Konstantinova donace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Drobná doplnění + zdroje + eo |
||
Řádek 5:
== Obsah ==
Samostatné území - Řím a nejbližší okolí - poskytuje Konstantin papeži [[Silvestr I.|Silvestru I.]] ([[314]] - [[335]]) jako výraz vděčnosti za zázračné vyléčení z [[lepra|malomocenství]]. Navíc je Římu přiřknuto nadřazené postavení nad ostatními patriarcháty v [[Konstantinopol]]i, [[Antiochie|Antiochii]], [[Alexandrie|Alexandrii]] a v [[Jeruzalém]]u. Edikt také konstatuje, že Konstantin přesunul své sídlo z Říma do Konstantinopole, aby [[papež]]i nekonkuroval. Dokument tak potvrzuje nárok [[katolická církev|katolické církve]] na určitá území, na nadřazené postavení nad ostatními církvemi a na postavení [[papež]]e, jež je srovnatelné s postavením císaře.<ref>[[Jaroslav Kadlec|KADLEC, Jaroslav]]. ''Církevní dějiny. 2. díl, Raný středověk.'' 2. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1975. 132 s. cnb000470603. S. 36.</ref> Listina vyslovuje program papežů 2. poloviny 8. století, kteří se již vymanili z moci [[Byzantská říše|byzantských]] císařů.<ref> [[Rudolf Říčan|ŘÍČAN, Rudolf]] a [[Amedeo Molnár|MOLNÁR, Amedeo]]. ''Dvanáct století církevních dějin.'' První souborné vydání. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 501 stran. Kalich. cnb000465177. S. 286.</ref> V úplném znění se poprvé vyskytuje v tzv. [[Pseudoisidorské dekretálie|pseudoisidorských dekretáliích]].<ref>[[Josef Samsour|SAMSOUR, Josef]]. ''Církevní dějiny obecné.'' Praha: Kotrba, 1913. 1247 s. cnb000343823. S. 376.</ref>
== Odhalení padělku ==
[[Padělek]] byl velmi nízké kvality, a tak budil skepsi již od [[10. století]]. V [[15. století]] dokázali dva učenci, německý teolog [[Mikuláš Kusánský]] a italský humanista [[Lorenzo Valla]] na základě jazykového rozboru, že listina nemohla vzniknout v roce [[324]]. Také město [[Konstantinopol]], v listině nazývané tímto jménem, se do roku [[330]] jmenovalo Byzanc. Dnes se předpokládá, že listina vznikla v době pontifikátu [[Pavel I. (papež)|Pavla I.]] mezi lety [[757]]-[[767]].
[[Katolická církev]] zpočátku vehementně popírala, že by se jednalo o [[Falzum (diplomatika)|falzum]]. Definitivně to uznala až v [[19. století]].{{
== Pozdější význam ==
''Konstantinova donace'' je pro dějiny [[Vatikán]]u velmi významným dokumentem, byť je padělaná. Hrála roli při vzniku [[Papežský stát|papežského státu]],{{#tag:ref|„''Protože se jednalo vlastně o uchvácení državy'' [byzantského] ''císaře, s nímž se papežové přece jen nechtěli dostat do ostrého rozporu, pokusili se podepřít své nároky jinak. Někdy v letech 750–760 vzniklo v Římě snad vůbec nejdrzejší falzum středověku, tzv. Konstantinova donace. Podle této listiny měl císař Konstnantin Veliký z vděčnosti za to, že ho papež Silvestr I. uzdravil z malomocenství, odevzdat papeži vládu nad západní částí říše a sám odejít na Východ''."<ref>TEICHOVÁ, Alice, ed. et al. ''Dějiny středověku. 1. díl.'' Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 257 s. cnb001709099. [Citovaný text je na str. 158; autorka [[Barbara Krzemieńska]].]</ref>|group="pozn."}} ale i při rozštěpení církve na západní a východní.{{#tag:ref|„''Donatio'' zohralo významnú úlohu při samom rozkole cirkvi v roku 1054. Ako je známe, pápež [[Lev IX.]] (1048–1054) v roku 1054 poslal carihradskému patriarchovi [[Michael Kerullarios|Michalovi Kerulariovi]] velký historicko–dogmatický traktát (41 kapitol), v ktorom systematizoval pápežské učenie o [[Papežský primát|primáte]]. Tu sa Lev IX. priamo nazývá svetským vladárom a podrobne tlmočí zmysel ‚Konštantínovho daru‘, na ktorom buduje svoje oprávnenie k vláde nad svetom."<ref>ALEŠ, Pavel. ''Cirkevné dejiny. 2.'' Prešov: Pravoslavná bohoslovecká fakulta, 1973. 130 s. [Citovaný text je na str. 27; podrobnější výklad je na str. 26–30.]</ref>|group="pozn."}} Tištěné vydání díla [[Lorenzo Valla|Lorenza Valla]] z let [[1518]] a [[1519]] mělo vliv na [[Martin Luther|Martina Luthera]].
==
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* ALEŠ, Pavel. ''Cirkevné dejiny. 2.'' Prešov: Pravoslavná bohoslovecká fakulta, 1973. 130 s. [Kapitola „Sfalšované dokumenty a ich význam v rozdelení kresťanskej cirkvi" na str. 26–30.] (slovensky)
=== Externí odkazy ===
* {{Wikizdroje|dílo=Ottův slovník naučný/Donatio Constantini}}
* {{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=1911 Encyclopædia Britannica/Donation of Constantine}}
* Text [http://www.thelatinlibrary.com/donation.html ''Constitutum Constantini''] (latinsky)
* [http://history.hanover.edu/texts/vallatc.html ''Discourse on the Forgery of the Alleged Donation of Constantine'', Lorenzo Valla] (anglicky)
| |||