úzkostná porucha]]; míra [[zneužívání návykových látek]] u těchto pacientů je téměř 50 %.<ref name="Sim_et_al_2006">{{cite journal |author=Buckley PF, Miller BJ, Lehrer DS, Castle DJ|title=Psychiatric comorbidities and schizophrenia |journal=Schizophr Bull |volume=35 |issue=2 |pages=383–402 |year=2009|month=March |pmid=19011234 |pmc=2659306 |doi=10.1093/schbul/sbn135}}</ref> Mezi obvyklé sociální problémy patří dlouhodobá nezaměstnanost, chudoba a bezdomovectví. Průměrná [[očekávaná délka života]] osob se schizofrenií je o 12 až 15 let nižší než u těch, kteří tímto onemocněním netrpí, a to v důsledku významných zdravotních problémů v souvislosti s nadměrným užíváním léčiv<ref name=":0" />{{Fakt/dne|20150511174457}} a vyšší četnosti výskytu [[sebevražda|sebevražd]] (přibližně 5 %).<ref name="Lancet09"/>
== Termín ==
{{viz též|Vývoj chápání schizofrenie}}
Schizofrenie patří díky své výraznosti mezi jednu z prvních popsaných duševních poruch vůbec a její popisy se nacházejí už v [[Hebrejština|hebrejské]] [[Bible|bibli]], odkud pochází také zlidovělý výraz pro tuto nemoc (a přeneseně pro duševní poruchy vůbec): ''mešuge''.<ref>{{citace monografie | jméno = Yoram | příjmení = Yovell | odkaz na autora = Yoram Yovell | titul = Nepřítel v mém pokoji a jiné příběhy z psychoterapie | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = | kapitola = | strany = 293 | isbn = 978-80-7367-812-8| jazyk =}}</ref> Výraz „schizofrenie“—který lze přeložit přibližně jako "rozštěpení mysli" a jenž vychází z [[Starořečtina|řeckého]] kořene „schizein“ (σχίζειν, „rozštěpit“) a „phrēn“, „phren-“ (φρήν, φρεν-, „mysl“)<ref>{{cite journal |author=Kuhn R |title=Eugen Bleuler's concepts of psychopathology |journal=History of Psychiatry|volume=15 |issue=3 |year=2004 |pages=361–6 |doi=10.1177/0957154X04044603 |pmid=15386868 |others=tr. Cahn CH}}</ref>—použil poprvé roku 1908 [[Eugen Bleuler]]. Původně mělo toto slovo vystihnout oddělení fungování [[psychologie osobnosti|osobnosti]], [[myšlenka|myšlení]], [[paměti]] a [[vnímání]]. Bleuler charakterizoval hlavní symptomy pod názvem 4 A – oploštělé emoce (flattened ''Affect''), autismus (''Autism''), rozvolnění souvislosti myšlenek (impaired ''Association'' of ideas) a rozpolcenost (''Ambivalence'').<ref name="fn_78">{{cite journal |author=Stotz-Ingenlath G |title=Epistemological aspects of Eugen Bleuler's conception of schizophrenia in 1911 |journal=Medicine, Health Care and Philosophy |volume=3 |issue=2 |pages=153–9 |year=2000 |pmid=11079343|url=http://www.kluweronline.com/art.pdf?issn=1386-7423&volume=3&page=153|format=PDF |doi=10.1023/A:1009919309015}}</ref> Už tehdy si uvědomil, že onemocnění není demencí, neboť stav některých z jeho pacientů se spíše zlepšoval než naopak. Proto navrhl pojem schizofrenie.
=== Nepochopení termínu ===
Pojem schizofrenie je často nesprávně chápán jako slovo označující nemoc, v jejímž průběhu člověk trpí „rozpolcením osobnosti“. I když někteří nemocní, u nichž byla schizofrenie diagnostikována, mohou slyšet hlasy a vnímat je zřetelně jako samostatné osoby, schizofrenie nespočívá v tom, že by nemocný přebíral roli několika různých osobností. Toto zmatení vzniklo částečně v důsledku doslovné interpretace Bleulerova pojmu schizofrenie.
== Symptomy ==
Osoba, u níž je diagnostikována schizofrenie, může zažívat [[halucinace]] (nejčastěji [[sluchové halucinace|slyšení hlasů]]), [[blud]]y (často bizarní nebo [[ovládavé představy|ovládavé]]) a [[poruchy myšlení|zmatené myšlení a řeč]]. U posledně jmenované poruchy může jít o narušení myšlenkového pochodu přes významově pouze volně související věty až po výraznou nesouvislost projevu známou jako [[schizofázie|slovní salát]] (v závažných případech). Pro schizofrenii jsou běžné sociální stažení, nedbalost na hygienu a oblékání a ztráta motivace a úsudku.<ref name="CarsonNursing">Carson VB (2000). [http://books.google.com/books?id=QM5rAAAAMAAJ Mental health nursing: the nurse-patient journey] W.B. Saunders.ISBN 978-0-7216-8053-8. p. 638.</ref>
Často lze pozorovat [[Emoce|emocionální]] potíže, například ztrátu vnímavosti.<ref name="HirschWeinberger2003p21">{{cite book|author1=Hirsch SR|author2= Weinberger DR|title=Schizophrenia|url=http://books.google.com/books?id=x3fmsV55rigC&pg=PA21|year= 2003|publisher=Wiley-Blackwell|isbn=9780632063888|page=21}}</ref> Se schizofrenií souvisí zhoršení [[Sociální vědomí|sociálního vědomí]],<ref>{{cite journal |author=Brunet-Gouet E, Decety J |title=Social brain dysfunctions in schizophrenia: a review of neuroimaging studies |journal=Psychiatry Res |volume=148 |issue=2–3 |pages=75–92 |year=2006 |month=December|pmid=17088049 |doi=10.1016/j.pscychresns.2006.05.001}}</ref> stejně jako symptomy [[Paranoia|paranoie]]; běžně dochází i ke [[Společenská izolace|společenské izolaci]].<ref name="HirschWeinberger2003p481">{{cite book|author1=Hirsch SR|author2= WeinbergerDR|title=Schizophrenia|url=http://books.google.com/books?id=x3fmsV55rigC&pg=PA21|year= 2003|publisher=Wiley-Blackwell|isbn=9780632063888|page=481}}</ref> Často se rovněž objevují potíže s [[Pracovní paměť|pracovní]] a [[Dlouhodobá paměť|dlouhodobou pamětí]], [[pozornost]]í, [[Výkonné funkce|výkonnými funkcemi]] a rychlostí [[zpracování informací]].<ref name="Lancet09"/> V případě jednoho neobvyklého podtypu nemoci může být nemocný z velké části nemluvný, zůstávat nehybný v bizarních polohách či vykazovat neúčelné rozrušení, což jsou příznaky [[katatonie]].<ref>{{cite journal|author=Ungvari GS, Caroff SN, Gerevich J |title=The catatonia conundrum: evidence of psychomotor phenomena as a symptom dimension in psychotic disorders |journal=Schizophr Bull |volume=36 |issue=2 |pages=231–8 |year=2010 |month=March|pmid=19776208 |doi=10.1093/schbul/sbp105}}</ref>
