Tetrakvark: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
→‎top: doplnění+ ref
Řádek 1:
'''Tetratakvark''' je [[subatomární částice]] složená ze dvou [[kvark]]ů a dvou antikvarkuantikvarků spojených dohromady. Kvarky mají [[baryonové číslo]] +1/3, antikvarky −1/3, takže výsledná částice má celkové [[baryonové číslo]] 0, tudíž je klasifikována jako [[Exotické atomy|exotický]] [[mezon]].
 
Dosavadní experimentální výsledky (názvy částic či pozorovaných rezonančních stavů zpravidla osahují v závorce číselnou hodnotu, vyjadřující klidovou hmtnost odpovídající částice v [[elektronvolt|MeV]]/c<sup>2</sup>) objevů a nezávislého potvrzení tetrakvarků lze shrnout do následujícího přehledu:
V roce [[2003]] se na experimentu Belle v [[Japonsko|Japonsku]] objevila částice, u níž by mohlo jít o tetrakvark. Výsledek byl však neprůkazný. Další náznaky se objevily hned o rok později na urychlovači Tevatron ve [[Fermilab]]u a v roce [[2007]] opět z Japonska z experimentu Belle. V letech [[2009]] a [[2010]] objevili další možné náznaky existence tetrakvarku opět ve Fermilabu a v Německé laboratoři DESY. Roku 2013 přišel další kandidátský výsledek z experimentu BES III v [[Čína|Číně]]. Zatím poslední slovo však měla evropská laboratoř [[CERN]], kde v letech [[2014]] a [[2016]]. V roce 2014 šlo o pozorování stavu Z s energií 4430 MeV/c2 se statistickou průkazností téměř 14 σ. Výsledky z roku 2016 jsou zatím statisticky neprůkazné.
* V roce 2003 byla v experimentu BELLE v [[Japonsko|Japonsku]] identifikována částice, pracovně pojmenovaná X(3872), o níž se předpokládalo, že by mohlo jít o tetrakvark.<ref name="Mihulka_2013a">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mihulka
| jméno = Stanislav
| titul = Nová příšera v&nbsp;zoo: Nejspíš ulovili tetrakvark!
| periodikum = OSEL.cz
| rok vydání = 2013
| měsíc vydání = červen
| den vydání = 19
| url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=6978
}}</ref><ref name="Mihulka_2013b">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mihulka
| jméno = Stanislav
| titul = Objevíme celou novou rodinu tetrakvarků?
| periodikum = OSEL.cz
| rok vydání = 2013
| měsíc vydání = listopad
| den vydání = 11
| url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=7262
}}</ref> Výsledek byl však neprůkazný.
* Další možný kandidát byl identifikován v r. 2004 na urychlovači Tevatron ve [[Fermilab]]u, kde byl pozorován stav D<sub>sJ</sub>(2632).
* V roce 2007 byl v japonském experimentu BELLE byl pozorován stav Z(4430), jakožto kandidát na tetrakvark c{{Nadtrženo|c}}d{{Nadtrženo|u}}; další pozorovaný stav Y(4660) by také mohl být kandidátem na tetrakvark.
* V letech 2009 byla ve Fermilabu pozorována částice Y(4140).
* V roce 2010 oznámili v německé laboratoři DESY po reanalýze výsledků spojených s mezonem Y(5S) existenci tetrakvarkových rezonancí.
* Roku 2013 přišel první potvrzený objev tetrakvarku nazvaného Z<sub>c</sub>(3900) nezávisle z experimentu BES III v [[Čína|Číně]] a z japonského Belle.
* V roce 2014 v experimentu LHCb byl v evropské laboratoři [[CERN]] potvrzen stav Z(4430) (poprvé objevený v r. 2007) s vysokou statistickou průkazností téměř 14 σ.
* V roce 2016 Fermilab publikoval objev tetrakvarku X(5568) se složením b{{Nadtrženo|s}}u{{Nadtrženo|d}} v experimentu DØ.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Johnston
| jméno = Hamish
| titul = Fermilab bags a tetraquark
| periodikum = PhysicsWorld
| rok vydání = 2016
| měsíc vydání = únor
| den vydání = 29
| url = http://physicsworld.com/cws/article/news/2016/feb/29/fermilab-bags-a-tetraquark
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="X(5568)">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Johnston
| jméno = Hamish
| titul = Fermilab bags a tetraquark
| periodikum = Physics World
| rok vydání = 2016
| měsíc vydání = únor
| den vydání = 29
| url = http://physicsworld.com/cws/article/news/2016/feb/29/fermilab-bags-a-tetraquark
| jazyk = anglicky
}}</ref>, objev se však nepodařilo nezávisle potvrdit v experimentu LHCb byl v CERNu.
* V roce 2016 v experimentu LHCb byla v evropské laboratoři [[CERN]] potvrzena částice X(4140) (objevená v r. 2009) a nově objeveny excitace X(4274), X(4500), X(4700) se stejným čtyřkvarkovým složením.<ref name="X(4140)">{{Citace elektronického periodika
| autor = CERN
| titul = LHCb unveils new particles
| periodikum = Phys.Org
| rok vydání = 2016
| měsíc vydání = červenec
| den vydání = 5
| url = https://phys.org/news/2016-07-lhcb-unveils-particles.html
| arxiv = 1606.07895
| jazyk = anglicky
}}</ref> Výsledky jsou zatím staticky nedostatečně průkazné.
 
Pokračují i teoretické práce na objasnění možné stability čtyřkvarkových stavů. V r. 2017 byly dvěma skupinami teoretiků publikovány nezávislé studie ukazující na možnost čtyřkvarkových stavů bb{{Nadtrženo|u}}{{Nadtrženo|d}} rozpadajících se slabou interakcí, tedy s předpokladem relativně dlouhé doby života.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cartlidge
| jméno = Edwin
| titul = Theorists identify stable tetraquark
| periodikum = PhysicsWorld
| rok vydání = 2017
| měsíc vydání = prosinec
| den vydání = 1
| url = http://physicsworld.com/cws/article/news/2017/dec/01/theorists-identify-stable-tetraquark
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Externí odkazy ==