Franc Leskošek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 33:
V září 1935 se stal členem komise odborů při provinčním výboru KPJ pro Slovinsko. Organizoval setkávání pracujících, ale také stávky. V červnu 1936 byl v [[Moskva|Moskvě]] zvolen členem [[politbyro|politbyra]] ústředního výboru KPJ a v roce 1937 byl na ustavujícím sjezdu Komunistické strany Slovinska zvolen tajemníkem jejího ústředního výboru. V roce 1938 se stal členem ústředního výboru KPJ, v prosinci téhož roku kandidoval za komunisty do jugoslávské skupštiny. V prosinci 1939 odešel v důsledku zesílení policejního teroru do [[ilegalita|ilegality]] a ve stejném období byl opětovně zvolen do ústředního výboru KPJ.
 
10. dubna 1941 – v době útoku na [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Jugoslávii]] – byl jmenován členem vojenského výboru. Na konci dubna 1941 ústřední výbor slovinských komunistů pod jeho vedením vyzval [[Slovinci|Slovince]] k ozbrojenému boji proti okupantům. 15. června 1941 se stal členem [[Osvobodilna fronta|Osvobozenecké fronty]] slovinského národa. 22. června 1941 se politbyro slovinských komunistů usneslo na zahájení povstání a vytvoření hlavního štábu slovinských partyzánů, jehož velitelem byl jmenován právě Leskošek. Řídil ozbrojené povstání a partyzánské jednotky ve Slovinsku. Byl také členem generálního štábu NárodněosvobozeneckýchNárodně-osvobozeneckých vojsk Jugoslávie (NOVJ). V dubnu 1942 jsou zformovány čtyři armádní skupiny, ovšem velení z Lublaně je zkomplikováno blokádou města. Počátkem října 1942 je kooptován do výkonného výboru Osvobozenecké fronty a funkci náčelníka hlavního štábu přenechává [[Ivan Maček|Ivanu Mačkovi]]. V říjnu 1943 byl zvolen do slovinské delegace na druhé zasedání [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|Antifašistického výboru národního osvobození Jugoslávie]] (AVNOJ). 29. listopadu 1943 byl na zasedání zvolen do předsednictva AVNOJe. Ve zbytku války se podílel na zlepšování organizace jednotek NOVJ a vládních orgánů.
 
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] vykonával různé funkce na úrovni [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinska]] i [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|federace]]. Byl ministrem průmyslu a hornictví v [[První slovinská republiková vláda|první slovinské vládě]]. V letech 1948 až 1951 byl jugoslávským svazovým ministrem těžkého průmyslu. V letech 1951 až 1953 byl předsedou Rady pro industrializaci Slovinska, poté do roku 1958 byl členem výkonného výboru Národní skupštiny Federativní lidové republiky Jugoslávie (FNRJ). V letech 1958 až 1963 byl místopředsedou Lidové skupštiny FNRJ a od roku 1963 byl členem Rady federace. V letech 1945 až 1963 byl poslancem [[Zákonodárné sbory Slovinska|slovinské skupščiny]] a v letech 1946 až 1953 a 1958 až 1963 svazové skupštiny.