Hlavním obdobím nástupu schizofrenie jsou pozdní adolescence a raná dospělost,<ref name="Lancet09">{{cite journal|author=[[Jim van Os|van Os J]], Kapur S |title=Schizophrenia |journal=Lancet |volume=374 |issue=9690 |pages=635–45|year=2009 |month=August |pmid=19700006 |doi=10.1016/S0140-6736(09)60995-8|url=http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf }}</ref> tedy roky kritické pro společenský a pracovní rozvoj mladého dospělého člověka.<ref name="Addington_et_al_2007"/> U 40 % mužů a 23 % žen s diagnostikovanou schizofrenií se nemoc projevila před 19. rokem života.<ref name="Cullen">{{cite journal |author=Cullen KR, Kumra S, Regan J ''et al.'' |title=Atypical Antipsychotics for Treatment of Schizophrenia Spectrum Disorders|journal=Psychiatric Times |volume=25 |issue=3 |year=2008|url=http://www.psychiatrictimes.com/schizophrenia/article/10168/1147536}}</ref> Aby bylo minimalizováno narušení vývoje se schizofrenií spojované, odvedli vědci v posledním období mnoho práce na identifikaci a léčbě [[Prodromální stádium|prodromální fáze]] nemoci, kterou je možné zjistit až 30 měsíců před nástupem symptomů.<ref name="Addington_et_al_2007">{{cite journal |author=Addington J, Cadenhead KS, Cannon TD, ''et al.''|year=2007|title=North American prodrome longitudinal study: a collaborative multisite approach to prodromal schizophrenia research|journal=[[Schizophrenia Bulletin]] |volume=33 | issue=3 |pages=665–72 |pmid=17255119|doi=10.1093/schbul/sbl075|pmc=2526151}}</ref> Osoby, u kterých se schizofrenie později rozvine, mohou během prodromální fáze zažívat přechodné nebo spontánně mizející psychotické symptomy<ref name="Amminger_et_al_2006">{{cite journal |author=Amminger GP, Leicester S, Yung AR, ''et al.'' |year=2006|title=Early onset of symptoms predicts conversion to non-affective psychosis in ultra-high risk individuals|journal=[[Schizophrenia Research]] |volume=84 | issue=1 |pages=67–76 |pmid=16677803|doi=10.1016/j.schres.2006.02.018}}</ref> stejně jako symptomy nespecifické, k nimž patří společenská stažení, podrážděnost, [[mrzutost]]<ref name="ParnasJorgensen1989">{{cite journal |author=Parnas J, Jorgensen A |year=1989 |title=Pre-morbid psychopathology in schizophrenia spectrum |journal=[[British Journal of Psychiatry]] |volume=115 |pages=623–7|pmid=2611591}}</ref> a neohrabanost.<ref>{{cite book |ref=harv |last=Coyle |first=Joseph |editor1-first=George J|editor1-last=Siegal |editor2-first=R. Wayne |editor2-last=Albers |editor3-first=Scott T |editor3-last=Brady|editor4-first=Donald |editor4-last=Price |title=Basic Neurochemistry: Molecular, Cellular and Medical Aspects|format=Textbook |edition=7th |year=2006 |publisher=Elsevier Academic Press |location=Burlington, MA |isbn=0-12-088397-X|page=876 |chapter=Chapter 54: The Neurochemistry of Schizophrenia}}</ref>
Schizofrenie je někdy spojována s vyšší měrou násilného jednání, i když k němu dochází především v důsledku nadměrného [[Zneužívání návykových látek|užívání návykových látek]].<ref>{{cite journal |last=Fazel |first=S |coauthors=Gulati, G, Linsell, L, Geddes, JR, Grann, M |title=Schizophrenia and Violence: Systematic Review and Meta-Analysis |journal=PLoS medicine|date=August 2009 |volume=6 |issue=8 |page=e1000120 |pmid=19668362 |doi=10.1371/journal.pmed.1000120 |pmc=2718581 |editor1-last=McGrath |editor1-first=John}}</ref> Počet [[Vražda|vražd]] souvisejících s psychózou je podobný počtu vražd souvisejících se zneužíváním návykových látek a odpovídá celkovému počtu v dané oblasti.<ref>{{cite journal|last=Large|first=M|coauthors=Smith, G, Nielssen, O|title=The relationship between the rate of homicide by those with schizophrenia and the overall homicide rate: a systematic review and meta-analysis|journal=Schizophrenia research |date=July 2009 |volume=112 |issue=1–3 |pages=123–9 |pmid=19457644|doi=10.1016/j.schres.2009.04.004}}</ref>
=== Schneiderova klasifikace ===
Na počátku 20. století sestavil psychiatr [[Kurt Schneider]] soupis psychotických symptomů, o nichž se domníval, že odlišují schizofrenii od ostatních psychotických poruch. Ty se označují za ''symptomy prvního řádu'' nebo [[Schneiderovy symptomy prvního řádu]]. Patří mezi ně bludy o ovládání vnější silou, přesvědčení, že myšlenky jsou do vědomé mysli osoby vkládány nebo z ní vyjímány, přesvědčení, že myšlenky pacienta jsou šířeny mezi ostatní lidi, a slyšení halucinačních hlasů, které se vyjadřují k myšlenkám nebo činnostem nemocného nebo které konverzují s dalšími halucinačními hlasy.<ref name="SchneiderClinicalPsychopathology">{{cite book|last1=Schneider |first1=K |authorlink1=Kurt Schneider |title=Clinical Psychopathology |url=http://books.google.com/?id=ofzOAAAAMAAJ |edition=5 |year=1959 |publisher=Grune & Stratton |location=New York }}</ref> Ačkoli významnou měrou přispěly k vytvoření stávajících diagnostických kritérií, je [[specificita]] symptomů prvního řádu zpochybňována. Revize diagnostických studií provedených mezi lety 1970 a 2005 zjistila, že tyto studie neumožňují ani potvrzení ani vyvrácení Schneiderových tvrzení, a v rámci revize bylo navrženo, aby budoucí revize diagnostických systémů nebraly na symptomy prvního řádu takový ohled.<ref name="pmid17562695">{{cite journal |author=Nordgaard J, Arnfred SM, Handest P, Parnas J |title=The diagnostic status of first-rank symptoms |journal=Schizophrenia Bulletin|volume=34 |issue=1 |pages=137–54 |year=2008 |month=January |pmid=17562695 |pmc=2632385 |doi=10.1093/schbul/sbm044}}</ref>
=== Pozitivní a negativní symptomy ===
Schizofrenie je často popisována s pomocí pojmů pozitivní a negativní (nebo deficitní) symptomy.<ref name="Sims_2002">{{cite book |author=Sims A |title=Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology |publisher=W. B. Saunders |location=Philadelphia |year=2002 |isbn=0-7020-2627-1 }}</ref> Pozitivní symptomy jsou ty, které většina osob normálně nezažívá, jež jsou ale u osob se schizofrenií přítomné. K nim řadíme bludy, zmatené myšlení a řeč a hmatové, sluchové, zrakové, čichové a chuťové [[halucinace]], obvykle považované za projevy psychózy.<ref>Kneisl C. and Trigoboff E.(2009). Contemporary Psychiatric- Mental Health Nursing. 2nd edition. London: Pearson Prentice Ltd. p. 371</ref> Halucinace rovněž obvykle tematicky souvisejí s bludy, které pacient zažívá.<ref name="DSM299"/> Pozitivní symptomy obecně dobře reagují na nasazení léků.<ref name="DSM299">American Psychiatric Association. Task Force on DSM-IV. (2000). Diagnostic and statistical manual of mental disorders: DSM-IV-TR. American Psychiatric Pub. ISBN 978-0-89042-025-6. p. 299</ref>
