Verze z 4. 10. 2017, 11:16 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 12. 2017, 21:55 editovat zrušit editaci Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací typo, bez ztotož, zs, port, odk Přejít na další porovnání →
Řádek 9: == Typy jeskyní == * Ledové jeskyně -– jsou jeskyně, ve kterých je výzdoba tvořena zmrzlým ledem. Klasické krápníky jsou vlivem panujících nízkých teplot potlačeny a jsou nahrazeny ledovými [[krápník]]y a ledovými plochami. * Podmořské jeskyně -– jsou jeskyně, které vznikají chemickým [[zvětrávání\|rozpouštěním]] slané vody. Jeskyně jsou většinou zcela zaplaveny a tak u nich nedochází k tvorbě sekundárních útvarů. * Podzemní jeskyně -– jsou [[kras]]ové jeskyně s typickou krasovou výzdobou značného rozsahu. Vznikají převážně ve vápencových oblastech, ale také v solném krasu, dolomitech atd. * [[kaverna\|Kaverny]] * Pseudokras -– vzniká sopečnou činností, jedná se o jeskyně vzniklé lávovým překryvem == Vznik jeskyně == Jeskyně zpravidla vzniká v [[kras\|krasových oblastech]], kde dochází k chemické reakci vody s horninou, která má rozpouštěcí schopností. Voda, která se dostává na zem většinou v podobě srážek se začíná vsakovat do podloží. Vzhledem k tomu, že skalní bloky nejsou jednolité, ale jsou protkány prasklinami či puklinami, dochází k vsaku vody po těchto přirozených drahách. Voda rozpouští okolní horninu, čímž dochází ke zvětšování těchto prasklinek na pukliny. V delším [[čas]]ovém horizontu dochází ke vzniku mohutných podzemních prostor, ~~které~~– ~~nazýváme jeskyně~~jeskyní. Vlivem narušení podloží vlivem jeskyně se stává, že se může zřítit část jeskynního stropu, čímž vznikne [[propast]], která se stane přirozeným vstupem do jeskyně. Jeskyně se často vzájemně propojují -– ~~hovoříme o~~vznikají '''~~jeskyním~~jeskynní ~~komplexu~~komplexy'''. Pro existenci jeskyní je důležitá hladina podzemní vody, jelikož její kolísání může mít za následek vznik '''pater''' v jeskyním komplexu. Dříve byla hladina podzemní vody například výše a tak docházelo k rozpouštění skály v určité výšce, poté, co klesla hladina podzemní vody dochází k rozpouštění o několik metrů níže, což má za následek vznik dalšího patra. Tento jev se může několikrát opakovat a tak se ~~setkáváme~~lze setkat s vícepatrovými jeskyněmi. == Krasová krajina == Vápencová krajina s jeskynním systémem se nazývá [[kras]], podle ~~území~~pohoří [[Kras (pohoří)\|Kras]] v bývalé severní [[Jugoslávie\|Jugoslávii]]. [[Kras]] je charakteristický nedostatkem povrchových vodních toků, přítomností závrtů, obřích hrnců, suchých údolí (řeka, která jimi protékala, teče nyní v podzemí), vyvěraček a holých kamenných polí. Vápencová pole jsou členěna na jednotlivé plochy zvané škrapy asi 50 cm širokými rýhami. Vznikly rozleptáním puklin, často s následným ohlazením činností ledu.V krasu se mohou vyskytovat četné doliny (trychtýřovité vpadliny v průsečících puklin) a polje (uzavřená údolí odvodněná do jeskyní). Tropický kras je typický věžemi a kužely, které vymodelovala intenzívní erozní činnost. Vlivem vnějších geologických činitelů vznikly jednotlivé hornaté útvary, kuželovité a věžovité hory, které jsou odděleny kokpity (sedly). == Stalaktity a stalagmity == Stalaktity a stalagmity (společně označované jako speleolity) vznikají vysrážením uhličitanu vápenatého z vody bohaté na hydrogenuhličitan vápenatý, která prosakuje stropní částí jeskyně. Stalaktity vyrůstají na stropě jako stébelnaté trubičky (brčka), jejichž vnitřkem stéká voda. Jak uvnitř brčka narůstají jednotlivé krystaly, stalaktit sílí. Stalagmity vyrůstají v místě, kde kapky vody odkapávající ze stalaktitů dopadají na zem. Jestliže kapky jeskynní vody dopadají do malých bazénků obsahujících na dně zrnka hrubého písku, mohou se jednotlivá zrníčka obalit vápencovými vrstvami a vytvořit jeskynní perly. Jiné formy speleolitů představují stalaktitové záclony rostoucí podél okrajů skalních stěn. V místech, kde se stalaktity spojují se stalagmity, vznikají sloupy (stalagnáty); zčeřené povlaky uhličitanu vápenatého (sintru) vytvářejí na stěnách kamenné vodopády. Heliktity jsou stalaktity skládající se ze shluků nepravidelně se větvících prstovitých bočních výrůstků. Jejich růst je podporován kapilárním vzlínáním vody uzoučkými trubičkami.Mnoho speleolitů obsahuje malé množství uranu a měřením jeho radioaktivního rozpadu můžeme získat údaj o stáří jeskynního útvaru. Je to jedna z mála možností, jak datovat věk jeskynních formací, protože růstové rychlosti stalaktitů jsou mnohem proměnlivější, než se dříve předpokládalo. == Nevápencové jeskyně == Z jeskyní vzniklých v horninách jiných než vápencových ~~uveďme~~lze uvést zejména mořské jeskyně, které vznikly odnosem málo odolných částí mořských útesů. Lávové jeskyně se vyskytují v mnoha vulkanických oblastech, např. na Islandu, Havaji, v Keni a v Austrálii. Uvnitř lávových proudů vznikají obvykle tunely, kterými odtekl roztavený materiál zpod již utuhlé povrchové krusty. V některých oblastech budovaných tvrdými horninami se vyskytují puklinové jeskyně, a to v místech, kde byly zlomové plochy rozšířeny erozí nebo mechanickým oddálením jednotlivých segmentů (např. tektonicky). Ledové jeskyně mohou být dvojího typu. První je tzv. englaciální (ledovcový) tunel, kterým protékají podledovcové potoky odtávající vody. Ačkoliv jsou tyto tunely v ledu, mají mnoho znaků společných s vápencovými dutinami. Může však v nich docházet k velmi rychlým změnám následkem pohybů ledovce. Druhým typem jsou jeskyně ve vysokých horských oblastech, v nichž teplota vzduchu jen výjimečně stoupne nad bod mrazu. Voda prosakující během léta z povrchu a stékající po stěnách jeskyně tvoří rampouchy, často značně veliké, nebo se připojuje k podzemním ledovým masám. Řádek 37 ⟶ 39: Přestože v jeskyních panuje po celý rok tma a průměrné [[teplota\|teploty]] se většinou celoročně pohybují kolem 10 °C (výjimečně v ledových jeskyních nepřekročí 0 °C), tak existují formy života, které se na takové prostředí adaptovaly. Nejznámější z nich jsou [[netopýři]], kteří jeskyně využívají hlavně k přezimování. Dále jsou to různé druhy ryb a obojživelníků z nichž nejznámější jsou [[Macarát jeskynní]] a [[Mločík studňový]] či různé druhy jeskynních raků jako např. [[Niphargus tatrensis]]{{zdroj?