Marie von Ebner-Eschenbachová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
data a jména |
kapitoly, typo |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Marie Ebner Eschenbach 1916.jpg|thumb|Marie von Ebner-Eschenbach]]
'''Marie von Ebner-Eschenbachová, hraběnka Dubská,''' ([[13. září]] [[1830]], [[Zdislavice (Troubky-Zdislavice)|Zdislavice]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/8861/?strana=81 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> u [[Kroměříž]]e – [[12. březen|12. března]] [[1916]], [[Vídeň]]) byla [[Rakousko|rakousko-uherská]] [[spisovatel]]ka píšící na Moravě.<ref>[[Pavel Eisner]] oddíl Od r.1848 do našich dnů. In {{Citace monografie | titul = Československá vlastivěda díl VII - Písemnictví / hlavní redaktor [[Václav Dědina]]| vydání = 1 | vydavatel = Sfinx | místo = Praha | rok = 1933 | počet stran = 608,}}</ref> Je považována za jednu z nejvýznamnějších německy píšících autorek 19. století.
== Biografie ==▼
Odmala projevovala velký zájem o divadlo a literaturu. Ve čtrnácti letech vytvořila své první literární dílo, drama s námětem z [[Dějiny Francie|francouzských dějin]]. Zatímco její první [[Drama|dramatické]] pokusy neuspěly, brzy se prosadila [[Povídka|povídkami]], [[Novela (literatura)|novelami]] a [[Román|romány]]. Tyto už publikovala pod jménem Ebner-Eschenbachová, poté co se v roce 1848 provdala za syna dědečkovy sestry<ref>http://www.ebnereschenbach.com/ruzne/rozrod-rodiny-dubskych-z-trebomyslic/</ref> barona Moritze von Eschenbacha. Náměty pro své příběhy čerpala z Vídně, kde žila od roku 1856, a z okolí Zdislavic, hlavně z [[Hoštice|Hoštic]], kam jezdila každé léto za svou rodinou, a do zámeckého parku, kde psala od útlého mládí své prvotiny.<ref name="Jeřábková">{{Citace monografie▼
=== Dětství ===
Pocházela ze šlechtického rodu [[Dubští z Třebomyslic|Dubských z Třebomyslic]]. Narodila se ve [[Zdislavice (Troubky-Zdislavice)|Zdislavicích]] na Kroměřížsku jako Marie Dubská, dcera barona Františka Josefa Dubského z Třebomyslic (1784-1873), roku 1843 povýšeného do hraběcího stavu, a jeho druhé manželky, saské baronky Marie von Vockel, vyznáním protestantky. Matka jí zemřela dva týdny po porodu. Přilnula ke své první nevlastní matce, Eugénii z Bartensteinu (1808-1837), která ovšem zemřela v dívčiných sedmi letech. Její raná výchova byla svěřena dvěma moravským chůvám Josefě Navrátilové a jisté Aničkou (N.N.), která jí vyprávěla české pohádky. Dále měla německou a francouzskou guvernantku. Na německou výchovu dbala také třetí nevlastní matka, všestranně vzdělaná hraběnka Xaverina [[Kolowrat-Krakowští| Kolovrat-Krakovská]] (1808-1869), která ji uvedla do vídeňské společnosti, seznamovala s tamním divadelním a koncertním repertoárem a podporovala ji v literární činnosti. Mimo jiné ji v roce 1840 seznámila s rakouským spisovatelem a dramatikem [[Franz Grillparzer| Franzem Grillparzerem]].<ref>{{Citace monografie▼
| příjmení = Ebner-Eschenbachová▼
| jméno = Marie▼
| odkaz na autora = ▼
| titul = Básnířka dvou srdcí aneb Zdislavice a Vídeň▼
| url = ▼
| vydavatel = Barrister & Principal▼
| místo = Brno▼
| rok = 2016▼
| vydání = 1▼
| počet stran =192▼
| kapitola = ▼
| strany = ▼
| isbn = ▼
| jazyk = ▼
}}</ref>▼
V 11 letech bylo Marii svěřeno pořádání rodinné zdislavické knihovny po babičce Dubské, ve Zdislavicích rodina trávila každé léto. Marie se začala zajímat o nejrůznější obory vědění a tíhla k metafyzice. Společnicí jí tam bývala teta Helena Dubská.