V případě negativních symptomů jde o deficit normálních emocionálních reakcí či jiných myšlenkových procesů; na léky tyto symptomy reagují méně.<ref name="CarsonNursing"/> Běžně zahrnují [[otupělost]] či oploštělé emoce, ochuzení řeči ([[alogie]]), neschopnost zažívat potěšení ([[anhedonie]]), chybějící touhu utvářet vztahy ([[asocialita]]) a ztrátu motivace ([[abulie]]). Výzkum ukazuje, že negativní symptomy přispívají k nízké kvalitě života, funkčnímu postižení a zátěži ostatních lidí více než symptomy pozitivní.<ref>{{cite journal |author=Velligan DI and Alphs LD|title=Negative Symptoms in Schizophrenia: The Importance of Identification and Treatment |journal=Psychiatric Times |volume=25 |issue=3 |date=March 1, 2008|url=http://www.psychiatrictimes.com/schizophrenia/article/10168/1147581}}</ref> Osoby s výraznými negativními symptomy mají často z období před nástupem onemocnění anamnézu špatného přizpůsobení a jejich odpověď na léčbu bývá omezená.<ref name="CarsonNursing"/><ref name="AFP10"/>
== Příčiny ==
Roli v rozvoji schizofrenie hraje kombinace genetických a [[Environmentální faktor|environmentálních faktorů]].<ref name="Lancet09"/><ref name="BMJ07"/> U osob s rodinnou anamnézou schizofrenie, které trpí přechodnými nebo spontánně mizejícími psychózami, je pravděpodobnost diagnózy schizofrenie do jednoho roku 20–40 %.<ref name="Drake_Lewis_2005">{{cite journal |author=Drake RJ, Lewis SW |title=Early detection of schizophrenia |journal=Current Opinion in Psychiatry |volume=18 |issue=2|pages=147–50 |year=2005 |month=March |pmid=16639167 |doi=10.1097/00001504-200503000-00007}}</ref> K mírnému zvýšení rizika rozvoje schizofrenie v pozdějším životě mohou přispět faktory jako hypoxie, infekce, stres nebo podvýživa matky během [[fetogeneze|vývoje plodu]].<ref name="Lancet09"/>
=== Genetické příčiny ===
Odhady týkající se [[dědičnost]]i se liší kvůli obtížnému oddělení působení genetických vlivů a okolního prostředí.<ref name="ODonovan_et_al_2003">{{cite journal |author=O'Donovan MC, Williams NM, Owen MJ |title=Recent advances in the genetics of schizophrenia |journal=Hum. Mol. Genet. |volume=12 Spec No 2 |pages=R125–33 |year=2003 |month=October|pmid=12952866 |doi=10.1093/hmg/ddg302}}</ref> Největším rizikem pro rozvoj schizofrenie je nejbližší pokrevní příbuzný, u něhož bylo onemocnění diagnostikováno (riziko je 6,5 %). Postiženo může být i více než 40 % [[Dvojčata|jednovaječných dvojčat]], kde jeden ze sourozenců trpí schizofrenií.<ref name="BMJ07"/> Je pravděpodobné, že na vývoji onemocnění se podílí mnoho [[gen]]ů, přičemž vliv každého z nich je malý a jejich přenos a exprese nejsou známy.<ref name="BMJ07"/> Navrženo bylo mnoho možných kandidátů, včetně specifických [[Variabilita počtu kopií|variant počtu kopií]], [[NOTCH4]] a lokusů proteinu histonu.<ref name="Genes10">{{cite journal |author=McLaren JA, Silins E, Hutchinson D, Mattick RP, Hall W |title=Assessing evidence for a causal link between cannabis and psychosis: a review of cohort studies |journal=Int. J. Drug Policy |volume=21 |issue=1 |pages=10–9 |year=2010 |month=January |pmid=19783132|doi=10.1016/j.drugpo.2009.09.001 |url=}}</ref> Mezi další patří [[Celogenomová asociační studie|celogenomové asociace]], například protein s motivem [[zinkový prst|zinkového prstu]] [[804A]].<ref>{{cite journal |author=O'Donovan MC, Craddock NJ, Owen MJ|title=Genetics of psychosis; insights from views across the genome |journal=Hum. Genet. |volume=126 |issue=1 |pages=3–12|year=2009 |month=July |pmid=19521722 |doi=10.1007/s00439-009-0703-0}}</ref> Zdá se, že existuje významný genetický překryv schizofrenie a [[Bipolární afektivní porucha|bipolární poruchy]].<ref>{{cite journal | author = Craddock N, Owen MJ | title = The Kraepelinian dichotomy - going, going... But still not gone | journal = The British Journal of Psychiatry | volume = 196 |pages = 92–95| year = 2010
| doi = 10.1192/bjp.bp.109.073429 | pmid=20118450 | pmc=2815936}}</ref>
Vezmeme-li v úvahu dědičný základ, potom vyvstává [[evolučně psychologická]] otázka, proč se vyvinuly geny, které zvyšují pravděpodobnost psychóz za předpokladu, že tento stav by byl z pohledu evoluce [[Maladaptace|maladaptivní]]. Jedna z teorií pracuje s domněnkou, že se geny vyvinuly během evoluce jazyka a [[Lidská povaha|lidské povahy]]; takové úvahy ale dodnes stále zůstávají spíše v teoretické rovině.<ref name="pmid18502103">{{cite journal |author=Crow TJ |title=The 'big bang' theory of the origin of psychosis and the faculty of language |journal=[[Schizophrenia Research]] |volume=102 |issue=1–3 |pages=31–52 |year=2008|month=July |pmid=18502103 |doi=10.1016/j.schres.2008.03.010 }}</ref><ref>{{cite book|title=Clinical Handbook of Schizophrenia|year=2008|isbn=1593856520|pages=22–23|author=Mueser KT, Jeste DV|publisher=Guilford Press|location=New York}}</ref>
=== Okolní prostředí ===
Mezi environmentální faktory spojované s rozvojem schizofrenie patří životní prostředí, užívání léků a návykových látek a předporodní zátěžové faktory.<ref name="Lancet09"/> Nezdá se, že by styl rodičovské výchovy měl nějaký významnější efekt, ačkoli pacientům, jejichž rodiče je podporují, se daří lépe než těm, jejichž rodiče se chovají kriticky či nepřátelsky.<ref name="BMJ07"/> Život v městském prostředí, ať už v dětství nebo v dospělosti, prokazatelně zvyšuje riziko schizofrenie dvakrát,<ref name="Lancet09"/><ref name="BMJ07"/> a to i po uvážení faktorů, jako je [[Zneužívání návykových látek|užívání drog]], [[Etnikum|etnická skupina]] a velikost [[Sociální skupina|sociální skupiny]].<ref name="fn_19">{{cite journal |author=[[Jim van Os|Van Os J]] |year=2004 |title=Does the urban environment cause psychosis? |journal=[[British Journal of Psychiatry]] |volume=184 | issue=4 |pages=287–288 |pmid=15056569|doi=10.1192/bjp.184.4.287}}</ref> Mezi další prvky, které hrají významnou roli, patří [[sociální izolace]] a imigrace, které doprovází nepříznivý postoj ze strany společnosti, rasová diskriminace, špatné fungování rodinných vztahů, nezaměstnanost a nevyhovující podmínky bydlení.<ref name="BMJ07"/><ref name="Selten_et_al_2007">{{cite journal |author=Selten JP, Cantor-Graae E, Kahn RS |year=2007|month=March |title=Migration and schizophrenia |journal=Current Opinion in Psychiatry |volume=20 |issue=2 |pages=111–115|pmid=17278906 |doi=10.1097/YCO.0b013e328017f68e}}</ref>
