Poddanství žen: Porovnání verzí

Jedná se o esej ze série zaměřené na [[Feminismus|feministickou]] [[Filosofie|filosofii]]. Publikuje zde názory, které rozvíjel společně se svou ženou [[Harriet Taylor Mill]]. Práce popisuje postavení žen na konci 19. století a podporuje myšlenku jejich [[Emancipace|emancipaciemancipace]].

Mill zastával názor, že intelekt ([[rozum]]) přináší větší štěstí než smysly ([[Pud (psychologie)|pud]]). Věřil také, že každý má mít právo volit, s jedinou výjimkou barbarů a nevzdělaných lidí.

Při psaní eseje si byl vědom svou nekonvenčností a věděl, že úkol, který si vybral nebude snadný. Argumentuje mimo jiné tvrzením, že poddanost žen je přežitek z minulosti a nemá žádné místo v moderní společnosti a světě.

Za hlavní cíl si dává Mills vysvětlit příčiny všeobecného názoru, jimžže je ''„zásada, která řídí nynější společenské poměry mezi oběma pohlavími – právní podřízenost jednoho pohlaví druhému – jest sama sebou bezprávím a nyní jednou z hlavních překážek pokroku lidského, a že měla býti nahrazena zásadou úplněúplné rovnosti, nepřipouštějící anoani moc nebo výsad se strany jedné, ani nepředpokládající neschopnost ze strany druhé“''<ref>{{Citace monografie

Společenský status žen na konci 19. století přirovnává k primitivnímu stavu [[Otrokářství|otroctví]]. Je sice zjemněný společenskými [[Morálka|mravy]] a lidskostí, ale přesto jsou v něm viditelné známky surovosti. Takové nestejné postavení žen a můžu pramení z práva silnějšího. [[Sociální norma|Sociální normy]] říkají, že žena je pohlaví slabší jak mentálně, tak fyzicky.

Ženy byly již od útlého věku vychovávány tak, aby nemělineměly vlastní vůli ani cíle a že jejich povinností je žít pro druhé. Ideální představa ženy v 19. století ji stavěla na pozici ženy, matky a hospodyně.

Ne všechny ženy dobrovolně vstupují do područí mužského. Na konci 19. století poprvé větší počet žen vydává spisy a vyslovují svoji nespokojenost se svým společenským postavením. Žádají být připuštěnipřipuštěny k [[Volby|volbám]]. Chtějí mít možnost dosáhnout stejného vzdělání jako muži a ucházejí se o, do té doby ženám nepřístupná, zaměstnaní. Takové myšlení bylo umožněno, když se spolu s [[Modernizace|modernizací]] zemí uvolniliuvolnily zákony a nastala svoboda výběru povoláni,povolání pro muže. 

Mill tvrdí, že [[emancipace]] a vzdělání žen by přineslo benefity i pro muže. Pokud by se ženám dostalo stejného vzdělání, představovaly by novou [[Konkurenceschopnost|konkurenci]]. To by vyústilo ve vyšší intelektuální vývoj všech. Tím by se podle Milla zlepšilzlepšily i vztahy v manželství. Je přesvědčen že se manželství uzavírá čistě na základě zvyku. Kdyby mohly ženy dosahovat vyššího vzdělání, mohly by s muži komunikovat na vyšší intelektuální úrovni a tím vylepšit kvalitu vztahu.