Wikipedie

Čejka chocholatá: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Jarka D (diskuse | příspěvky)
4 157 editací
Doplnění, stylistika, sazba, odkazy, lit. Již nefční je odkaz s ID 1523, přestože nižší i vyšší fční jsou (http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1523), proto upraveno "co nejblíže tématu i době".
Řádek 20:
 
== Popis ==
Zavalitý pták velikosti [[holub]]a, o délce těla 28–31 cm, rozpětí [[křídlo|křídel]] 82–87 cm a hmotnosti 128–330 &nbsp;[[gram|g]]. Zbarvení je u obou pohlaví podobné, převážně černobílé, se zeleně a nachově lesklým hřbetem a křídly a okrovými spodními krovkami ocasními. Zobák krátký, v zátylku typická úzká chocholka. Za letu se i z velké dálky pozná podle pomalého plácavého mávání křídly, která jsou zespodu bílýmibílá a shora černými křídlyčerná. V létě se samec od samice liší delší chocholkou a sytě černým zbarvením krku a tváří (u samice s bílým skvrněním), za letu má také širší a kulatější konce křídel. V zimě mají obě pohlaví větší bílé pole pod zobákem a šupinatou kresbu na svrchní straně těla (způsobenou béžovými lemy na špičkách per). Mladý pták je podobný dospělému v zimě, má však výrazně kratší chocholku a světlé lemy per jsou u něj úplné (ne jen na špičkách per), na svrchní straně těla tak tvoří výraznější vroubkovanou kresbu.<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref><ref name="hbw">PiersmaPIERSMA, T.Theunis &a WiersmaWIERSMA, PPopko. (1996): Family Charadriidae (Plovers). ''In'': delHOYO, Hoyo,Josep J.del; ElliottELLIOTT, A.Andrew &a SargatalSARGATAL, J.Jordi (eds):. ''Handbook of Birds of the World (Vol.3: Hoatzin to Auks). [Vol. 3]''. Barcelona: Lynx Edicions, Barcelona©1996, s. 384–442. ISBN 978-84-87334-20-7.</ref>▼
 
Chodí po zemi, potravu sbírá na zemi. Je dobrým letcem, obratným a rychlým. Létá často, při letu dělá prudké obraty, prudce stoupá, převrací se na záda se svištěním křídel. Dožívá se vysokého věku (23 let, uvádí se i více).<ref name="DaH"/><ref name="PODP">PODPĚRA, Petr. Čejka chocholatá Vanellus vanellus (Linnaeus, 1758). In: ''iFauna.cz'' [online]. ©1999–2017 [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/7122/cejka-chocholata-vanellus-vanellus-linnaeus-1758/</ref><ref>Kteří naši ptáci se v přírodě dožívají nejdelšího věku? In: ''[[Česká společnost ornitologická]]'' [online]. ©2002-2003 [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.cso.cz/index.php?FaqType=1&from=4</ref>
▲Zavalitý pták velikosti [[holub]]a, o délce těla 28–31 cm, rozpětí [[křídlo|křídel]] 82–87 cm a hmotnosti 128–330 g. Zbarvení je u obou pohlaví podobné, převážně černobílé, se zeleně a nachově lesklým hřbetem a křídly a okrovými spodními krovkami ocasními. Zobák krátký, v zátylku typická úzká chocholka. Za letu se i z velké dálky pozná podle pomalého plácavého mávání zespodu bílými a shora černými křídly. V létě se samec od samice liší delší chocholkou a sytě černým zbarvením krku a tváří (u samice s bílým skvrněním), za letu má také širší a kulatější konce křídel. V zimě mají obě pohlaví větší bílé pole pod zobákem a šupinatou kresbu na svrchní straně těla (způsobenou béžovými lemy na špičkách per). Mladý pták je podobný dospělému v zimě, má však výrazně kratší chocholku a světlé lemy per jsou u něj úplné (ne jen na špičkách per), na svrchní straně těla tak tvoří výraznější vroubkovanou kresbu.<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref><ref name="hbw">Piersma, T. & Wiersma, P. (1996): Family Charadriidae (Plovers). ''In'': del Hoyo, J.; Elliott, A. & Sargatal, J. (eds): ''Handbook of Birds of the World (Vol.3: Hoatzin to Auks)''. Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-87334-20-7</ref>
 