}} nebo [[Orconectes australis]]<ref>[http://www.arkive.org/southern-cave-crayfish/orconectes-australis/ Orconectes australis], (anglicky)</ref>. Hojní jsou i zástupci z hmyzí říše kteří jsou zastoupeni zejména různými [[pavoukovci]] nebo jeskynními [[Brouci\|brouky]] (např. [[Leptodirus hochenwartii]]). Z [[rostliny\|rostlin]] se v jeskyních vyskytují převážně různé druhy jednoduchých [[mechy\|mechů]] a [[lišejník]]ů. Kromě nich se zde vyskytují [[jednobuněčný organismus\|jednobuněčné organismy]] jako [[bakterie]] nebo [[sinice]]. Živočichové přizpůsobení pro život v jeskyních se nazývají [[~~troglobiti\|~~troglobyti]]<ref>[http://zo620mk.webnode.cz/zajimavosti/jeskynni-zivocichove/ Jeskynní živočichové]</ref>. Po delším pobytu v podzemí většina z nich ztratila [[oko\|oči]] i [[pigment\|zbarvení]].<ref name = BBC> {{Citace elektronické monografie \| autor = BBC Řádek 58 ⟶ 60: * [[Amatérská jeskyně]] (Nová Amatérská jeskyně, [[C 13\|Jeskyně 13C]], [[Nová Rasovna]], [[Piková dáma]], [[Punkevní jeskyně]], [[Sloupsko-šošůvské jeskyně]], [[Spirálka]], Stará Amatérská jeskyně a Výtok [[Punkva\|Punkvy]], spolu s propastí [[Macocha\|Macochou]]) 35 000 m * [[Býčí skála]] -– [[Rudické propadání]] 13 000 m * [[Javoříčské jeskyně]] 4000 m * [[Výpustek]] 2000 m * [[Na Turoldu]] -– [[Liščí díra]] 2000 m * [[Koněpruské jeskyně]] 2000 m * [[Jeskyně Ementál]] 1884 m Řádek 69 ⟶ 71: * [[Jeskyně Na Pomezí]] 1320 m * [[Mladečská jeskyně]] 1250 m * [[Srbská jeskyně]] -– [[Netopýří jeskyně]] 1230 m * [[Zbrašovské aragonitové jeskyně]] 1210 m * [[Balcarka]] 1150 m Řádek 97 ⟶ 99: * [[Hölloch]], [[Švýcarsko]] 192 km * [[Wind Cave]], [[Spojené státy americké\|USA]] 187 km ~~<br />~~ ;Nejhlubší jeskyně na světě {\| right cellspacing="1" cellpadding="1" border="0" style="border: 1px solid black; text-align: center;" Řádek 115 ⟶ 117: \|align=left\|[[Torca del Cerro del Cuevon]]\|\|align=left\|[[Španělsko]]\|\|1589 \|- bgcolor=#F5F5F5 \|align=left\|[[Šachta Vjačeslava Panťuchina]]\|\|align=left\|[[Abchazsko]] -– [[Kavkaz]]\|\|1508 \|- bgcolor=#F0DFCE \|align=left\|[[Atea Kananda]]\|\|align=left\|[[Papua-Nová Guinea]]\|\|1500 Řádek 131 ⟶ 133: \|align=left\|[[Sistema Huautla]]\|\|align=left\|[[Mexiko]]\|\|1353 \|- bgcolor=#F5F5F5 \|align=left\|[[Pierre-Saint-Martin System]]\|\|align=left\|[[Francie]] -– [[Španělsko]]\|\|1342 \|- bgcolor=#F0DFCE \|align=left\|[[Boj-Boulok]]\|\|align=left\|[[Kazachstán]]\|\|1340 \|} == ~~Reference~~Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === * Stanislav Stuchlík: ''Osídlení jeskyň ve starší a střední době bronzové na Moravě'', Academia, Praha 1981 * Petr Zajíček: ''Jeskyně České republiky'', Academia, Praha 2010, ISBN 978-80-200-1803-8 nebo 978-80-200-1840-3 Řádek 147 ⟶ 148: * Jan Pohunek, Magdalena Karelová: ''Kam do podzemí'', CPress, Brno 2013, ISBN 978-80-264-0276-3 === Související články === * [[Kras]] * [[Speleologie]] Řádek 154: * [[Seznam jeskyní]] na světě podle států === Externí odkazy === * {{Commonscat}} * {{wikislovník\|heslo=jeskyně}} * {{wikicitáty\|téma=Jeskyně}} Řádek 162 ⟶ 161: * [http://www.czech.cz/cz/turistika-sport/prirodni-bohatstvi/jeskyne/ Jeskyně] v ČR {{Autoritní data}} {{Portály\|Geografie\|Příroda}} [[Kategorie:Jeskyně\| ]]

Jeskyně: Porovnání verzí