==== Zneužívání látek ====
S rozvojem schizofrenie je dávána do souvislosti řada návykových látek, mezi něž patří [[konopí]], [[kokain]] a [[amfetamin]]y.<ref name="BMJ07"/> Přibližně polovina osob se schizofrenií požívá v nadměrné míře drogy a/nebo alkohol.<ref name="Gregg_et_al_2007"/> Konopí může být příčinou nemoci,<ref>{{cite journal|last=Large|first=M|coauthors=Sharma, S, Compton, MT, Slade, T, Nielssen, O|title=Cannabis Use and Earlier Onset of Psychosis: A Systematic Meta-analysis.|journal=Archives of general psychiatry|date=2011 Feb 7|pmid=21300939}}</ref> ostatní drogy ale bývají užívány pouze jako krycí mechanismus pro vyrovnání se s depresí, úzkostí, nudou a osamělostí.<ref name="Gregg_et_al_2007">{{cite journal |author=Gregg L, Barrowclough C, Haddock G |year=2007 |title= Reasons for increased substance use in psychosis|journal= Clin Psychol Rev |volume=27 |issue=4 |pages=494–510 |pmid=17240501 |doi=10.1016/j.cpr.2006.09.004}}</ref><ref name="Leweke08"/>
Konopí je [[Asociace (statistika)|spojováno]] se zvýšeným rizikem rozvoje psychotické poruchy, zvyšujícím se [[Vztah mezi dávkou a odpovědí|v závislosti na velikosti dávek]].<ref>{{cite journal |author=Moore THM, Zammit S, Lingford-Hughes A ''et al.''|year=2007 |title= Cannabis use and risk of psychotic or affective mental health outcomes: a systematic review|journal=Lancet |volume=370 |issue=9584 |pages=319–328 |doi=10.1016/S0140-6736(07)61162-3 |pmid=17662880}}</ref> S častým užíváním této látky souvisí dvojnásobné riziko vzniku psychózy a schizofrenie.<ref name="Leweke08">{{cite journal|author=Leweke FM, Koethe D |title=Cannabis and psychiatric disorders: it is not only addiction |journal=Addict Biol|volume=13 |issue=2 |pages=264–75 |year=2008 |month=June |pmid=18482435 |doi=10.1111/j.1369-1600.2008.00106.x|url=}}</ref><ref>{{cite journal|last=Sewell|first=RA|coauthors=Ranganathan, M, D'Souza, DC|title=Cannabinoids and psychosis|journal=International review of psychiatry (Abingdon, England)|date=2009 Apr|volume=21|issue=2|pages=152–62|pmid=19367509|doi=10.1080/09540260902782802}}</ref> Ačkoli užívání konopí je mnohými akceptováno jako vedlejší příčina rozvoje schizofrenie,<ref name="Henquet2008">{{cite journal|last=Henquet|first=C|coauthors=Di Forti, M, Morrison, P, Kuepper, R, Murray, RM|title=Gene-Environment Interplay Between Cannabis and Psychosis|journal=Schizophrenia bulletin|date=2008 Nov|volume=34|issue=6|pages=1111–21|pmid=18723841|doi=10.1093/schbul/sbn108|pmc=2632498}}</ref> zůstává tento argument kontroverzní.<ref name="Genes10"/><ref name="Amar2007">{{cite journal|author=Ben Amar M, Potvin S|title=Cannabis and psychosis: what is the link?|journal=Journal of psychoactive drugs|date=2007 Jun|volume=39|issue=2|pages=131–42|pmid=17703707|doi=10.1080/02791072.2007.10399871}}</ref> Amfetamin, kokain a v menší míře alkohol mohou vyvolat psychózu, která se projevuje velmi podobně jako schizofrenie.<ref name="BMJ07"/><ref name="alcohol">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.emedicine.com/med/topic3113.htm |titul=Alcohol-Related Psychosis|datum přístupu=September 27, 2006 |autor=Larson, Michael |datum vydání=2006-03-30 |titul=eMedicine |vydavatel=WebMD}}</ref> Ačkoli se [[nikotin]] obecně nepovažuje za jednu z příčin onemocnění, osoby se schizofrenií jej užívají v mnohem vyšší míře než ostatní populace.<ref>{{cite journal|last=Sagud|first=M|coauthors=Mihaljević-Peles, A, Mück-Seler, D, Pivac, N, Vuksan-Cusa, B, Brataljenović, T, Jakovljević, M|title=Smoking and schizophrenia|journal=Psychiatria Danubina|date=2009 Sep|volume=21|issue=3|pages=371–5|pmid=19794359}}</ref>
== Mechanismy ==
Do současné doby byla učiněna řada pokusů o osvětlení vztahu mezi pozměněnou funkcí mozku a schizofrenií.<ref name="Lancet09"/> Jednou z nejvíce podporovaných teorií je [[dopaminová hypotéza schizofrenie|dopaminová hypotéza]], která vznik psychózy přisuzuje skutečnosti, že mysl člověka chybně interpretuje signály nesprávně vysílané [[dopamin|dopaminergními neurony]].<ref name="Lancet09"/>
=== Psychologické mechanismy ===
Do rozvoje a průběhu schizofrenie je zapojeno mnoho psychologických mechanismů. U osob s diagnostikovanou schizofrenií nebo u osob schizofrenií ohrožených bylo zjištěno [[kognitivní zkreslení]], zejména ve stresu nebo v matoucích situacích.<ref>{{cite journal |author=Broome MR, Woolley JB, Tabraham P, ''et al.'' |title=What causes the onset of psychosis? |journal=Schizophr. Res. |volume=79 |issue=1 |pages=23–34 |year=2005 |month=November |pmid=16198238|doi=10.1016/j.schres.2005.02.007}}</ref> Některé kognitivní funkce mohou odrážet celkový [[neurokognitivní deficit]], například ztrátu paměti, zatímco ostatní se mohou vztahovat ke konkrétním problémům a zkušenostem.<ref name="Bentall_et_al_2007">{{cite journal |author=Bentall RP, Fernyhough C, Morrison AP, Lewis S, Corcoran R |year=2007 |title=Prospects for a cognitive-developmental account of psychotic experiences |journal=Br J Clin Psychol |volume=46 | issue=Pt 2 |pages=155–73|pmid=17524210 | doi = 10.1348/014466506X123011}}</ref><ref name="Kurtz_2005">{{cite journal |author=Kurtz MM |year=2005|title=Neurocognitive impairment across the lifespan in schizophrenia: an update |journal=[[Schizophrenia Research]]|volume=74 | issue=1 |pages=15–26 |pmid=15694750 |doi=10.1016/j.schres.2004.07.005}}</ref>