'''Hlas:''' Hlasové projevy se skládají převážně z varovných výkřiků. Také naříkavý, chvílemi vrkavý hlas (podle naříkavého hlasu lidé místně říkali čejce „kníha“; více k pojmenování viz níže). [[Jan Dungel|Dungel]] a [[Karel Hudec|Hudec]] uvádějí zvučné poplašné „kíj-ha“, samec v tokovém letu „knui kvíjuchuich“ apod., mláďata se ozývají jemným naříkavým „píiiih“.<ref name="DaH">DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky.'' Praha: Academia, 2001, s. 100. ISBN 80-200-0927-2.</ref> Černý uvádí zvučné „kívit“, v toku „kiuchíí vi vi“.<ref>ČERNÝ, Walter. ''Ptáci.'' V Praze: Artia, 1980, s. 90.</ref><ref name="FORM">FORMÁNEK, Jiří. Čejka chocholatá (VIDEO). In: ''Český rozhlas.'' 8. října 2001 [cit. 8. 12. 2017]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/bahnaci/_zprava/cejka-chocholata-video--16946</ref>
=== Hlas ===▼
Hlasové projevy se skládají převážně z varovných výkřiků.
== Rozšíření ==▼
 
▲== Rozšíření ==
Druh s palearktickým typem rozšíření, obývající [[Evropa|Evropu]], část [[Asie]] ([[Turecko]], jižní a východní [[Sibiř]], [[Mongolsko]], [[Čína|Čínu]]) a severozápad [[Afrika|Afriky]]. Převážně tažný pták, s výjimkou některých populací na západě Evropy a na jihu, které jsou patrně stálé.<ref name="hudec"/>
 
=== Výskyt v ČR ===
V [[Česko|ČR]] hnízdí naa většiněpravidelně území,protahuje. Hnízdí hlavně v nížinách, s vyšší nadmořskou výškou se početnost snižuje. Po nárůstu stavů koncem 50. let [[20. století]], spojeného se vznikem nových hnízdišť a přechodem k hnízdění v polích, se celková početnost od 70. let prudce snižuje. Zatímco ještě v 80. letech v ČR hnízdilo 20 000–40 000 párů, v letech 1995–97 se počet hnízdících párů odhadoval na 7000–10 000.<ref name="hudec"/><ref>http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1523 Zpráva o dramatickém úbytku čejky chocholaté a skřivana polního na stránkách [[Česká společnost ornitologická|České společnosti ornitologické]]</ref>
 
Mezi lety 1973–1977 a 1985–1989 došlo ke snížení početnosti populace čejek v ČR v rozsahu 20–50&nbsp;%. V roce 1989 činil odhad 20&nbsp;000–40&nbsp;000 hnízdících párů, ale do příštího mapování v letech 2001–2003 došlo k dalšímu výraznému poklesu zhruba o 70 % na 7000–10&nbsp;000 párů.<ref>ZÁMEČNÍK, Václav; KUBELKA, Vojtěch a Miroslav E. ŠÁLEK. Mapování hnízdišť čejky chocholaté (Vanellus vanellus) pokračuje i v roce 2017. In: ''Česká společnost ornitologická'' [online]. 14. 3. 2017 [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.cso.cz/index.php?ID=2461</ref><ref name="hudec"/><ref>VOŘÍŠEK, Petr a Alena PAZDEROVÁ. Z Evropy i nadále mizí ptáci zemědělské krajiny. In: [[Česká společnost ornitologická]] [online]. 11. 6. 2007 [cit. 25. 2. 2007] Dostupné z: http://www.cso.cz/index.php?ID=1609 [Zpráva o dramatickém úbytku čejky chocholaté a skřivana polního.]</ref> Z některých oblastí čejky prakticky vymizely a stavy se snížily i na tradičních hnízdištích v jižních a východních Čechách nebo na jižní Moravě.
Přílet na hnízdiště začíná již v únoru, vrcholí v březnu a končí v průběhu dubna, odlet probíhá od srpna do prosince.<ref name="hudec"/>
== Prostředí ==▼
 
Čejky hnízdící v ČR zimují v západní a jihozápadní Evropě a v severní Africe.<ref name="FORM"/> Přílet na hnízdiště začíná již v únoru, vrcholí v březnu a končí v průběhu dubna; odlet probíhá od srpna do prosince.<ref name="hudec"/> Čejka je tak spolu se [[skřivan polní|skřivany]] a [[špaček obecný|špačky]] zvěstovatelem jara.<ref name="PODP"/> Opožděná hejnka lze vzácně pozorovat až do poloviny prosince; ojediněle se lze s čejkou setkat během celé zimy.<ref>POŘÍZ, Jindřich. Čejka chocholatá. In: ''BioLib'' [online]. ©1999–2017 [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8626/</ref>
Typickým prostředím čejky chocholaté jsou [[mokřad]]ní [[Louka|louky]] a [[pole]], zároveň preferuje spíše otevřená prostranství s nepříliš hustou [[vegetace|vegetací]].▼
 
▲== Prostředí ==
▲Typickým prostředím čejky chocholaté jsou [[mokřad]]ní [[Louka|louky]] a [[pole]], zároveň preferuje spíše otevřená prostranství s nepříliš hustou [[vegetace|vegetací]]. Na tahu často na bahnitých dnech rybníků<ref name="DaH"/>.
 
