Hradec nad Svitavou: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
citace |
šablona Počet obyvatel |
||
Řádek 30:
| nadmořská výška = 420
}}
Obec '''Hradec nad Svitavou''' ({{Vjazyce|de}} ''Greifendorf'')<ref>http://www.zwittau.de/orte/greifendorf/index.htm Greifendorf bei Zwittau</ref> se nachází v [[Okres Svitavy|okrese Svitavy]], kraj [[Pardubický kraj|Pardubický]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Obec je součástí [[Mikroregion Svitavsko|Mikroregionu Svitavsko]].
Celá zástavba obce, jakož i téměř celé její [[katastrální území]] leží na [[Morava|Moravě]], ale nepatrný západní okraj katastru náležel do roku [[1973]]{{Fakt/dne|20111211125747}} k již zrušenému katastrálnímu území [[Česká Radiměř]] a tak území obce zasahuje v současnosti také do [[Čechy|Čech == Historie ==
Řádek 37 ⟶ 39:
První zmínkou obec dokazuje, že byla založena při [[Velká kolonizace|středověké kolonizaci]] koncem [[13. století]] jako léno [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckých biskupů]]. Od roku [[1389]] byla zahrnuta do [[mírov]]ského panství. Kostel sv. Kateřiny spadal od roku [[1559]] do správy [[Svitavy|svitavského]] děkanátu a svou nynější podobu nese po přestavbě z roku [[1710]] v důsledku požáru obce v roce [[1673]], při níž shořely i nejdůležitější listiny obce – zejména listina o obnovení dědičné rychty potvrzená olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem z roku [[1535]]. Rozkvět obce spadal do [[15. století]], kdy jí byly uděleny výsady ohledně práva várečného, sladovnického, honitby a obchodu se solí, a svá panství zde mělo více vlastníků, z nichž nejvýznamnějšími byli pánové z Hardega a Letovic. Od roku [[1567]] získal část obce rod [[Podstatští z Prusinovic|Podstatských]] z [[Prusinovice|Prusinovic]], kteří toto léno v roce [[1570]] prodali [[olomouc]]kému biskupu Vilému Prusinovskému, který daroval tamnímu faráři právo odúmrti. Během doby část obce mělo v lenním vlastnictví město Svitavy (1580), jíž získalo od Jiřího Kamenohorského z [[Kamenná Horka|Kamenné Horky]] a od roku [[1630]] pak město Svitavy spravovalo celou obec.
Ves byla těžce zasažena [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]], před jejímž začátkem zde žilo 76 osedlých, ale v roce [[1677]] při lánové vizitaci pouze 71 osedlých a 5 statků bylo pustých. Právo várečné bylo sice v roce [[1651]] obci odebráno, ves ztratila i některá další privilegia, ale lze vypozorovat rozvoj mlynářství (v obci pracoval i větrný mlýn), zemědělství a živností. Hradec se stal i vyhlášeným tržním místem obilovin. Součástí svitavského panství zůstal až do roku [[1849]], ale po správní reformě spadal do moravskotřebovského politického okresu a do soudního okresu Svitavy. Od října 1938 připadl pod svitavský landrat v Sudetské župě, ale po skončení druhé světové války byl obnoven předválečný stav. Do roku 1949 patřil do okresu [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]], ale poté byl přičleněn do okresu Svitavy. Od 1. ledna [[1976]] do 31. srpna [[1990]] byl součástí města [[Svitavy]], poté se osamostatnil.<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 173.</ref>
Ačkoliv byl Hradec silně zemědělskou obcí, byly zde ve 30. letech 20. století založeny i průmyslové podniky (strojírny, koželužna a tkalcovny). Řada obyvatel však dojížděla za prací do Svitav. Ze spolků zde působil spolek politický, zemědělský, hasičský, lidový a železničářský aj. První zmínka o škole pochází již z roku 1560, od roku 1871 se zde nacházela trojtřídní obecná škola s německým vyučovacím jazykem a od roku 1926 i česká menšinová škola.
| |||