Valenční elektron: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 185.67.188.81 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
Bez shrnutí editace
Řádek 5:
Chemické prvky dělíme na ''[[Blok s|s]]'', ''[[Blok p|p]]'', ''[[Blok d|d]]'' a ''[[Blok f|f-prvky]]'' podle umístění jejich valenčních elektronů v orbitalech. Prvky ''s'' a ''p'' nazýváme též nepřechodné prvky, jejich valenční elektrony (nebo orbitaly) jsou pouze v jediné – poslední vrstvě (slupce) obalu atomu. Při klasickém číslování skupin jde o skupiny I.A až VIII.A a počet valenčních elektronů (orbitalů) těchto prvků odpovídá číslu skupiny. Jako přechodné prvky označujeme ''d-prvky''. Jejich valenční elektrony (orbitaly) zahrnují poslední a část předposlední vrstvy obalu atomu, jde v klasickém očíslování o skupiny I.B až VIII.B. Zde číslo skupiny odpovídá počtu valenčních elektronů jen u části prvků. Jako vnitřně přechodné označujeme f-prvky, které mají valenční elektrony (orbitaly) v posledních třech vrstvách obalu atomu. Obecně můžeme zapsat, že elektronová konfigurace valenčních elektronů s-prvků je ns<sup>1,2</sup>, p-prvků ns<sup>2</sup>, np<sup>1 až 6</sup>, d-prvků ns<sup>2</sup>, (n–1)d<sup>1 až 10</sup>, kde n je číslo poslední vrstvy obalu atomu (číslo periody, v níž je prvek v periodické soustavě prvků, nejvyšší hodnota kvantového čísla orbitalů daného atomu). Rozdělení prvků za pomoci typu valenčních orbitalů můžeme konkretizovat až na označení jednotlivých skupin (sloupců) prvků periodické soustavy. Známe tedy s<sup>1</sup> a s<sup>2</sup> prvky, p<sup>1</sup> až p<sup>6</sup> prvky, d<sup>1</sup> až d<sup>10</sup> prvky a f<sup>1</sup> až f<sup>14</sup> prvky.
 
Valenční elektrony může atom prvku potenciálně použít pro tvorbu chemické vazby. Hlavní typ chemické vazby – [[kovalentní vazba]] se vytváří především s využitím nespárovaných valenčních elektronů, tedy těch, které jsou ve valenčních orbitalech umístěné jednotlivě. Prvek tak nemusí (a někdy ani nemůže) využít pro tvorbu kovalentních vazeb všechny valenční elektrony. Příkladem takových prvků jsou vzácné plyny (třeba He), které mají valenční elektrony v orbitalech výhradně spárované a mohou je jen výjimečně rozdělit. Helium proto netvoří chemické vazby. Některé prvky mohou část nebo všechny valenční elektrony odštěpit a vytvořit [[kationty]] (zejména reaktivní [[kovy]]), reaktivní [[nekovy]] mohou do valenčních orbitalů naopak elektrony přijmout a vytvořit [[anionty]]. Tato schopnost souvisí s [[elektronegativita|elektronegativitou]] prvku. Tak vzniká tzv [[iontová vazba]][[.
[[nukleární[[
 
== Související články ==