== Hnízdění ==
[[Soubor:Kievitsnest (Vanellus vanellus).jpg|náhled|Hnízdo s vejci]]
Žije v [[Monogamie|monogamii]], občas se vyskytují i případy [[polygynie]] (1 samec a 3 samice). Hnízdí obvykle ve společenstvích několika párů, z nichž si každý hájí svůj hnízdní revír. Tok probíhá nejprve v letu, kdya je doprovázen výraznými hlasovými projevy,. pozdějiPozději se přesouvá na zem, kdepřičemž docházíptáci khrabou hrabání několikaněkolik mělkých jamek o průměru zhruba 12 &nbsp;cm představujících základy hnízdních kotlinek. Hnízdo, jekteré ptáci umísťují na málo zarostlýchzarostlá nebo vysečenýchna místechvysečená místa, je obvykle nehojně vystláno stébly a suchými rostlinami.
 
Hnízdí jenpouze jednou ročně, od února do června,. vPokud případěje zničenísnůška snůškyzničena, jsou velmizpravidla častánásleduje náhradní hnízdění. Samice snáší zpravidlatéměř vždy 4 vejce. Jsou žlutohnědá nebo olivově žlutohnědá, červenohnědě až černě skvrnitá [[vejce]], o rozměrech 46,64 x× 33,32 &nbsp;mm a průměrné hmotnosti 23,45 &nbsp;g. SnášenaSnáší jsouje denně, obden nebo s přestávkou jednoho i více dnů,. sezeníSezení začíná od snesení posledního nebo předposledního vejce. [[Inkubace]] trvá zpravidla 24 dnů, za špatného počasí i déle. Sedí oba ptáci, samice více než samec. V ČR bylo ze 188 snůšek zničeno 34 (18 %), z toho 10 polními pracemi a 9 zaplavením, u zbylých nebyla příčina zjištěna. Mláďata opouštějí hnízdo během 1–2 dnů a zahřívána i krmenaVejce jsou oběmauložena rodiči.v Vhnízdním případědůlku ohroženívždy sešpičatějším tisknoukoncem k zemisobě a spoléhajísamice najejich maskovacípolohu zbarvení.pečlivě Snůšku i mláďata chrání také dospělí ptáci vytrvalými střemhlavými nálety doprovázenými hlasitým křikemošetřuje.<ref Tentoname="PODP"/>) způsob[[Inkubace]] aktivnítrvá ochranyzpravidla se24 jeví jako efektivní zvláště v místech s větším množstvím párůdnů, kdeza sešpatného s jeho pomocí daří odehnatpočasí i větší šelmydéle. VzletnostiSedí dosahujíoba ve stáří 33 dnůptáci, rodinysamice sevíce poténež slučují do hejn. Pohlavní dospělosti dosahují ve stáří 1 roku. Nejvyšší známý věk u kroužkovaného ptáka přesahuje 16 letsamec.<ref name="hudec"/><br>
Kuřata se líhnou v ranních hodinách a do večera jsou z hnízda pryč – samice je brzy od hnízda odvádí. Kuřata se živí sama, samice je však čas od času zahřívá.<ref name="PODP"/> Formánek uvádí, že mláďata po vylíhnutí zahřívá a vodí samice, samec je střeží. Po vylíhnutí mají kuřátka hmotnost 14–20&nbsp;g, po měsíci dosahují hmotnosti asi 160&nbsp;g a ve věku 35–40 dnů jsou vzletná.<ref name="PODP"/> Při ohrožení se kuřata tisknou k zemi a „spoléhají“ na ochranné zbarvení. Snůšku i mláďata chrání dospělí ptáci vytrvalými střemhlavými nálety doprovázenými hlasitým křikem. Tento způsob aktivní ochrany se jeví jako efektivní zvláště v místech s větším množstvím párů, protože se díky němu daří odehnat i větší šelmy. V ČR bylo ze 188 snůšek zničeno 34 (18&nbsp;%), z toho 10 polními pracemi a 9 zaplavením, u zbylých nebyla příčina zjištěna. Po dosažení vzletnosti mláďat se rodiny slučují do hejn. Pohlavní dospělosti dosahují čejky ve stáří jednoho roku. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka přesahuje 16 let.<ref name="hudec"/>
 