Navzdory prokázanému emočnímu oploštění nedávná zjištění ukazují, že mnoho osob s diagnostikovanou schizofrenií jsou emocionálně vnímaví jedinci, zejména v případě stresujících či negativních podnětů, a že tato citlivost může způsobit náchylnost k projevu symptomů či k samotné poruše.<ref name="schizophrenia1">{{cite journal |author=Cohen AS, Docherty NM|year=2004 |title=Affective reactivity of speech and emotional experience in patients with schizophrenia|journal=[[Schizophrenia Research]] |volume=69 | issue=1 |pages=7–14 |pmid=15145465 |doi=10.1016/S0920-9964(03)00069-0}}</ref><ref>{{cite journal |author=Horan WP, Blanchard JJ |year=2003 |title=Emotional responses to psychosocial stress in schizophrenia: the role of individual differences in affective traits and coping |journal=[[Schizophrenia Research]]|volume=60 | issue=2–3 |pages=271–83 |pmid=12591589 |doi=10.1016/S0920-9964(02)00227-X}}</ref> Některé důkazy naznačují, že obsah bludných domněnek a psychotických zážitků může odrážet emocionální příčiny poruchy a že způsob, jak osoba tyto prožitky interpretuje, může mít vliv na symptomatologii.<ref>{{cite journal |author=Smith B, Fowler DG, Freeman D,''et al.'' |title=Emotion and psychosis: links between depression, self-esteem, negative schematic beliefs and delusions and hallucinations |journal=Schizophr. Res. |volume=86 |issue=1–3 |pages=181–8 |year=2006 |month=September |pmid=16857346|doi=10.1016/j.schres.2006.06.018}}</ref><ref>{{cite journal |author=Beck, AT |year=2004 |title=A Cognitive Model of Schizophrenia |journal=Journal of Cognitive Psychotherapy |volume=18 | issue=3 |pages=281–88 | doi = 10.1891/jcop.18.3.281.65649}}</ref><ref>{{cite journal |author=Bell V, Halligan PW, Ellis HD |year=2006 |title=Explaining delusions: a cognitive perspective |journal=[[Trends (journals)|Trends in Cognitive Science]] |volume=10 | issue=5|pages=219–26 |pmid=16600666 |doi=10.1016/j.tics.2006.03.004}}</ref> K [[Chronické onemocnění|chronicitě]] bludů může přispívat "[[Bezpečnost|chování přinášející pocit bezpečí]]", jehož cílem je vyhnout se domnělým hrozbám.<ref name="Freeman_BRT_2007">{{cite journal |author=Freeman D, Garety PA, Kuipers E, Fowler D, Bebbington PE, Dunn G |title=Acting on persecutory delusions: the importance of safety seeking |journal=Behav Res Ther |volume=45 |issue=1 |pages=89–99 |year=2007 |month=January|pmid=16530161 |doi=10.1016/j.brat.2006.01.014 |url=}}</ref> Další důkazy o významu psychologických mechanismů přinášejí účinky různých druhů [[psychoterapie]] na symptomy schizofrenie.<ref>{{cite journal |author=Kuipers E, Garety P, Fowler D, Freeman D, Dunn G, Bebbington P |title=Cognitive, emotional, and social processes in psychosis: refining cognitive behavioral therapy for persistent positive symptoms |journal=Schizophr Bull |volume=32 Suppl 1 |pages=S24–31|year=2006 |month=October |pmid=16885206 |pmc=2632539 |doi=10.1093/schbul/sbl014 }}</ref>
=== Neurologické mechanismy ===
[[Soubor:Schizophrenia fMRI working memory.jpg|náhled|[[Funkční magnetická rezonance]] (fMRI) a další technologie [[zobrazování mozku]] umožňují studovat rozdíly v činnosti mozku u osob s diagnostikovanou schizofrenií. Snímek ukazuje dvě vrstvy mozku s oblastmi, které byly během fMRI studie pracovní paměti aktivnější u zdravých osob než u pacientů se schizofrenií (oranžová barva)]]
Schizofrenie je spojována s nepatrnými změnami ve struktuře mozku, zjištěnými u 40 až 50 % případů, a v chemických reakcích mozku během akutních psychotických stavů.<ref name="Lancet09"/> Studie využívající [[Neuropsychologický test|neuropsychologické testy]] a technologie [[Neurozobrazování|zobrazování mozku]] (například [[funkční magnetická rezonance|fMRI]] a [[pozitronová emisní tomografie|PET]]) ke zkoumání funkčních rozdílů v činnosti mozku ukázaly, že tyto rozdíly jsou nejčastěji patrné v [[Čelní lalok|čelních lalocích]], [[Hipokampus|hipokampu]] a [[Spánkový lalok|spánkových lalocích]].<ref>{{cite book |year=2006 |author=Kircher, Tilo and Renate Thienel|title=The Boundaries of Consciousness |isbn=0444528768 |page=302 |url=http://books.google.com/?id=YHGacGKyVbYC&pg=PA302|chapter=Functional brain imaging of symptoms and cognition in schizophrenia |publisher=Elsevier|location=Amsterdam}}</ref> V oblastech mozkové kůry čelního laloku a spánkových laloků bylo zjištěno zmenšení objemu mozku, i když v menší míře než u [[Alzheimerova choroba|Alzheimerovy choroby]]. Není jasné, zda jsou tyto změny objemu postupné nebo existují už před nástupem onemocnění.<ref>{{harvnb|Coyle|2006|p=878}}</ref> Tyto rozdíly mají spojitost s [[Neurokognitivní deficit|neurokognitivním deficitem]] často souvisejícím právě se schizofrenií.<ref name="Green2006">{{cite journal|author=Green MF |year=2006 |title=Cognitive impairment and functional outcome in schizophrenia and bipolar disorder|journal=Journal of Clinical Psychiatry |volume=67 | issue=Suppl 9 |pages=3–8 |pmid=16965182}}</ref> Jelikož dochází ke změnám nervových okruhů, objevil se alternativní návrh, který chápe schizofrenii jako soubor neurovývojových poruch.<ref name="Insel_2010">{{cite journal |author=Insel TR |title=Rethinking schizophrenia|journal=Nature |volume=468 |issue=7321 |pages=187–93 |year=2010 |month=November |pmid=21068826 |doi=10.1038/nature09552}}</ref>
Zvláštní pozornost byla věnována funkci dopaminu v [[Mezolimbická dráha|mezolimbické dráze]] mozku, a to v důsledku náhodného zjištění, že [[fenothiaziny]], které blokují funkci dopaminu, dokáží zmírnit psychotické symptomy. Ve prospěch tohoto tvrzení hovoří i skutečnost, že amfetaminy, které spouštějí uvolňování dopaminu, mohou psychotické symptomy schizofrenie zhoršovat.<ref name="Laruelle_et_al_1996">{{cite journal |author=Laruelle M, Abi-Dargham A, van Dyck CH, ''et al.'' |title=Single photon emission computerized tomography imaging of amphetamine-induced dopamine release in drug-free schizophrenic subjects |journal=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |volume=93 |issue=17|pages=9235–40 |year=1996 |month=August |pmid=8799184 |pmc=38625 |doi= 10.1073/pnas.93.17.9235}}</ref> Tzv. dopaminová hypotéza vzniku schizofrenie, která si získala značnou podporu, uvádí, že příčinou (pozitivních symptomů) schizofrenie je nadměrná aktivace [[dopaminové receptory D2|D<sub>2</sub> receptorů]]. Ačkoli tato hypotéza byla předpokládána již přibližně 20 let na základě blokády receptorů D<sub>2</sub> společné všem antipsychotikům, studie provedené prostřednictvím [[pozitronová emisní tomografie|PET]] a [[SPET]] zobrazování poskytly podpůrné důkazy až v druhé polovině 90. let 20. století. Dopaminová hypotéza je nyní považována za zjednodušující, částečně i proto, že novější antipsychotika ([[atypická antipsychotika]]) mohou být stejně účinná jako starší léky ([[typická antipsychotika]]), ale také proto, že mají vliv na funkci [[serotonin]]u a mohou mít mírně nižší účinek na blokaci dopaminu.<ref name="JonesPilowsky2002">{{cite journal |author=Jones HM, Pilowsky LS |year=2002|title=Dopamine and antipsychotic drug action revisited |journal=[[British Journal of Psychiatry]] |volume=181|pages=271–275 |pmid=12356650 |doi=10.1192/bjp.181.4.271}}</ref>
