Páni ze Stráže: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Původ, odkazy, typografie
vymřeli 1476; jak to bylo s tureckým sultánem a jeho „přidáním se na stranu utrakvistů“; + něco k potomstvu Jindřicha (2 s, 2 d); frmt (šablona pro Šťastného diplomku)
Řádek 10:
| mýtický zakladatel= [[Vítek I. z Prčice]]
| rok založení = [[1267]]
| konec vlády = [[1470]]
| meč = [[14701476]]
| přeslice =
| poslední vládce = [[JiříJiřík ze Stráže]]
| současná hlava =
| větve rodu =
}}
'''Páni ze Stráže''' byli stará [[Čechy|česká]] [[Panský stav|panská]] rodina, která pocházela z rozrodu [[Vítkovci|Vítkovců]], av kterájehož rámci se odštěpila od [[Páni z Hradce|pánů z Hradce]]. Po větší část své existence tento rod patřil k „chudým příbuzným“ ve srovnání s většinou jiných Vítkovců, až ve zmatcích [[Husitská revoluce|husitské revoluce]] se jim podařilo vyšvihnout mezi přední rody království, ale dlouho jim toto postavení nevydrželo. Po meči vymřeli již v polovině 70. let 15. století, po přeslici roku [[1495]].
 
== Historie ==
[[Soubor:Straz nad Nezarkou zamek.jpg|náhled|upright|vlevo|Zámek (původně hrad) ve Stráži nad Nežárkou, rodové sídlo]]
Tuto odnož pánů z Hradce založil okolo roku [[1267]] Sezema z Hradce, který nechal postavit [[Stráž nad Nežárkou (zámek)|hrad Stráž nad Nežárkou]] v jižních Čechách a roku [[1284]] se psal s [[Přídomek|predikátem]] ''ze„ze StrážeStráže“.''<ref name="sedlacek"/> Jeho potomci vedli spory s [[Rožmberkové|Rožmberky]], bojovali proti nim v řadách [[Táborité|táborských vojsk]], i mezi sebou vedli sváry o majetek.
 
Nejvýznamnějším členem rodu se stal [[Jindřich ze Stráže]] (†&nbsp;1466†1466), který se přes svou [[Římskokatolická církev|katolickou víru]] přidalspojil na stranus [[Husitství|husitůhusity]], ses kterýminimiž se účastnil výpravy do [[RakouskoRakouské vévodství|RakouskaRakous]]. Uznal nakonec [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] za českého krále a posléze se postavil na stranu jeho zetě, krále [[Albrecht II. PodporovalHabsburský|Albrechta]]. Později ovšem podporoval [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] při jeho vpádu doobsazení [[Praha|Prahy]] ([[1448]]) i při volbě krále, Jiřík jej za odměnu jmenoval [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším hofmistrem]]. Ve ''[[Staré letopisy české|Starých letopisech českých]]'' seje dochovalak zprávaroku o[[1478]] Jindřichověuvedena cestězajímavá zazpráva, tureckýmže sultánem,totiž Jindřich se kterýmvrátil údajněz měl[[Jeruzalém]]a diskutovat okde přijímánína ubyl katolickéna vírypouti k [[Chrám Božího hrobu|Božímu hrobu]] – a ucestou prý rozmlouval s [[podobojíOsmanská říše|tureckým]] [[Seznam sultánů Osmanské říše|sultánem]] (dobově ''žoldánem'')<ref>Tehdy vládl [[Mehmed II. SultánDobyvatel]] (1451–1481)</ref> o otázce [[Svaté přijímání|přijímání]] u křesťanů, načež mu sultán údajně mělřekl: přejít„Já bych raději sloužil tomu bohu, který dává jíst a pít, než tomu, který dává jen jíst a nedává pít.“ Jindřicha, do té doby přesvědčeného ''jednušku'' (= přijímajícího podjednou) to podnítilo, aby přešel na stranu [[Utrakvismus|utrakvistůpodobojí]], ovšemv jednáčemž vytrval až do své smrti.<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Ze starých letopisů českých | url = | editoři = PORÁK, Jaroslav a KAŠPAR, Jaroslav| vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1980 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 231 | isbn = |poznámka = Odstavec č. 600 | jazyk = }} Vzhledem k chybné dataci události (Jindřich byl tehdy již 12 let mrtev), pozdnímu zapsání (tato pasáž je z rukopisů, pocházejících až ze 17. stol.) a celkovým okolnostem se ozpráva velminepovažuje nevěrohodnouza zprávuvěrohodnou.</ref>
 