== Potrava ==
Potravu tvoří hlavně [[bezobratlí]] [[živočichové]] ([[hmyz]] a jeho [[larva|larvy]], dále [[pavouci]], [[korýši]], [[měkkýši]], a[[žížaly]]), v malé míře jiníi drobní [[živočichovéobratlovci]] ([[ryby|rybky]], [[žáby|žabky]]), v nepatrné míře též části [[Rostliny|rostlin]]. Živočišnou potravu ptáci sbírají z povrchu země nebo v mělké vodě<ref name="PODP"/>.▼
 
▲Potravu tvoří hlavně [[hmyz]] a jeho [[larva|larvy]], dále [[pavouci]], [[korýši]], [[měkkýši]] a jiní drobní [[živočichové]], v nepatrné míře též části [[Rostliny|rostlin]].
 
== Ocenění ==
* [[Česká společnost ornitologická]] – Pták roku 1995
 
== České pojmenování ==
Ve starší literatuře uváděna jako čejka obecná.<ref>''Slovník historických českých názvů ptáků'' [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf</ref>
 
„'''''Stará jména čejky'''''<br>
''České jméno čejka je pojmenování opravdu staré a existuje o tom i písemný doklad. Před rokem 1366 píše mistr svatovítské kapituly Bartoloměj z Chlumce, zvaný Claretus, v knize Ortulus phisiologiae, že čejka je malý pták velikosti drozda a v letu říkává: »Knihy, knihy,« ale nikdy žádné nečte! Ačkoliv se čejce říkalo čejka již ve středověku, měla celou řadu dalších lidových pojmenování. [[Zdeněk Klůz]] zaznamenal tato: áhežka, áhyžka, čajka, čejka, čejka obecná, kniha, knihavka, knihora, knihovka, kníha, kníhora, kníhovka, kolajka, koliha, kyviz, mikačka, piviska, »stará dívka«, »stará panna«, vdova.''“<ref name="PODP"/> <ref group="pozn.">Ornitolog Zdeněk Klůz *12. 10. 1920 Lázně Bělohrad, † 13. 9. 1979 tamtéž. Mj. autor publikací:
* ''Naše ptactvo v lidovém názvosloví a vědecké terminologii.'' Praha: SZN, 1977. 208 s. Knihovna Moravského ornitologického sdružení, sv. 1.
* ''Ochrana ptactva.'' Praha: SZN, 1980. 171 s. Knihovna MOS, sv. 5.
* ''Léto na Ptačím ostrově.'' Pardubice: Východočeské muzeum, 1997. 71 s. ISBN 80-86046-17-6.</ref>
== Poznámky ==
<references group="pozn." />
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* ČERNÝ, Walter. ''Ptáci.'' V Praze: Artia, 1980. 350 s. Edice Barevný průvodce Artie.
* Dungel J.DUNGEL, HudecJan Ka HUDEC, Karel.: ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky.''. Praha: Academia, Praha, 2001. 249 s. ISBN 80-200-0927-2.
* Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: ''Svět zvířat IV - Ptáci(1)''. Albatros, Praha, 1998.
* FORMÁNEK, Jiří. Čejka chocholatá (VIDEO). In: ''Český rozhlas.'' 8. října 2001 [cit. 8. 12. 2017]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/bahnaci/_zprava/cejka-chocholata-video--16946
* ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel a BEJČEK, Vladimír. ''Ptáci. (1), Pštrosi, tinamy, tučňáci, potáplice, potápky, trubkonosí, veslonozí, brodiví, plameňáci, vrubozubí, dravci, hrabaví.'' Praha: Albatros, 1998. 143 s. Edice Svět zvířat, sv. 4. ISBN 80-00-00579-4.
* ZÁMEČNÍK, Václav; KUBELKA, Vojtěch a Miroslav E. ŠÁLEK. Mapování hnízdišť čejky chocholaté (Vanellus vanellus) pokračuje i v roce 2017. In: ''Česká společnost ornitologická'' [online]. 14. 3. 2017 [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.cso.cz/index.php?ID=2461
▲=== HlasVideo ===
1HarryH. Northern Lapwing (Vanellus vanellus) Full HD close-up view. In: ''Youtube'' [online]. Publikováno 14. 5. 2013 [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=p6A5X704Zus [Též hlasový projev.]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Čejka_chocholatá“