Verze z 1. 12. 2017, 00:45 editovat Tereza Daňková (diskuse \| příspěvky) 12 editací mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 12. 2017, 13:34 editovat zrušit editaci Chmee2 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 274 editací úprava Přejít na další porovnání →
Řádek 27: \| datum přístupu = 2017-08-29 }}</ref> Na území rezervace se již od [[středověk]]u prováděla [[těžba]] a zpracování [[nerostné suroviny\|nerostných surovin]], což dokládají například zbytky [[šachtová pec\|šachtové pece]] či [[milíř]]ů. == Přírodní podmínky ==▼ === ~~Geologie~~Historie === Matečními horninami jsou zde devonské josefovské a lužánecké vápence, jurské spongolity, věkově neurčené konglomeráty a přeplavené sedimenty typu rudických vrstev. Josefovské vápence mají tmavošedou až černou barvu. Lažánecké vápence mají tmavě až světle šedou barvu. Rudické vrstvy představují složitý sedimentární komplex jílovitých a písčitých hornin. Většina vznikla v období spodní [[Křída\|křídy]], kdy vyplnily krasové závrty. Některé části vrstev obsahují také [[Geoda\|geody]] (kulovité křemenné kameny s dutým vnitřkem, kde se obvykle nachází krásné krystaly), které mohou být až 40 cm velké. Zbarvení může být různé. Vyskytují se zde především: [[ametyst]], [[citrín]], [[křišťál]]. ▼ Počátky významnějších zásahů člověka na území Habrůvecké bučiny je spojováno s těžbou železných rud a následnou výrobou železa a dřevěného uhlí.▼ Největší půdotvornou roli měly v minulosti kvartérní sedimenty, svahové a [[Sprašové hlíny\|sprašové]] hlíny. Ty se vyskytují po celém území Habrůvecké bučiny. <ref name=":0">{{Citace elektronického periodika▼ \| titul = Plány péče▼ \| periodikum = drusop.nature.cz▼ \| url = http://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/index.php?frame&ID=24092▼ \| datum přístupu = 2017-11-30▼ }}</ref>▼ K využívání rud docházelo již ve starší době železné.▼ === Flóra ===▼ [[Soubor:~~Památný~~Pec ~~strom~~na ~~Troják~~vápno.jpg\|vlevo\|náhled\|~~248x248pixelů~~299x299pixelů\| Vápenná pec▼ Památný strom Troják▼ ]] Území však bylo i nadále využíváno. O těžbě a zpracování surovin z průběhu středověku svědčí i zachované zbytky šachtové pece na pálení vápna, malého hutního celku z 9. století a zbytky středověkých milířů na pálení uhlí. Byly zde nalezeny také zbytky slovanské malohradištní železné hutě, která byla s pomocí keramiky datována na přelom 10.-11. století. V jejich blízkém okolí lze také vidět náznaky komunikací, milířišť a důlní pole.Těžba pokračovala až do novodobých dějin. Od konce 19. století se zde již netěží, avšak pozůstatky těžby jsou zde patrné téměř na každém kroku. Nedaleko Habrůvecké bučiny se nachází Františkova huť a taktéž i hutě sklářské.<ref name=":2" /> Druhová skladba dřevin je přirozené či přírodě blízká. Většina porostu je stejnověká a to přibližně 150–200 let. Nejčastější dřevinou je [[buk lesní]] s příměsí [[Dub zimní\|dubu zimního]]. Zřídka lze narazit i na [[Lípa malolistá\|lípu malolistou]], [[Jedle bělokorá\|jedli bělokorou]], [[jilm horský]], [[habr obecný]], [[javor klen]] a [[Javor mléč\|mléč]] a [[smrk ztepilý]], [[douglaska tisolistá]], dosazován je [[modřín opadavý]] Keřová složka téměř chybí, avšak objevuje se [[líska obecná]], [[Dřín\|dřín svída]], [[brslen bradavičnatý]], zimolez pýřitý, [[Hloh jednosemenný\|hloh jednoblizný]] a obecný, [[dřišťál obecný]], [[srstka angrešt]], [[bez černý]], [[řešetlák počistivý]]. ▼ ▲== Přírodní podmínky == V bylinném podrostu je typická [[sasanka hajní]], dále