Zájem se rovněž soustředil na neurotransmiter [[Kyselina glutamová|glutamát]] a sníženou funkci [[NMDA receptor|glutamátového receptoru NMDA]] u schizofrenie. Příčinou byl z velké části fakt, že v mozcích osob s diagnostikovanou schizofrenií byla posmrtně zjištěna abnormálně nízká hladina [[Glutamátový receptor|glutamátových receptorů]],<ref name="fn_27">{{cite journal |author=Konradi C, Heckers S|year=2003 |title=Molecular aspects of glutamate dysregulation: implications for schizophrenia and its treatment|journal=Pharmacology and Therapeutics |volume=97 |issue=2 |pages=153–79 |pmid=12559388 |doi=10.1016/S0163-7258(02)00328-5}}</ref> a zjištění, že glutamát blokující drogy, jako například [[fencyklidin]] a [[ketamin]], mohou napodobovat symptomy a kognitivní problémy se schizofrenií spojované.<ref name="fn_59">{{cite journal |author=Lahti AC, Weiler MA, Tamara Michaelidis BA, Parwani A, Tamminga CA |year=2001 |title=Effects of ketamine in normal and schizophrenic volunteers|journal=[[Neuropsychopharmacology]] |volume=25 |issue=4 |pages=455–67 |pmid=11557159 |doi=10.1016/S0893-133X(01)00243-3}}</ref> Snížená funkce glutamátu je spojena se slabými výsledky během testů vyžadujících zapojení čelního laloku a hipokampu. Glutamát může rovněž ovlivnit funkci dopaminu, přičemž obojí v případě schizofrenie naznačuje významnou zprostředkující (a možná příčinnou) roli glutamátových drah při vzniku a průběhu onemocnění.<ref name="fn_28">{{cite journal|author=Coyle JT, Tsai G, Goff D |year=2003 |title=Converging evidence of NMDA receptor hypofunction in the pathophysiology of schizophrenia |journal=Annals of the [[New York Academy of Sciences]] |volume=1003 |pages=318–27 |pmid=14684455|doi=10.1196/annals.1300.020}}</ref> Pozitivní symptomy však na glutamátergní léčbu nereagují.<ref name="fn_60">{{cite journal |author=Tuominen HJ, Tiihonen J, Wahlbeck K |year=2005 |title=Glutamatergic drugs for schizophrenia: a systematic review and meta-analysis |journal=[[Schizophrenia Research]] |volume=72 |pages=225–34|pmid=15560967 |doi=10.1016/j.schres.2004.05.005 |issue=2–3}}</ref>
{{clear}}
== Diagnóza ==
{{viz též|Kritéria schizofrenie dle DSM-IV-TR}}
[[Soubor:John Forbes Nash, Jr. by Peter Badge.jpg|náhled|upright|Schizofrenií trpěl i [[John Forbes Nash|John Nash]], americký [[matematik]] a jeden z nositelů [[Nobelova cena za rozvoj ekonomické vědy|Nobelovy ceny za ekonomiku]] za rok 1994. Jeho život zachycuje film z roku 2001, který získal [[Cenu Akademie]] a do kin vstoupil pod názvem ''[[Čistá duše]]'']]
Schizofrenie je diagnostikována na základě kritérií uvedených buď v manuálu [[Americká psychiatrická asociace|Americké psychiatrické asociace]] nazvaném ''[[Diagnostický a statistický manuál duševních poruch]]'', verzi [[Kritéria schizofrenie dle DSM-IV-TR|DSM-IV-TR]], nebo v [[Mezinárodní klasifikace nemocí|Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů]], tzv. ICD-10, sestavené [[Světová zdravotnická organizace|Světovou zdravotnickou organizací]].<ref name="Lancet09"/> Tato kritéria vycházejí z vlastních zkušeností nemocného, zaznamenaných abnormalit jeho chování a klinického vyšetření jeho stavu odborníkem v oboru duševního zdraví. Kritéria klasifikace ICD-10 se zpravidla používají v evropských zemích, zatímco systém DSM-IV-TR se uplatňuje zejména ve Spojených státech a zbytku světa. Řídí se jím i převážná většina výzkumných studií. Kritéria klasifikace ICD-10 kladou větší důraz na Schneiderovy symptomy prvního řádu. V praxi je ovšem shoda mezi oběma klasifikačními systémy značná.<ref name="Jakobsen_et_al_2005">{{cite journal|author=Jakobsen KD, Frederiksen JN, Hansen T, ''et al.'' |year=2005 |title=Reliability of clinical ICD-10 schizophrenia diagnoses |journal=Nordic Journal of Psychiatry |volume=59 | issue=3 |pages=209–12 |pmid=16195122 | doi = 10.1080/08039480510027698}}</ref>
Psychotické symptomy se mohou vyskytovat u řady dalších duševních onemocnění, mimo jiné například u [[Bipolární afektivní porucha|bipolární poruchy]],<ref>{{cite journal|author=Pope HG |year=1983 |title=Distinguishing bipolar disorder from schizophrenia in clinical practice: guidelines and case reports |journal=Hospital and Community Psychiatry |volume=34 |pages=322–28 |accessdate= 2008-02-24}}</ref> [[Hraniční porucha osobnosti|hraniční poruchy osobnosti]],<ref>{{cite journal |author=McGlashan TH |title=Testing DSM-III symptom criteria for schizotypal and borderline personality disorders |journal=[[Archives of General Psychiatry]] |volume=44 |issue=2|pages=143–8 |year=1987 |month=February |pmid=3813809}}</ref> intoxikace různými látkami a [[Psychóza vyvolaná účinkem látek|psychózy vyvolané účinkem psychotropních látek]]. Bludy (nebizarní) rovněž doprovázejí [[Porucha s bludy|poruchu s bludy]], sociální stažení je pak známkou [[Sociální úzkostná porucha|sociální úzkostné poruchy]], [[vyhýbavé poruchy osobnosti]] a [[schizoidní poruchy osobnosti]]. Schizofrenie doprovází [[obsedantně kompulzivní poruchu]] (OCD) mnohem častěji, než by bylo možno vysvětlit pouhou náhodou. Může však být těžké odlišit obsese typické pro OCD od schizofrenních bludů.<ref>{{cite journal |author=Bottas A |title=Comorbidity: Schizophrenia With Obsessive-Compulsive Disorder |journal=Psychiatric Times |volume=26 |issue=4 |date=April 15, 2009|url=http://www.psychiatrictimes.com/display/article/10168/1402540 }}</ref> K vyloučení dalších onemocnění, která se vzácně projevují psychotickými symptomy podobnými schizofrenii,<ref name="DSM-IV-TR" /> například [[Metabolická porucha|metabolické poruchy]], [[Systemická infekce|systemické infekce]], [[Syfilis|syfilidy]], [[HIV]] infekce, [[epilepsie]] a mozkových lézí, může být zapotřebí zevrubnější lékařské a neurologické vyšetření. Může být také nezbytné vyloučit [[Delirium tremens|delirium]], pro něž jsou typické vizuální halucinace, akutní nástup a rychlé změny [[hladiny vědomí]], a které je známkou jiného základního onemocnění. Vyšetření se obvykle po relapsu neopakují, pokud to nevyžaduje specifická ''zdravotní'' indikace nebo možné [[nežádoucí účinky]] vyplývající z užívání [[Antipsychotikum|antipsychotických léků]].
