Hercules Seghers: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m rekat
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Řádek 1:
[[ImageSoubor:Hercules Seghers 001.jpg|thumb|Krajina - první třetina sedmnáctého století]]
'''Hercules Pieterszoon Seghers''' nebo '''Segers''' [erkyles séchers] ([[1589]] nebo [[1590]], (patrně) [[Haarlem]] - mezi l. [[1635]] - [[1639]], (patrně) [[Haag]]) byl významný [[holandsko|holandský]] [[malíř]], [[krajinář]] a [[grafik]] sedmnáctého století.
 
==Život==
Vedle [[Esaias van de Velde|Esaiase van de Velde]] a [[Jan van Goyen|Jana van Goyen]] patří k nejvýznamnějším holandským krajinářům sedmnáctého století. Kromě toho byl Seghers patrně nejen nejoriginálnějším a nejinovativnějším holandským grafikem vůbec, ale také nejvýznamnějším holandským grafikem před tím, než je jím stal [[Rembrandt van Rijn]].
 
Narodil se pravděpodobně v [[Haarlem]]u, jako syn obchodníka s plátnem původně pocházejícího z [[Vlámsko|Vlámska]], který se roku [[1596]] přestěhoval do [[Amsterdam]]u. Hercules se učil pravděpodobně v dílně krajináře [[Gillis van Coninxloo|Gillise van Coninxloo]], ale asi jen krátkou dobu, protože van Coninxloo zemřel roku [[1606]]. Seghers a jeho otec koupili část Gillisových prací v [[aukce|aukci]] z jeho pozůstalosti. Po smrti otce roku [[1612]] se se Hercules odstěhoval do [[Haarlem]]u a stal se členem malířského [[cech|Bratrstva]] [[Svatý Lukáš|svatého Lukáše]]. Roku [[1614]] se však vrátil zpět do [[AmsterodamAmsterdam|Amsterodamu]]u, kde získal do opatrování [[nemanželský|nemanželskou]] dceru a v následujících letech se oženil s Annekin van de Bruggen, která byla o šestnácht let starší než on. V roce [[1620]] koupil na [[Lindengracht]] za čtyři tisíce guldenů velký dům, ale později se zadlužil a roku [[1631]] jej musel prodat. V tomtéž roce se přestěhoval do [[Utrecht]]u a v roce [[1633]] se přestěhoval do [[Haag]]u. Není zcela jasné kdy a kde zemřel. Roku [[1638]] se ale Cornelia de Witte označuje za jeho vdovu. Ve třicátých letech byl zřejmě také obchodníkem s uměním, patrně dokonce obchodujícím v poměrně velkorysém měřítku.
 
Jeho posmrtná proslulost byla zvýšena mj tím, že byl v knize ''Inleyding tot de hooge schoole der schilderkonst'' (''Úvod do vysoké školy malby'') od [[Samuel van Hoogstraten|Samuela van Hoogstraten]] prezentován trochu jako [[romantismus|romantický]] [[génius]] ''avant la lettre'', osamělý, chudý a nepochopený. Tato představa byla ovšem spíše než na znalosti skutečného Seghersova života založena na dojmu, kterým působí jeho malby a [[grafický list|grafické listy]].
 
[[ImageSoubor:Rp-p-ob-840.z.jpeg|thumb|Údolí v horách s oplocenými poli - 1620-1630]]
[[ImageSoubor:Seghers mesto s ctyrmi vezemi.jpg|thumb|Město s čtyřmi věžemi - c 1631]]
[[ImageSoubor:Rp-p-h-ob-867.z.jpeg|thumb|Zátiší s knihami - 1620-1630]]
 
==Grafické dílo==
Seghers je znám především jako velmi inovativní grafik, vytvářející především [[krajina|krajiny]], které často tiskl na barevné papíry nebo plátno, navíc pomocí barevných past (černě tiskl zřídka). Žádný jiný grafik tolik neexperimentoval s grafickými technikami a hledáním nových postupů. Zdá se, že použil [[vykrývání]], měkkého krytu, [[suchá jehla|suché jehly]] a metody na způsob [[akvatinta|akvatinty]]. Otištěné grafiky navíc často koloroval vodovými či olejovými barvami. proto je prakticky každý jeho grafický list [[originál]]em.
 
Dohromady se zachovalo pouze 183 grafických listů, vzniklých otištěním 55 měděných desek. Poměrně velkou část těchto grafických listů tvoří krajiny. Z části jde o realistické zachycení holandských rovin, z části však také o zobrazení idealizovaných fantastických skalnatých masivů prořezávaných hlubokými údolími. Většina Seghersova grafického díla je uložena v muzeích. Jednoznačně největší [[kolekce]] je pak uložena v [[amsterodamAmsterdam|amsterodamském]]ském [[Rijksmuseum|Rijksmuseu]] v kabinetu grafiky.
 
Seghersovy malby a grafické listy [[sběratelství|sbíral]] [[Rembrandt van Rijn]]. Vlastnil osm jeho obrazů. Získal, dokonce originální měděnou desku ''[[Tobiáš]] s [[anděl]]em'' (HB 1), kterou přepracoval v grafice ''[[Útěk do Egypta]]'' (B 56), na níž převážně zachoval Seghersovu krajinu. Rembrandt přepracoval také Seghersův obraz ''Hornatá krajina'' (nyní v [[Uffizi]]). Rembrandtova krajina obecně vychází ze způsobu, kterým maloval krajinu Seghers.
 
Ačkoli datace grafických listů zůstává nejasná, jeho ''Město s čtyřmi věžemi'' (HB 29) lze [[komparace|komparací]] s datovanými malbami [[vročení|vročit]] kolem [[1631]]. Nízký počet i provedení dochovaných grafik napovídá, že jejich tvorba patrně nepředstavovala hlavní způsob obživy, ale skutečně spíše jakousi pokusnou „alchymistickou laboratoř“. Grafický list ''Zátiší s knihami'' představuje na sedmnácté století skutečně nesmírně nezvyklé [[zátiší]].
 
==Malířské dílo==