je tu z jarních bylin [[jaterník trojlaločný]], [[bažanka vytrvalá]] a [[kyčelnice devítilistá]], z letních [[svízel vonný]], [[ostřice chlupatá]], [[bika bělavá]]. V Habrůvecké bučině se nachází i chráněné druhy rostlin. Kriticky ohrožený je [[sklenobýl bezlistý]]. Silně ohrožené jsou okrotice červená a [[Korálice trojklaná\|korálice trojklanná]]. Mezi ohrožené druhy spadá [[okrotice dlouholistá]], [[okrotice bílá]], [[dřín obecný]], [[kruštík tmavočervený]], [[Lilie zlatohlavá\|lilie zlatohlávek]], [[Vemeník dvoulistý\|vemeník dvojlistý]].<ref name=":0" />▼ === Fauna ===▼ Ze zoologického hlediska se na území Habrůvecké bučiny nachází zvířena evropská a eurosibiřská. Můžete zde potkat motýly, jako je skvrnopásník jilmový, šedokřídlec říjnový a hřbetozubec tmavoúhlý. Najdete zde i střevlíky: Abax ovalis, střevlík zlatolesklý, střevlík hajní, molops piceus, střevlíček kovový.▼ Plži se tu nacházejí: [[páskovka žíhaná]], kuželovka skalní, zrnovka, závornatka, skalnice lepá, zemoun skalní, [[jantarka obecná]], vlahovka narudlá, [[hlemýžď zahradní]], srstnatka karpatská.[[Soubor:NPR Habruvecka bucina 3.JPG\|thumb\|Střední část rezervace]]Většinu lidí však budou zajímat obratlovci. Najít zde můžeme obojživelníky ([[Ropucha obecná\|ropuchu obecnou]], [[Skokan hnědý\|skokana hnědého]]), plazy ([[slepýš křehký]], [[ještěrka obecná]]), ptáky ([[jestřáb lesní]], [[krkavec velký]], [[čáp černý]], [[holub doupňák]]), ale i savce ([[norník rudý]], [[myšice křovinná]], [[myšice lesní]], [[kuna skalní]], [[jezevec lesní]], [[Liška obecná (šelma)\|liška obecná]], [[srnec obecný]], [[prase divoké]], [[muflon]], jelen evropský).▼ Mezi silně ohrožené druhy patří [[slepýš křehký]], [[ještěrka obecná]], [[čáp černý]], [[holub doupňák]]. Z kategorie ohrožených obratlovců zde můžeme najít [[Čmelák\|čmeláka]], [[Mravencovití\|mravence]], [[Ropucha obecná\|ropuchu obecnou]], [[Jestřáb lesní\|jestřába lesního]], [[Krkavec velký\|krkavce velkého]] a [[Veverka obecná\|veverku obecnou]].<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika▼ \| titul = Maloplošná zvláště chráněná území (§ 14)▼ \| periodikum = drusop.nature.cz▼ \| url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=617▼ \| datum přístupu = 2017-11-30▼ }}</ref>▼ === Geomorfologické poměry === Řádek 78 ⟶ 59: === Půdní poměry === [[Soubor:Spadený strom.jpg\|~~vlevo~~thumb\|~~bezrámu~~left\|~~256x256pixelů~~Spadlý strom]] Jsou zde převážně minerálně velmi chudé substráty. Nachází se zde především rendzina, pararendzina, terra calcis, hnědá lesní půda, ilimerický podzol, okrová lesní půda, sprašová hlína. Co se týká půdních druhů, tak jsou tu především jílovitohlinité, hlinité a písčitohlinité o mírné až silné kyselosti Ph. <ref name=":0" /> [[Soubor:Habrovsko - cedule.jpg\|náhled\|Cedule oznamující začátek území NPR ]] Řádek 102 ⟶ 83: [[Soubor:Zajímavost.jpg\|náhled\|Kuriozita nalezena na Habrovsku]] === Geologie === ~~'''<big>Historie vlivu člověka na Habrůveckou bučinu</big>'''~~ ▲Matečními horninami jsou zde devonské josefovské a lužánecké vápence, jurské spongolity, věkově neurčené konglomeráty a přeplavené sedimenty typu rudických vrstev. Josefovské vápence mají tmavošedou až černou barvu. Lažánecké vápence mají tmavě až světle šedou barvu. Rudické vrstvy představují složitý sedimentární komplex jílovitých a písčitých hornin. Většina vznikla v období spodní [[Křída\|křídy]], kdy vyplnily krasové závrty. Některé části vrstev obsahují také [[Geoda\|geody]] (kulovité křemenné kameny s