== Léčba ==
Primárním způsobem léčby schizofrenie jsou antipsychotické léky, tzv. antipsychotika, často v kombinaci s psychickou a sociální podporou.<ref name="Lancet09"/> K hospitalizaci dochází u závažných případů nemoci, a to buď dobrovolně nebo (pokud to legislativa týkající se duševního zdraví umožňuje) [[nedobrovolná hospitalizace|nedobrovolně]]. Dlouhodobá hospitalizace je od doby [[deinstitucionalizace]] v 50. letech 20. století spíše výjimkou, občas k ní ale dochází.<ref name="BeckerKilian2006" /> Běžné jsou pomocné služby pro veřejnost, jako jsou například tzv. [[drop-in centra]], návštěvy členů komunitního týmu pro podporu duševního zdraví, podporované zaměstnávání<ref>{{cite journal | author = McGurk SR, Mueser KT, Feldman K, Wolfe R, Pascaris A | title = Cognitive training for supported employment: 2–3 year outcomes of a randomized controlled trial. | journal = American Journal of Psychiatry | volume = 164 | issue = 3 | pages = 437–41 | month = Mar | year = 2007 | url =http://ajp.psychiatryonline.org/cgi/content/full/164/3/437 | doi = 10.1176/appi.ajp.164.3.437 | pmid = 17329468 }}</ref> a podpůrné skupiny. Některá fakta nasvědčují tomu, že na tělesné a duševní zdraví osob trpících schizofrenií má pozitivní vliv pravidelné cvičení.<ref>{{cite journal |author=Gorczynski P, Faulkner G |title=Exercise therapy for schizophrenia |journal=Cochrane Database Syst Rev |issue=5 |pages=CD004412 |year=2010 |pmid=20464730|doi=10.1002/14651858.CD004412.pub2 |url=}}</ref>
== Diagnózafakta nasvědčují tomu, že na tělesné a duševní zdraví osob trpících schizofrenií má pozitivní vliv pravidelné cvičení.<ref>{{cite journal |author=Gorczynski P, Faulkner G |title=Exercise therapy for schizophrenia |journal=Cochrane Database Syst Rev |issue=5 |pages=CD004412 |year=2010 |pmid=20464730|doi=10.1002/14651858.CD004412.pub2 |url=}}</ref> ==
=== Léky ===
[[Soubor:Risperdal tablets.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Risperidon]] (obchodníobchodndodržování názevléčby Risperdal)pacientem.<ref jename="Depo06">{{cite běžnějournal|author=McEvoy užívanýmJP|title=Risks [[atypickýmversus antipsychotikem]]benefits of different types of long-acting injectable antipsychotics|journal=J Clin Psychiatry|volume=67 Suppl 5|issue=|pages=15–8|year=2006|pmid=16822092}}</ref>]]
Primárním prostředkem psychiatrické léčby schizofrenie jsou antipsychotické léky,<ref name="fn_72">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nice.org.uk/nicemedia/pdf/CG82FullGuideline.pdf |druh nosiče=PDF|titul=Schizophrenia: Full national clinical guideline on core interventions in primary and secondary care |datum přístupu=2009-11-25 |autor=National Collaborating Centre for Mental Health |datum vydání=2009-03-25 |home=Gaskell and the British Psychological Society}}</ref> jež mohou omezit pozitivní symptomy psychózy během zhruba 7–14 dní. Antipsychotika však bohužel nijak výrazně nezlepšují negativní symptomy a kognitivní dysfunkci.<ref name="AFP10"/><ref name="pmid18291627">{{cite journal |author=Tandon R, Keshavan MS, Nasrallah HA |title=Schizophrenia, "Just the Facts": what we know in 2008 part 1: overview |journal=[[Schizophrenia Research]] |volume=100 |issue=1–3 |pages=4–19 |year=2008 |month=March |pmid=18291627 |doi=10.1016/j.schres.2008.01.022|url=http://download.journals.elsevierhealth.com/pdfs/journals/0920-9964/PIIS0920996408000716.pdf| formt=PDF}}</ref> Dlouhodobé užívání těchto přípravků snižuje riziko relapsu.<ref name="Relapse2012">{{cite journal|last=Leucht|first=Stefan|coauthors=Tardy, Magdolna, Komossa, Katja, Heres, Stephan, Kissling, Werner, Salanti, Georgia, Davis, John M|title=Antipsychotic drugs versus placebo for relapse prevention in schizophrenia: a systematic review and meta-analysis|journal=The Lancet|date=1 May 2012|doi=10.1016/S0140-6736(12)60239-6}}</ref>
Volba antipsychotik vychází z jejich očekávaného přínosu, rizika a finančních nákladů.<ref name="Lancet09"/> Je diskutabilní, zda jako třída jsou přínosnější antipsychotika [[typická antipsychotika|typická]] nebo [[atypická]].<ref>{{cite journal|author=Kane JM, Correll CU |title=Pharmacologic treatment of schizophrenia |journal=Dialogues Clin Neurosci |volume=12|issue=3 |pages=345–57 |year=2010 |pmid=20954430}}</ref> U obou skupin byl zaznamenán obdobný počet pacientů, kteří nedokončili léčbu, a těch, u nichž došlo k relapsu, a to při podávání typických antipsychotik v nízkých nebo středních dávkách.<ref name="AFP07">{{cite journal |author=Schultz SH, North SW, Shields CG|title=Schizophrenia: a review |journal=Am Fam Physician |volume=75 |issue=12 |pages=1821–9 |year=2007 |month=June|pmid=17619525}}</ref> Na léčbu reaguje pozitivně 40–50 % pacientů, částečně 30–40 % pacientů a u 20 % osob byla zaznamenána rezistence na léčbu (ani po šesti týdnech léčení nebyla zaznamenána adekvátní reakce symptomů na dvě či tři různá antipsychotika).<ref name="AFP10"/> Účinným prostředkem léčby nemocných, kteří na jiné léky nereagují, je [[klozapin]], u 1–4 % pacientů však byly po jeho podání prokázány potenciálně závažné nežádoucí účinky ve formě [[Agranulocytóza|agranulocytózy]] (snížený počet [[Bílá krvinka|bílých krvinek]]).<ref name="Lancet09"/><ref name="BMJ07"/><ref>{{cite journal |author=Wahlbeck K, Cheine MV, Essali A |title=Clozapine versus typical neuroleptic medication for schizophrenia |journal=The Cochrane Database of Systematic Reviews |issue=2|pages=CD000059 |publisher=John Wiley and Sons, Ltd. |year=2007 |pmid=10796289 |doi=10.1002/14651858.CD000059}}</ref>
Typická antipsychotika jsou spojována s častějším výskytem [[Extrapyramidový nežádoucí účinek|extrapyramidových nežádoucích účinků]], zatímco pro atypická antipsychotika je příznačný nezanedbatelný nárůst hmotnosti pacienta, cukrovka a riziko [[Metabolický syndrom|metabolického syndromu]].<ref name="AFP07"/> Atypická antipsychotika vyvolávají méně extrapyramidových nežádoucích účinků, rozdíly jsou však minimální.<ref name="WPA08">{{cite journal|author=Tandon R, Belmaker RH, Gattaz WF, ''et al.'' |title=World Psychiatric Association Pharmacopsychiatry Section statement on comparative effectiveness of antipsychotics in the treatment of schizophrenia |journal=Schizophr. Res.|volume=100 |issue=1–3 |pages=20–38 |year=2008 |month=March |pmid=18243663 |doi=10.1016/j.schres.2007.11.033}}</ref> Některá atypická antipsychotika jako [[quetiapin]] a [[risperidon]] přinášejí ve srovnání s typickým antipsychotikem [[perfenazin]]em vyšší riziko úmrtí; naopak u klozapinu je toto riziko nejnižší.<ref name="Mort09"/> Stále není jasné, zda nově vyvíjená antipsychotika snižují možnost vzniku [[Neuroleptický maligní syndrom|neuroleptického maligního syndromu]], vzácného, avšak velmi závažného neurologického onemocnění.<ref name="Ananth_et_al_2004">{{cite journal |author=Ananth J, Parameswaran S, Gunatilake S, Burgoyne K, Sidhom T |title=Neuroleptic malignant syndrome and atypical antipsychotic drugs |journal=Journal of Clinical Psychiatry |volume=65 |issue=4 |pages=464–70 |year=2004 |month=April |pmid=15119907 |doi=10.4088/JCP.v65n0403}}</ref>
