Antihmota: Porovnání verzí

Projevy antihmoty lze studovat ve vesmíru[[vesmír]]u nebo ve specializovaných experimentech. Dnes je dokonce možné ji vyrobit (např. v [[Urychlovač částic|urychlovači částic]] [[Evropská organizace proVelký jadernýhadronový výzkumurychlovač|CERNLHC]], ale podle novodobých studií se také tvoří v blesku[[blesk]]u), přičemž se otevírají nové možnosti [[Fyzika|fyzice]], [[Chemie|chemii]] a technice.

Existenci antihmoty předpověděl v roce [[1928]] britský fyzik [[Paul Dirac]]. Brzy poté (v roce [[1932]]) Američan [[Carl David Anderson]] antihmotu skutečně objevil ve srážkách vysokoenergetických částic [[Kosmické záření|kosmického záření]]. Pokud víme, žádná volná antihmota dnes ve vesmíru[[vesmír]]u neexistuje. Vědci se domnívají, že těsně po [[Velký třesk|velkém třesku]], kdy vesmír vznikl, hmota a antihmota existovaly zároveň, ale hmoty bylo více. A to při vzájemné anihilaci způsobilo, že zbyla pouze hmota. Dnešní popis částic hmoty a částic – nosičů síly, se nazývá [[standardní model]]; tento model není bez slabin a ačkoli už po více než 20 let úspěšně prochází všemi experimentálními testy, není standardní model úplným popisem přírody. Anihilace hmoty a antihmoty v minulosti zničila velkou část vesmíru, a proto dnes pozorujeme jen malý zbytek vesmíru.