Metanarace: Porovnání verzí

'''Metanarace''' (z řeckého ''meta'', nad-, a latinského ''narratio'', vyprávění), česky také '''velké vyprávění''', znamená celkový, všezahrnující [[příběh]], který vysvětluje a zároveň legitimuje podobu i složky určité [[Kultura|kultury]]. Pojem metanarace, který je jedním z klíčových pojmů [[Postmoderna|postmoderny]], zavedl francouzský filosof [[Jean-François Lyotard]]. Jsou to hlavní příběhy, které vysvětlují historii a společnost přijímáním nějaké univerzální pravdy. Právě Lyotard definoval postmoderní stav jako příznačný koncem, nebo nedůvěrou v metanarace, které tvořily podstatnou součást modernity.

Tento fenomén i jeho funkce vysvětluje a kriticky zhodnocuje [[Jean-François Lyotard]] své knize ''Postmoderní situace'' (1979)''.'' Podle Lyotarda každá kultura potřebuje své složky a rysy vyložit a obhájit je tím, že je zařadí do svého „velkého vyprávění“, jež jim dává smysl a jež všichni její účastníci znají a uznávají. Tak jsou podle Lyotarda například metanarací [[křesťanství]] dějiny spásy a všechny křesťanské pojmy, instituce, obřady atd., které se zdůvodňují a dostávají smysl tím, že se uvedou do nějakého vztahu k tomuto příběhu. Metanarací [[Marxismus|marxismu]] je podle Lyotarda [[třídní boj]], kde marxistické pojmy, instituce apod., dostávají smysl i oprávnění tím, že se ukáže jejich vztah k třídnímu boji. Velké příběhy (metanarace) se také staly určujícím znakem moderní [[Věda|vědy]]. Zde velký příběh lidstva spočívá v osvícenském příběhu o pokroku, osvobození z nevědomosti a stále hlubšímu vědění, za které vděčíme právě vědě. O postmoderní situaci pak dále uvádí, že “''Vědění je a bude produkováno proto, aby bylo prodáváno,'' (…) ''Přestává být samo o sobě vlastním účelem, ztrácí svoji ′užitnou hodnotu′''.“<ref>{{Citace monografie|příjmení = Lyotard|jméno = Jean-François|příjmení2 =|jméno2 =|titul = O postmodernismu|vydání = 1993|vydavatel = Filosofický ústav AV ČR|místo = Praha|rok = 1993|počet stran = 206|strany = 101|isbn =}}</ref> TvrdíLyotard tvrdil, že od konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a s nástupem počítačové doby se náhled na vědění radikálně změnil. [[Informace]] jsou uchovávány v databázích, jsounaší kupoványspolečnosti apanuje předávány,vůči stávámetanaracím se z nich nástroj moci (tzvnedůvěra. komodifikaceJsme vědění).opatrní Jižvůči nesloužípolitickým k duševnímuteoriím rozvojinebo člověka,vědeckým dokonce ani nakonec nezáleží na jejich pravdivostistudím, důležitékteré je,mluví slouží-lio k dosažení různých cílůpokroku. Požaduje tedy, abyMetanarací se věda oprostila od metanarac<s>e</s>íbojíme, abyprotože nikomunám nesloužilapřípadají jakohomogenizující důkaz jeho vlastnía pravdyutlumující. Metanarace jeSvou tedypodstatou všeobecně sdílené vyprávění o minulémvylučují, ježči dává smysldokonce inásilně oprávněnívyhání současnémujedince, přítomnému.skupiny Lyotarda kritizovalzpůsoby právě tuto legitimujícíživota, zdůvodňujícíkteré funkcido metanarace,nich ježpřesně má podle něho sklon k totalitěnezapadají. BylNavíc takéjsme přesvědčen,velice žeskeptičtí právěvůči postmoderníroli kritikavědy a [[dekonstrukce]] znamená konectechnologie všechv metanarací,moderním ježsvětě. ztrácejí<ref>{{Citace svoji schopnost dávat smysl.monografie