Nemocným, kteří nejsou ochotni nebo schopni užívat léky pravidelně, lze podávat dlouhodobě působící [[depotní přípravek|depotní]] antipsychotické přípravky, aby tak byla zajištěna kontrola nad průběhem onemocnění.<ref name="Depo06">{{cite journal|author=McEvoy JP |title=Risks versus benefits of different types of long-acting injectable antipsychotics |journal=J Clin Psychiatry |volume=67 Suppl 5 |issue= |pages=15–8 |year=2006 |pmid=16822092}}</ref> Tyto léky snižují riziko relapsu ve větší míře než přípravky orálně podávané.<ref name="Relapse2012"/> Doprovází-li jejich užívání psychosociální intervence, lze tímto způsobem zlepšit dlouhodobé dodržování léčby pacientem.<ref name="Depo06"/>
=== Psychosociální léčba ===
V léčbě schizofrenie lze s úspěchem využít celou řadu psychosociálních intervencí. Patří k nim například [[rodinná terapie]],<ref name="FT10">{{cite journal |author=Pharoah F, Mari J, Rathbone J, Wong W |title=Family intervention for schizophrenia|journal=Cochrane Database Syst Rev |volume=12 |pages=CD000088 |year=2010 |pmid=21154340|doi=10.1002/14651858.CD000088.pub3}}</ref> [[asertivní komunitní léčba]], podporované zaměstnávání, [[Kognitivní remediační terapie|kognitivní remediace]],<ref name="Medalia-2009">{{cite journal | author= Medalia A, Choi J| title = Cognitive remediation in schizophrenia. | journal = Neuropsychology Rev | url =http://www.brown.uk.com/schizophrenia/medalia.pdf | volume = 19 |issue = 3 | pages = 353–364 | year = 2009 | doi = 10.1007/s11065-009-9097-y | pmid = 19444614}}</ref> nácvik dovedností nejrůznějšího druhu, [[kognitivní behaviorální terapie]] (CBT), kuponové pobídkové programy a psychosociální intervence zaměřující se na užívání návykových látek a kontrolu tělesné hmotnosti.<ref name="PORT09">{{cite journal|author=Dixon LB, Dickerson F, Bellack AS, ''et al.'' |title=The 2009 schizophrenia PORT psychosocial treatment recommendations and summary statements |journal=Schizophr Bull |volume=36 |issue=1 |pages=48–70 |year=2010 |month=January|pmid=19955389 |doi=10.1093/schbul/sbp115}}</ref> Rodinná terapie, jež se zaměřuje na rodinný systém pacienta jako celek, může snížit počet relapsů a hospitalizací.<ref name="FT10"/> Důkazy o účinnosti CBT při redukci symptomů nebo prevenci relapsů jsou minimální.<ref name="LynchLawsMcKenna">{{cite journal |author=Lynch D, Laws KR, McKenna PJ |title=Cognitive behavioural therapy for major psychiatric disorder: does it really work? A meta-analytical review of well-controlled trials |journal=Psychol Med |volume=40 |issue=1 |pages=9–24 |year=2010 |month=January|pmid=19476688 |doi=10.1017/S003329170900590X}}</ref><ref>{{cite journal |author=Jones C, Cormac I, Silveira da Mota Neto JI, Campbell C |title=Cognitive behaviour therapy for schizophrenia |journal=Cochrane Database Syst Rev |volume= |issue=4|pages=CD000524 |year=2004 |pmid=15495000 |doi=10.1002/14651858.CD000524.pub2 |url=}}</ref> Vliv terapie prostřednictvím umění nebo dramatické hry nebyl doposud dostatečně prozkoumán.<ref>{{cite journal | author = Ruddy R, Milnes D | title = Art therapy for schizophrenia or schizophrenia-like illnesses. | journal = Cochrane Database Syst Rev | issue = 4 | pages = CD003728 | url =http://www.cochrane.org/reviews/en/ab003728.html | year = 2005 | doi = 10.1002/14651858.CD003728.pub2 | pmid = 16235338 }}</ref><ref name="Ruddy-2007">{{cite journal | author = Ruddy RA, Dent-Brown K| title = Drama therapy for schizophrenia or schizophrenia-like illnesses. | journal = Cochrane Database Syst Rev | url =http://www.cochrane.org/reviews/en/ab005378.html | issue = 1 | pages = CD005378 | year = 2007 | doi = 10.1002/14651858.CD005378.pub2 | pmid = 17253555 }}</ref>
== Prognóza ==
Schizofrenie je onemocnění náročné z hlediska finančního i lidského.<ref name="Lancet09">{{cite journal|author=[[Jim van Os|van Os J]], Kapur S|title=Schizophrenia|journal=Lancet|volume=374|issue=9690|pages=635–45|year=2009|month=August|pmid=19700006|doi=10.1016/S0140-6736(09)60995-8|url=http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf}}</ref> Jejím důsledkem je zkrácení očekávané délky života o 12–15 let, a to zejména proto, že je často doprovázena [[Obezita|obezitou]], sedavým způsobem života a [[kouření]]m. Zvýšený počet [[Sebevražda|sebevražd]] hraje v této souvislosti méně významnou roli.<ref name="Lancet09"/> Rozdíly v očekávané délce života vzrostly v období 70. až 90. let 20. století<ref name="Mort07">{{cite journal |author=Saha S, Chant D, McGrath J |title=A systematic review of mortality in schizophrenia: is the differential mortality gap worsening over time? |journal=Arch. Gen. Psychiatry|volume=64 |issue=10 |pages=1123–31 |year=2007 |month=October |pmid=17909124 |doi=10.1001/archpsyc.64.10.1123}}</ref> a v době mezi 90. lety 20. století a prvním desetiletím století 21. se ve zdravotnických systémech s otevřeným přístupem ke zdravotní péči (Finsko) nijak výrazně nezměnily.<ref name="Mort09">{{cite journal |author=Chwastiak LA, Tek C |title=The unchanging mortality gap for people with schizophrenia |journal=Lancet |volume=374 |issue=9690 |pages=590–2 |year=2009 |month=August |pmid=19595448|doi=10.1016/S0140-6736(09)61072-2}}</ref>
Schizofrenie je jednou z hlavních příčin [[Invalidita|invalidity]]; aktivní psychóza je po [[Kvadruplegie|kvadruplegii]] a [[Demence|demenci]] v pořadí třetím nejrozšířenějším onemocněním invaliditu způsobujícím. Hned za ní následuje [[paraplegie]] a [[slepota]].<ref name="fn_35">{{cite journal|author=Ustun TB |coauthors=Rehm J, Chatterji S, Saxena S, Trotter R, Room R, Bickenbach J, and the [[Světová zdravotnická organizace|WHO]]/[[National Institutes of Health|NIH]] Joint Project CAR Study Group |year=1999 |title=Multiple-informant ranking of the disabling effects of different health conditions in 14 countries |journal=[[The Lancet]] |volume=354 |issue=9173 |pages=111–15 |pmid=10408486 |doi=10.1016/S0140-6736(98)07507-2}}</ref> Pro přibližně tři čtvrtiny osob trpících schizofrenií je typická trvalá invalidita doprovázená relapsy.<ref name="AFP10">{{cite journal |author=Smith T, Weston C, Lieberman J |title=Schizophrenia (maintenance treatment) |journal=Am Fam Physician |volume=82 |issue=4 |pages=338–9|year=2010 |month=August |pmid=20704164 }}</ref> Někteří z nemocných se však zcela uzdraví a další ve společnosti fungují bez větších potíží.<ref>{{cite journal |author=Warner R |title=Recovery from schizophrenia and the recovery model |journal=Curr Opin Psychiatry |volume=22 |issue=4 |pages=374–80 |year=2009 |month=July |pmid=19417668 |doi=10.1097/YCO.0b013e32832c920b|url=}}</ref> Většina schizofrenních pacientů dokáže s podporou komunitních služeb nezávisle žít.<ref name="Lancet09"/> U 42 % osob s první epizodou psychózy lze očekávat dobrý dlouhodobý výsledek léčby, u 35 % středně dobrý a u 27 % jen velmi chabý.<ref>{{cite journal |author=Menezes NM, Arenovich T, Zipursky RB |title=A systematic review of longitudinal outcome studies of first-episode psychosis |journal=Psychol Med |volume=36 |issue=10 |pages=1349–62 |year=2006 |month=October|pmid=16756689 |doi=10.1017/S0033291706007951 |url=}}</ref>
|
