Čelákovice: Porovnání verzí

Odebráno 369 bajtů ,  před 2 lety
bez shrnutí editace
m (přidána Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli za použití HotCat)
Značky: editace z Vizuálního editoru možný vandalismus odstraněna reference školní IP
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Čelákovice |lat_deg=50 |lat_min=9 |lat_sec=43 |lon_deg=14 |lon_min=45 |lon_sec=0 |float=center}}
}}
'''Čelákovice''' ([[Němčina|německy]] Czelakowitz, resp. Tschelakowitz) leží ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], v severovýchodní části [[okres Praha-východ|okresu Praha-východ]]. Rozkládají se asi dvacet sedm kilometrů východně od centra Prahy a sedm kilometrů jihovýchodně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde {{Počet obyvatel}}1 obyvatel. Součástí města jsou i místní části [[Sedlčánky]], [[Císařská Kuchyně]] a [[Záluží (Čelákovice)|Záluží]].
 
== Historie ==
Čelákovice se rozkládají na levém labském břehu a jejich území je osídleno téměř nepřetržitě od mladší doby kamenné. V raném středověku vzniká hradiště a při jeho západní části je ve 2. polovině nebo ke konci 10. století zbudována na kamenných základech dřevěná stavba [[tvrz]]e, nahrazena kolem roku [[1300]] stavbou z kamene. Tvrz svoji podobu změnila při rozsáhlé přestavbě a přístavbě ve 2. polovině 15. a v 16. století a po snížení zdiva tzv. jižního traktu v roce 1730. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku [[1290]], kdy se Čelákovice staly předmětem prodeje a koupě mezi [[Čechy|českým]] [[král]]em [[Václav II.|Václavem II.]] a [[klášter]]em v [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlci]] u Kutné Hory. Předpokládá se, že v této době měla zdejší osada za sebou již více než 200 let trvání. O tom, že se nejednalo o zcela bezvýznamnou vesnici, mluví fakt, že zdejší kamenný kostel postavený na ostrohu východně od tvrze pochází z konce [[12. století]]. První zpráva též označuje Čelákovice za ''opiddum'', což značilo větší osadu (městečko).<ref>{{CitaceV monografiedržení |města příjmeníse =vystřídala Vlasákřada |více jménoči =méně Emanuelvýznamných |rodů. odkazPosledním byl rod Krajířů z Krajku a na autoraMladé =Boleslavi, |kterým titulbylo =zboží Polabskévčetně městoČelákovic Ferdinandem I. zkonfiskováno, a tak se roku 1547 staly Čelákovice Královským komorním městem.K formám obživy obyvatel [[Polabí]] patřilo od [[středověk]]u zejména [[Rybolov|rybářství]] vydavatela =[[zemědělství]], Městskýod úřadpoloviny Čelákovice[[19. století]] také [[košíkářství|košíkářské řemeslo]]. místoPrůmyslový =rozvoj Čelákovice |zasáhl rokpo =roce 1991[[1900]]. |Roku počet[[1903]] stranzakládá =místní podnikatel [[Václav Červinka (podnikatel)|Václav kapitolaČervinka]] =továrnu Vznikna městazemědělské stroje, později známou jako ''[[Červinka a prvníČihák, feudálovétovárna |na stranyhospodářské =stroje 19v -Čelákovicích]]'', 20o |tři isbnroky =později je postavena továrna na [[akumulátor]]y [[R. Stabenov]]a (dnešní [[kovohuť|Kovohutě]]), jazykv =roce Česky}}[[1910]] </ref>založil [[Josef Volman]] továrnu na [[obráběcí stroj]]e nesoucí jeho jméno, po [[znárodnění]] byla přejmenována na [[Továrny obráběcích strojů|TOS]].
V držení města se vystřídala řada více či méně významných rodů. Posledním byl rod Krajířů z Krajku a na Mladé Boleslavi, kterým bylo zboží včetně Čelákovic Ferdinandem I. zkonfiskováno, a tak se roku 1547 staly Čelákovice Královským komorním městem.
K formám obživy obyvatel [[Polabí]] patřilo od [[středověk]]u zejména [[Rybolov|rybářství]] a [[zemědělství]], od poloviny [[19. století]] také [[košíkářství|košíkářské řemeslo]]. Průmyslový rozvoj Čelákovice zasáhl po roce [[1900]]. Roku [[1903]] zakládá místní podnikatel [[Václav Červinka (podnikatel)|Václav Červinka]] továrnu na zemědělské stroje, později známou jako ''[[Červinka a Čihák, továrna na hospodářské stroje v Čelákovicích]]'', o tři roky později je postavena továrna na [[akumulátor]]y [[R. Stabenov]]a (dnešní [[kovohuť|Kovohutě]]), v roce [[1910]] založil [[Josef Volman]] továrnu na [[obráběcí stroj]]e nesoucí jeho jméno, po [[znárodnění]] byla přejmenována na [[Továrny obráběcích strojů|TOS]].
 
Po skončení [[první světová válka|první světové války]] se staly Čelákovice známé jako místo výletů a odpočinku, zejména díky [[České Grado|říčním lázním Grado]] na labském ostrově.
 
V důsledku průmyslového rozvoje se ve [[20. století]] změnil původní charakter města. Historické centrum bylo v prvních desetiletích [[20. století]] doplněno [[předměstí]]m [[rodinný dům|rodinných domků]] a [[vila|vilek]]. V roce [[1939]] realizoval čelákovický [[stavitel]] [[Karel Bíbr]] projekt [[Jiří Štursa|Jiřího Štursy]] a [[Karel Janů|Karla Janů]] a vznikla cenná [[funkcionalismus|funkcionalistická]] stavba – [[Volmanova vila|Volmannova vila]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] začala převažovat sídlištní výstavba, kterou ukončil až rok [[1989|989]].
 
=== Územněsprávní začlenění ===
 
== Osobnosti a události ==
K Čelákovicím se váže svým narozením či životem řada osobností, mimo jiné [[historik]] [[Jaroslav Vrchotka]], [[biskup]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] [[Matěj Červenka]], hudební skladatel [[Jan Zach]], filozof a spisovatel [[Josef Vojtěch Sedláček]], spisovatel [[Josef Jiří Stankovský]], botanička, zooložka [[Marie Zdeňka Baborová-Čiháková|Marie Z. Baborová-Čiháková]], malíř [[Čeněk Janda]], velitel stíhací skupiny v [[Anglie|Anglii]] za [[druhá světová válka|druhé světové války]] [[Alois Vašátko]], literární historik [[Vladimír Kovařík]], básník [[Jindřich Hilčr]], básník a spisovatel [[Eduard Petiška]], sochař [[Jaroslav Šajn]] nebo malíř a grafik [[Jiří Hanžlík]].
 
V Čelákovicích proběhla část druhé odbojové akce [[Skupina bratří Mašínů|bratří Mašínů]]. 28. září [[1951]] dojeli Mašínové a [[Milan Paumer]] s unesenou sanitkou na křižovatku dnešní silnice [[Silnice II/611|II/611]] a odbočky do [[Kersko|Kerska]] a přivázali zde ke stromům členy posádky sanitního vozu. Auto použili při přepadení policejní stanice v Čelákovicích. Přitom zabili strážmistra Jaroslava Honzátka a ukořistili několik zbraní včetně [[samopal]]ů.
Anonymní uživatel