Rychnov nad Kněžnou: Porovnání verzí

Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku [[1497]] [[Vilém II. z Pernštejna|Vilémovi z Pernštejna]], jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Rychnov tehdy zaznamenal růst a stavební rozvoj. Vilém z Pernštejna daroval městu roku [[1498]] pastvinu Láň; roku [[1503]] zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho. Vilémovo sídlo bylo v [[Pardubice|Pardubicích]]. Rychnovu vládl až do své smrti roku [[1521]], kdy české majetky zdědil jeho syn [[Vojtěch z Pernštejna]] (viz [[Pernštejnové]]). Poté se město dostalo do držení [[Trčkové z Lípy|Trčků z Lípy]]. Město Rychnov bylo poddanské. Jeho vztah a závislost na své vrchnosti byl tehdy zřejmý. Snaha města o získání práv královských měst byla úspěšná až v roce 1561, kdy císař Ferdinand I. udělil městu právo volby obecních starších, pomocného samosprávného sboru. Burian [[Trčkové z Lípy|Trčka z Lípy]] byl dobrý hospodář, předvídavý v hospodářském podnikání a tolerantní ve věcech víry. V roce [[1577]] vymohl na Rudolfu II. třetí výroční trh. V roce [[1587]] prodal Burian [[Trčkové z Lípy|Trčka z Lípy]] Rychnov nad Kněžnou bohatému radnímu Starého Města pražského Kryštofu Betenglovi z Neuenperka, který teprve nedávno získal erb. Betenglové byli patricijská rodina, pocházející ze Švýcarska, která zbohatla obchodem a na finančních transakcích. Hlásili se k podobojí a někteří členové rodiny i k českým bratrům. Kryštof Betengl starší dokonce vystavěl pro české bratry kostel. Od roku [[1582]] vlastnili Betenglové i panství [[Borohrádek]], se kterým nově přikoupené panství Rychnov na dlouhá léta spojili. Pro Rychnov nad Kněžnou objednali jeden z nejtěžších zvonů pojmenovaný jménem Kryštof. Ulit byl Janem Benešovským z Moravské Třebové. Betenglové se starali o školu, o řemesla, o špitál apod. Poslední člen rodu, Kryštof mladší, podporoval velmi vydatně stavovský odboj a panství mu bylo proto konfiskováno.

 

 

== Pamětihodnosti ==