Matica slovenská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy, typo, gramatika |
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 3:
== Vznik ==
=== Přípravy vzniku ===
První zmínku o potřebě založit Matici slovenskou vyslovil v listě [[Ján Kollár|Jánu Kollárovi]] roku [[1827]] [[Pavel Josef Šafařík]] a to v reakci na nedávno založenou [[Matice srbská|Matici srbskou]], která jako první slovanská matice vznikla o rok dříve ([[1826]]). Od roku [[1831]] existovala [[Matice česká]], což dalo Slovákům konkrétní představu ohledně toho, jak by mohla Matice vypadat. Myšlenky se chopili revolučně naladění [[štúrovci]], kteří měli v programu svého kroužku [[Vzájemnost]] (1837) i založení Matice slovenské. Jejich plány se však neuskutečnily. Vznik slovenské Matice v roce 1863 byl výsledkem snah slovensky orientovaných demokratů na [[Martin (město)|martinském]] [[Memorandové shromáždění|Memorandovém shromážděni]] roku 1861.
=== Přípravný výbor ===
Zde byl ustanoven dočasný přípravný výbor, který poměrně pružně vypracoval návrh stanov spolku a již 1. srpna 1861 je předložil ke schválení uherské místodržitelské radě. Výbor inicioval i rozsáhlou národní sbírku na matiční fond, která probíhala velmi úspěšně. Většina dárců sice byli chudí zemědělci či řemeslníci, kteří obvykle dávali jen po jednom krejcaru, časem jich však byly tisíce, a jejich dary tak za dva roky narostly do výše padesáti tisíce zlatých. Větší starosti měl výbor s hledáním sídla Matice. Původně bylo vybráno [[Brezno]], jehož městská rada dala přípravnému výboru i předběžný souhlas. Na zásah maďarského komisaře [[Zvolen|Zvolenskej župy]] Jozefa Havasa však svoje rozhodnutí odvolalo. Po delším hledání nakonec padla volba na memorandový [[Martin (město)|Martin]], který v dubnu 1862 ohlásil, že příjme Matici slovenskou ''do svého lůna''. Na konečné schválení stanov však bylo třeba čekat ještě jeden rok.
=== Cyrilometodějské oslavy ===
Spolu s matiční akcí probíhaly na Slovensku i velké přípravy oslav tisíciletého jubilea příchodu [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metodeje]] na [[Velká Morava|Velkou Moravu]]. V přípravě oslav se angažovali hlavně [[Andrej Ľudovít Radlinský]] a [[Štefan Moyzes]]. Slovenští biskupové byli vyzváni k aktivní účasti, ale ostřihomský arcibiskup [[Jan Scitovský]] udělal vše pro to, aby se oslavy neuskutečnily. Nitranský biskup byl zastrašen (centrem národních oslav se měla stát [[Nitra]]), takže se větší oslavy konaly jen v bystrické a spišské diecézi. Přesto, že jubileum nakonec nebylo tak slavné, jak se planovalo, se stalo velkou manifestací národního uvědomění. Přispěly k tomu i velké poutě na Moravu, zejmena na [[Velehrad]], kde oslavy nabraly skutečný česko-slovenský a slovanský charakter. V té době se Velehrad stal mekkou slovenských poutníků a místem, kde se utužovalo bratrství Čechů, Moravanů a Slováků.
=== První valné shromáždění Matice slovenské ===
Vyvrcholením cyrilometodějských oslav bylo prvni valné shromáždění Matice slovenské, které se konalo [[4. srpen|4. srpna]] [[1863]] v Martine, v návaznosti na to, že císař [[Franz Joseph]] koncem května potvrdil stanovy spolku. Zakládající valné shromáždění se stalo velkou národní manifestací. Moyzesova cesta z Banské Bystrice do Martina připomínala triumfální pochod. Obyvatelstvo obcí, kterými prochazel, mu připravovalo nadšené uvítání. Martinskych oslav se nakonec účastnilo ještě víc lidí než memorandového shromáždění.
Na prvním pracovním zasedání členů Matice byl zvolen první matiční výbor. Předsedou se stal [[Štefan Moyzes]], místopředsedové [[Karol Kuzmany]] a [[Jan Országh]], tajemníkem [[Pavel Mudroň]] a [[Michal Chrastka]], pokladníkem [[Tomáš Červeňa]]. [[Jan Francisci]] byl za zásluhy při získávání povolení ke vzniku Matice vybaven titulem čestného předsedy.
== Činnost Matice ==
Podle stanov měla Matice sdružovat slovenské kulturní, osvětové a vědecké pracovníky, podporovat rozvoj slovenské literatury a umění, organizovat osvětovou činnost, starat se o rozvoj vzdělání slovenského lidu a pozdvyhovat národní sebevědomí. Tyto cíle, ač jen částečně dle daných prostředků a okolností, také MS plnila. Velkou brzdou její činnosti se však stalo to, že nesměla zakládat místní pobočky, jak se to předpokladalo v původním návrhu stanov. I tak si však Matice za krátký čas získala autoritu vrcholné celonárodní kulturní instituce, která mohla reprezentovat národ i v zahraničí a navazovat styky s kulturními a vědeckými institucemi dalších, hlavně slovanských národů.
=== Zhodnocení prvních 12 let činnosti ===
Za prvních 12 let svého působení si Matice vytvořila téměř stotisícovou základnu dárců, příznivců a spolupracovníků a vybudovala z [[Martin (město)|Martina]] kulturní centrum Slovenska. Roku 1874 měla Matice 1200 členů, mezi kterými bylo 66 kolektivních členů jako obce, města, školy, sdružení apod. Po celém Slovensku, i v Uhersku, měla vybudovanou širokou síť místních
K významnému okruhu působení MS patřila i sběratelská činnost. V tomto směru nahrazovala úlohu národního muzejnictví, archivnictví, galerie a knihovny. Fond její knihovny se rozrostl do výše 10 000 svazků; v literárním archivě opatrovala 332 rukopisů a velmi se rozrostly sbírky jejich archologických, numismatických, přírodovědných a výtvarných děl. V posledních letech své existence vyvinula velké úsilí i na poli organizování vědecké výzkumné činnosti. Jako jediná celonárodní organizace udržovala čilé kulturní a vědecké styky s ostatními slovanskými ústavy podobného zaměření.
Matice byla financována výlučně z vlastních prostředků, které získávala z členských příspěvků a ze sbírek mezi slovenským lidem. Ač maďarské celonárodní vědecké a kulturní instituce dostávaly od vlády i sto či dvěstětisové dotace ročně, MS za celý čas svého působení nedostala vůbec nic. Za to však byla již od svého vzniku vystavena neustálým útokům od vládnoucí maďarské strany - a roku 1875 byl nad ni vynesen definitivní ortel.
== Zánik ==
| |||