dutým vnitřkem, kde se obvykle nachází krásné krystaly), které mohou být až 40 cm velké. Zbarvení může být různé. Vyskytují se zde především: [[ametyst]], [[citrín]], [[křišťál]]. ▲Největší půdotvornou roli měly v minulosti kvartérní sedimenty, svahové a [[Sprašové hlíny\|sprašové]] hlíny. Ty se vyskytují po celém území Habrůvecké bučiny. <ref name=":0">{{Citace elektronického periodika ▲Počátky významnějších zásahů člověka na území Habrůvecké bučiny je spojováno s těžbou železných rud a následnou výrobou železa a dřevěného uhlí. ▲\| titul = Plány péče ▲\| periodikum = drusop.nature.cz ▲\| url = http://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/index.php?frame&ID=24092 ▲\| datum přístupu = 2017-11-30 ▲}}</ref> ▲=== Flóra === ▲K využívání rud docházelo již ve starší době železné. [[Soubor:~~Pec~~Památný nastrom ~~vápno~~Troják.jpg\|vlevo\|náhled\|~~299x299pixelů~~248x248pixelů\| ▲Památný strom Troják ▲Vápenná pec ]] ▲Druhová skladba dřevin je přirozené či přírodě blízká. Většina porostu je stejnověká a to přibližně 150–200 let. Nejčastější dřevinou je [[buk lesní]] s příměsí [[Dub zimní\|dubu zimního]]. Zřídka lze narazit i na [[Lípa malolistá\|lípu malolistou]], [[Jedle bělokorá\|jedli bělokorou]], [[jilm horský]], [[habr obecný]], [[javor klen]] a [[Javor mléč\|mléč]] a [[smrk ztepilý]], [[douglaska tisolistá]], dosazován je [[modřín opadavý]] Keřová složka téměř chybí, avšak objevuje se [[líska obecná]], [[Dřín\|dřín svída]], [[brslen bradavičnatý]], zimolez pýřitý, [[Hloh jednosemenný\|hloh jednoblizný]] a obecný, [[dřišťál obecný]], [[srstka angrešt]], [[bez černý]], [[řešetlák počistivý]]. Území však bylo i nadále využíváno. O těžbě a zpracování surovin z průběhu středověku svědčí i zachované zbytky šachtové pece na pálení vápna, malého hutního celku z 9. století a zbytky středověkých milířů na pálení uhlí. ▲V bylinném podrostu je typická [[sasanka hajní]], dále je tu z jarních bylin [[jaterník trojlaločný]], [[bažanka vytrvalá]] a [[kyčelnice devítilistá]], z letních [[svízel vonný]], [[ostřice chlupatá]], [[bika bělavá]]. V Habrůvecké bučině se nachází i chráněné druhy rostlin. Kriticky ohrožený je [[sklenobýl bezlistý]]. Silně ohrožené jsou okrotice červená a [[Korálice trojklaná\|korálice trojklanná]]. Mezi ohrožené druhy spadá [[okrotice dlouholistá]], [[okrotice bílá]], [[dřín obecný]], [[kruštík tmavočervený]], [[Lilie zlatohlavá\|lilie zlatohlávek]], [[Vemeník dvoulistý\|vemeník dvojlistý]].<ref name=":0" /> Byly zde nalezeny také zbytky slovanské malohradištní železné hutě, která byla s pomocí keramiky datována na přelom 10.-11. století. V jejich blízkém okolí lze také vidět náznaky komunikací, milířišť a důlní pole. ▲=== Fauna === Těžba pokračovala až do novodobých dějin. Od konce 19. století se zde již netěží, avšak pozůstatky těžby jsou zde patrné téměř na každém kroku. Nedaleko Habrůvecké bučiny se nachází Františkova huť a taktéž i hutě sklářské.<ref name=":2" /> ▲Ze zoologického hlediska se na území Habrůvecké bučiny nachází zvířena evropská a eurosibiřská. Můžete zde potkat motýly, jako je skvrnopásník jilmový, šedokřídlec říjnový a hřbetozubec tmavoúhlý. Najdete zde i střevlíky: Abax ovalis, střevlík zlatolesklý, střevlík hajní, molops piceus, střevlíček kovový. ▲Plži se tu nacházejí: [[páskovka žíhaná]], kuželovka skalní, zrnovka, závornatka, skalnice lepá, zemoun skalní, [[jantarka obecná]], vlahovka narudlá, [[hlemýžď zahradní]], srstnatka karpatská.