▲
=== Manželství ===
Náměty pro své příběhy čerpala z Vídně, kde žila od roku 1856, a z okolí Zdislavic, hlavně z [[Hoštice|Hoštic]], kam jezdila každé léto za svou rodinou, a do zámeckého parku, kde napsala své prvotiny.<ref name="Jeřábková">{{Citace monografie
| příjmení = Jeřábková
| jméno = Eleonora
Řádek 17 ⟶ 40:
| jazyk = česky
}}</ref>
Kromě [[němčina|němčiny]], v níž psala, ovládala i [[čeština|češtinu]] a [[francouzština|francouzštinu]]. Její literární dílo se vyznačuje mj. bohatstvím [[aforismus|aforismů]], z nichž sestavila celou sbírku. Známý je např. ''Vyhraj, ale netriumfuj!'' (Siege, aber triumphiere nicht!).▼
Na své přání byla pohřbena v rodinné klasicistní budově hrobky [[hrabě|hrabat]] [[Dubští z Třebomyslic|Dubských]] ve [[Troubky-Zdislavice|Zdislavicích]], která je chráněn jako nemovitá kulturní památka. Hrobku spravuje [[Zlínský kraj]] prostřednictvím [[Muzeum Kroměřížska|Muzea Kroměřížska]].<ref>[http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-kulturni-servis/339545/muzeum-kromerizska-opravuje-hrobku-nemecky-pisici-spisovatelky.html Muzeum Kroměřížska opravuje hrobku německy píšící spisovatelky]</ref>▼
=== Literární činnost ===
V poslední čtvrtině 19. století byla Marie von Ebner-Eschenbach
| příjmení = Munzar
| jméno = Jiří
Řádek 44 ⟶ 71:
}}</ref>
▲== Biografie ==
▲Pocházela ze šlechtického rodu [[Dubští z Třebomyslic|Dubských z Třebomyslic]]. Narodila se ve [[Zdislavice (Troubky-Zdislavice)|Zdislavicích]] na Kroměřížsku jako Marie Dubská, dcera barona Františka Josefa Dubského z Třebomyslic (1784-1873), roku 1843 povýšeného do hraběcího stavu, a jeho druhé manželky, saské baronky Marie von Vockel, vyznáním protestantky. Matka jí zemřela dva týdny po porodu. Přilnula ke své první nevlastní matce, Eugénii z Bartensteinu (1808-1837), která ovšem zemřela v dívčiných sedmi letech. Její raná výchova byla svěřena dvěma moravským chůvám Josefě Navrátilové a jisté Aničkou (N.N.), která jí vyprávěla české pohádky. Dále měla německou a francouzskou guvernantku. Na německou výchovu dbala také třetí nevlastní matka, všestranně vzdělaná hraběnka Xaverina [[Kolowrat-Krakowští| Kolovrat-Krakovská]] (1808-1869), která ji uvedla do vídeňské společnosti, seznamovala s tamním divadelním a koncertním repertoárem a podporovala ji v literární činnosti. Mimo jiné ji v roce 1840 seznámila s rakouským spisovatelem a dramatikem [[Franz Grillparzer| Franzem Grillparzerem]].<ref>{{Citace monografie
▲ | příjmení = Ebner-Eschenbachová
▲ | jméno = Marie
▲ | odkaz na autora =
▲ | titul = Básnířka dvou srdcí aneb Zdislavice a Vídeň
▲ | url =
▲ | vydavatel = Barrister & Principal
▲ | místo = Brno
▲ | rok = 2016
▲ | vydání = 1
▲ | počet stran =192
▲ | kapitola =
▲ | strany =
▲ | isbn =
▲ | jazyk =
▲}}</ref>
▲V 11 letech bylo Marii svěřeno pořádání rodinné zdislavické knihovny po babičce Dubské, ve Zdislavicích rodina trávila každé léto. Marie se začala zajímat o nejrůznější obory vědění a tíhla k metafyzice. Společnicí jí tam bývala teta Helena Dubská. Roku 1848 se Marie provdala za svého bratrance o patnáct let staršího Morice Ebner-Eschenbacha (1815-1898) a odstěhovala se s ním do [[Louka (Znojmo)|Louky u Znojma]]. Manžel sloužil jako nadporučík v rakouské armádě a na vojenské inženýrské akademii vyučoval fyziku a chemii. Od roku 1868 bydleli ve Vídni. Jejich manželství bylo bezdětné. Moritz přivedl Marii k zájmu o přírodní vědy, zejména fyziku, do které ji zasvěcoval fyzik [[Ernst Mach]]. Marie se mohla plně věnovat svým zálibám, například mechanice. Ve Vídni se vyučila hodinářství a sbírala kapesní, nákrční a stolní hodinky. Sbírku z velké části odkázala chudobinci ve Zdislavicích, odkud byla předána do Muzea hodin ve Vídni. Dále Marie pod vlivem rodinného přítele, admirála [[Wilhelm von Tegetthoff|Tegetthoffa]], studovala námořní navigaci, námořní válečnictví, ale také telegraf či elektřinu. Za to byla jmenována korespondenční členkou Rakouské akademie věd a umění.
▲Kromě [[němčina|němčiny]], v níž psala, ovládala i [[čeština|češtinu]] a [[francouzština|francouzštinu]]. Její literární dílo se vyznačuje mj. bohatstvím [[aforismus|aforismů]], z nichž sestavila celou sbírku. Známý je např. ''Vyhraj, ale netriumfuj!'' (Siege, aber triumphiere nicht!).
▲Na své přání byla pohřbena v rodinné klasicistní budově hrobky [[hrabě|hrabat]] [[Dubští z Třebomyslic|Dubských]] ve [[Troubky-Zdislavice|Zdislavicích]], která je chráněn jako nemovitá kulturní památka. Hrobku spravuje [[Zlínský kraj]] prostřednictvím [[Muzeum Kroměřížska|Muzea Kroměřížska]].<ref>[http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-kulturni-servis/339545/muzeum-kromerizska-opravuje-hrobku-nemecky-pisici-spisovatelky.html Muzeum Kroměřížska opravuje hrobku německy píšící spisovatelky]</ref>
== Dílo ==
| |||