Verze z 4. 12. 2017, 17:18 editovat Petr Karel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 532 editací →‎Velikost tření: poznámka ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 12. 2017, 17:50 editovat zrušit editaci Petr Karel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 532 editací vrácení zavedeného učebnicového pojmu "smykové tření", aby čtenář nehledal v terminologii jinou podstatu; doplnění, typo (zpevná zalomení) Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{různé významy\|tento=[[mechanika\|mechanice]]\|druhý=[[ryby\|rybách]]\|stránka=tření (ryby)}} Jako '''tření''' označujeme vznik tečné [[Síla\|síly]] ve styčné ploše mezi dvěma [[~~Pevná látka~~těleso\|~~pevnými~~tělesy]] ~~tělesy~~. Tečná třecí síla je reakcí na tečnou složku sil působících na těleso a působí vždy proti směru vzájemného pohybu (příp. proti změně klidového stavu u klidového tření). [[Práce (fyzika)\|Práce]] potřebná k překonání této síly se mění převážně v [[teplo]] (přesněji řečeno v přírůstek [[vnitřní energie]], což se projeví zpravidla zvýšením [[teplota\|teploty]]), třecí síla je proto [[síla#Konzervativní, disipativní a gyroskopické síly\|silou disipativní]]. [[Soubor:Odpor proti pohybu.png\|thumb\|upright=2\|Průběh odporových sil v závislosti na rychlosti]] Tření se liší podle [[skupenství]] stýkajících se těles. Vznik sil ve styčné ploše mezi dvěma [[Pevná látka\|pevnými]] tělesy nazýváme '''smykovým třením''' (případně pouze třením, nehrozí-li záměna s jinými druhy). Tření povrchu pevných těles s [[kapalina]]mi nebo [[plyn]]y se označuje jako '''[[odpor prostředí]]'''. a ~~platí~~Tření ~~pro~~mezi něvrstvami ~~zcela~~tekutin ~~rozdílné~~se ~~vztahy~~nazývá [[viskozita\|'''viskozitou''']].~~<br>~~ U '''suchého tření''' ('''Coulombova tření''') rozlišujeme:▼ * '''Tření v klidu''' – statické tření (používá se index '''0''')▼ Tento článek se soustředí na odporové síly při styku dvou pevných těles. Pro odpor prostředí a viskozitu platí pro ně zcela rozdílné vztahy a jsou jim věnovány samostatné články. ▲U 'smykového tření (též [[#Velikost tření\|''suchého tření''']] či ('''Coulombova tření''') rozlišujeme: ▲* '''Tření v klidu''' – statické tření (používá se index '''0''') * '''Tření za pohybu''' – kinematické tření, je zpravidla menší než tření v klidu (obvykle o 20 ÷ 25 %) Řádek 20 ⟶ 24: Dalším empirickým pravidlem pro tření je tz. ''Coulombův zákon tření'': *Tření za pohybu (přesněji velikost třecí síly u kinematického tření) není závislé na rychlosti. :Smykové tření splňující toto pravidlo se v technické praxi nazývá také „suché“ tření, protože zákon neplatí pro styk dvou těles promazaných tekutým mazivem nebo pro povrchy nedokonalé tuhosti, měnící s pohybem svou povrchovou mikrostrukturu a tím i své třecí vlastnosti. == Těleso na vodorovné rovině ==

Tření: Porovnání verzí