[[Soubor:NPR Habruvecka bucina 3.JPG\|thumb\|Střední část rezervace]]Většinu lidí však budou zajímat obratlovci. Najít zde můžeme obojživelníky ([[Ropucha obecná\|ropuchu obecnou]], [[Skokan hnědý\|skokana hnědého]]), plazy ([[slepýš křehký]], [[ještěrka obecná]]), ptáky ([[jestřáb lesní]], [[krkavec velký]], [[čáp černý]], [[holub doupňák]]), ale i savce ([[norník rudý]], [[myšice křovinná]], [[myšice lesní]], [[kuna skalní]], [[jezevec lesní]], [[Liška obecná (šelma)\|liška obecná]], [[srnec obecný]], [[prase divoké]], [[muflon]], jelen evropský). ~~'''<big>Plán péče - obnova lesa</big>'''~~ ▲Mezi silně ohrožené druhy patří [[slepýš křehký]], [[ještěrka obecná]], [[čáp černý]], [[holub doupňák]]. Z kategorie ohrožených obratlovců zde můžeme najít [[Čmelák\|čmeláka]], [[Mravencovití\|mravence]], [[Ropucha obecná\|ropuchu obecnou]], [[Jestřáb lesní\|jestřába lesního]], [[Krkavec velký\|krkavce velkého]] a [[Veverka obecná\|veverku obecnou]].<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika Při výměně nepůvodních dřevin za dřeviny původní by se mělo využít, pokud možno přirozeného zmlazení. Místy lze použít individuální ochranu vzácných dřevin. Uměle vysazovat stromy pouze pokud se neočekává, že by se na místě zvládli obnovit samy. Při umělém vysazování je vhodné vysazovat dřeviny zde přirozené, avšak zastoupeny pouze okrajově. Tyto dřeviny je vhodné chránit proti okusu zvěří.<ref name=":1" />▼ ▲\| titul = Maloplošná zvláště chráněná území (§ 14) ▲\| periodikum = drusop.nature.cz ▲\| url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=617 ▲\| datum přístupu = 2017-11-30 ▲}}</ref> ~~'''<big>Plán péče - výchova lesních porostů</big>'''~~ [[Soubor:Okraj NPR.jpg\|vlevo\|náhled\|Okraj NPR]]▼ Výchovné zásahy by se měli omezit pouze na nutné zásahy nutné druhové skladby. V jiných porostech by se provádět neměla, protože není cílem hospodářský les, nýbrž les přirozený.<ref name=":1" />▼ ~~'''<big>Plán péče - živočichové</big>'''~~ Pro mnoho zvířat je nutné zanechat či posilovat možnost hnízdění či přežívání v dutinách stromů. Za těmito účely je vhodné, aby se nesnižovaly počty jedlí v porostu. Případně je možné hnízdícím ptákům pomoci zavěšením budek. V době hnízdění větších ptáků je potřeba omezit lesnickou a hospodářskou činnost v okolí. <ref name=":1" />▼ == Ochrana == ~~'''<big>Plán péče - rostliny</big>'''~~ ▲Při výměně nepůvodních dřevin za dřeviny původní by se mělo využít, pokud možno přirozeného zmlazení. Místy lze použít individuální ochranu vzácných dřevin. Uměle vysazovat stromy pouze pokud se neočekává, že by se na místě zvládli obnovit samy. Při umělém vysazování je vhodné vysazovat dřeviny zde přirozené, avšak zastoupeny pouze okrajově. Tyto dřeviny je vhodné chránit proti okusu zvěří.<ref name=":1" /> ▲[[Soubor:Okraj NPR.jpg\|vlevo\|náhled\|Okraj NPR]] ▲Výchovné zásahy by se měli omezit pouze na nutné zásahy nutné druhové skladby. V jiných porostech by se provádět neměla, protože není cílem hospodářský les, nýbrž les přirozený.<ref name=":1" /> ▲Pro mnoho zvířat je nutné zanechat či posilovat možnost hnízdění či přežívání v dutinách stromů. Za těmito účely je vhodné, aby se nesnižovaly počty jedlí v porostu. Případně je možné hnízdícím ptákům pomoci zavěšením budek. V době hnízdění větších ptáků je potřeba omezit lesnickou a hospodářskou činnost v okolí. <ref name=":1" /> Vjezdy těžké techniky je nutné předem konzultovat se Správou CHKO MK. <ref name=":1" /> [[Soubor:NPR Habruvecka bucina 2.JPG\|thumb\|Přirozená obnova lesa]]

Habrůvecká bučina: Porovnání verzí