Jindřich měl z prvního manželství 2 syny, Michala (†1470) a Jiříka (†1476), dále 2 dcery, Kateřinu (1447–81) a Johanku (†1495).<ref>A. Sedláček tuto Johanku v [[Ottův slovník naučný|OSN]] XXIV, str. 209, heslo ''ze Stráže'', považuje za Jindřichovu vnučku (dceru Jiřího)</ref> Michal po Jindřichovi zdědil [[Řečice|Řečici]] a Jiří, kterýjenž v letech 1472–1474 působil jako [[nejvyšší zemský sudí]], obdržel [[Přerov nad Labem]] a Stráž nad Nežárkou. Dcery Kateřina s Johankou po smrti bratrů přinesly své dědictví do rodin manželů, tj. [[Šelmberkové|Šelmberkům]] a [[Páni z Donína|pánům z Donína]] (tito dostali do vlastnictví i rodový hrad ve Stráži).
 
Koncem 15. století rod vyhynul po meči i po přeslici.
 
== Erb ==
Ve zlatém štítě nosili modrou růži.
[[Soubor:Straz nad Nezarkou zamek.jpg|náhled|upright|Zámek (původně hrad) ve Stráži nad Nežárkou ]]
 
== Příbuzenstvo ==
Spojili se s [[Slavatové|Slavaty]], [[Šelmberkové|Šelmberky]], [[Mansfeldové|Mansfeldy]], [[Páni z Donína|pány z Donína]] či [[Páni z Hrádku|z Hrádku]].
 
== Související článkyReference ==
* [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]]
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="sedlacek">{{Citace monografie
Řádek 56 ⟶ 50:
</references>
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie| příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty| vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = ze Stráže| strany = 150–151| isbn = 80-901020-3-4}}
* JŮNA, Jan. Vítkovci a jejich rod : studie z listinných a jiných dochovaných pramenů. II, Páni ze Stráže 1267-1474. 1 vyd. Martin Jůna : Jindřichův Hradec 2014. ISBN: 978-80-88015-90-1
* ŠŤASTNÝ, Petr. Jindřich ze Stráže: Itinerář cesty na vrchol moci a slávy (1450-1460). In: Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 20, (2008,) s. 5–17.
* ŠŤASTNÝ, Petr. Jindřich ze Stráže,: jihočeskýVzestup šlechticjihočeského dobyfeudála husitskédo ar. poděbradské1450. NepublikovanýIn: rukopisVlastivědný diplomovésborník práce.Dačicka, MasarykovaJindřichohradecka univerzitaa :Třeboňska Brno17, 2006(2005,) s. 34–46.
*{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Šťastný | jméno = Petr| instituce = Masarykova univerzita, FF | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Jindřich ze Stráže, jihočeský šlechtic doby husitské a poděbradské | url = https://is.muni.cz/th/52954/ff_m/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Tomáš Borovský | odkaz na vedoucího = | místo = Brno | rok = 2006 | počet stran = 95 | strany = | datum přístupu = 2017-12-05 | poznámka = | jazyk = }}
* ŠŤASTNÝ, Petr. Jindřich ze Stráže: Vzestup jihočeského feudála do r. 1450. In: Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 17, (2005,) s. 34–46.
 
== Související články ==
* [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]]
 
[[Kategorie:Vítkovci]]