Wikipedie

Habrůvecká bučina: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
-tagy, fmt, typo, pravopis, bez px
editace pro dobro všech
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 17:
| loc-map = {{LocMap | Česko | position = left | lat_deg = 49 | lat_min = 19 | lat_sec = 11 | lon_deg = 16 | lon_min = 41 | lon_sec = 45 | caption = | label = Habrůvecká bučina | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}}
}}
[[Soubor:NPR Habruvecka bucina 3.JPG|thumb|Střední část rezervace]]
[[Národní přírodní rezervace]] '''Habrůvecká bučina''' je součást [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|Chráněné krajinné oblasti Moravský kras]]. Rozkládá se na výměře 85,21 ha v katastrálním území obce [[Habrůvka]] v [[okres Blansko|okrese Blansko]]. Tvoří ji část plošiny a svahy kóty [[Košův žlíbek]] (511 m n.m.) na pravém břehu [[Křtinský potok|Křtinského potoka]] na [[Rudická plošina|Rudické plošině]] v [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]]. Důvodem ochrany jsou lesní porosty (bučiny a dubové bučiny) na [[vápenec|vápencích]]. Předmětem ochrany je i naleziště [[geoda|geod]] v [[rudické vrstvy|rudických vrstvách]] a soubor povrchových a podpovrchových [[krasový jev|krasových jevů]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 31 ⟶ 30:
 
=== Geologie ===
Matečními horninami jsou zde devonské josefovské a lužánecké vápence, jurské spongolity, věkově neurčené konglomeráty a přeplavené sedimenty typu rudických vrstev. Josefovské vápence mají tmavošedou až černou barvu. Lažánecké vápence mají tmavě až světle šedou barvu. Rudické vrstvy představují složitý sedimentární komplex jílovitých a písčitých hornin. Většina vznikla v období spodní [[Křída|křídy]], kdy vyplnily krasové závrty. Některé části vrstev obsahují také [[Geoda|geody]] (kulovité křemenné kameny s dutým vnitřkem, kde se obvykle nachází krásné krystaly), které mohou být až 40 cm velké. Zbarvení může být různé. Vyskytují se zde především: [[ametyst]], [[citrín]], [[křišťál]].  ▼
Na značné části rezervace pokrývají podložní [[lažánecké vápence]] zvětraliny [[rudické vrstvy|rudických vrstev]] s [[rohovec|rohovci]], které obsahují četné křemenné [[geoda|geody]] a též zkameněliny [[ježovka|ježovek]] a [[amonit]]ů. Půdy zastupuje [[kambizem]] typická a dystrická a asociace [[terra calcis]] s kyselými kambizeměmi.
 
Největší půdotvornou roli měly v minulosti kvartérní sedimenty, svahové a [[Sprašové hlíny|sprašové]] hlíny. Ty se vyskytují po celém území Habrůvecké bučiny. ▼
 
=== Flóra ===
[[Soubor:Památný strom Troják.jpg|vlevo|náhled|248x248pixelů|▼
Dominantním porostem jsou [[bučina|bučiny]], převažuje [[buk lesní]] (výborná vitalita na vápencích), [[jilm habrolistý]], [[dub zimní]], [[javor klen]] a [[javor mléč]]. V bylinném podrostu je typická [[sasanka hajní]], dále je tu z jarních bylin [[jaterník trojlaločný]], [[bažanka vytrvalá]] a [[kyčelnice devítilistá]], z letních [[svízel vonný]], [[ostřice chlupatá]], [[bika bělavá]], [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]], [[vemeník dvoulistý]], [[okrotice dlouholistá]]. Kriticky ohroženým je [[sklenobýl bezlistý]]. Z křovin je významnější [[lýkovec jedovatý]]. Postupně dochází k odstraňování nepůvodních dřevin, jako je [[borovice lesní]], [[smrk ztepilý]] a [[douglaska tisolistá]], dosazován je [[modřín opadavý]].
Památný strom Troják▼
]]▼
Druhová skladba dřevin je přirozené či přírodě blízká. Většina porostu je stejnověká a to přibližně 150–200 let. Nejčastější dřevinou je [[buk lesní]] s příměsí [[Dub zimní|dubu zimního]]. Zřídka lze narazit i na [[Lípa malolistá|lípu malolistou]], [[Jedle bělokorá|jedli bělokorou]], [[jilm horský]], [[habr obecný]], [[javor klen]] a [[Javor mléč|mléč]] a [[smrk ztepilý]]., [[douglaska tisolistá]], dosazován je [[modřín opadavý]] Keřová složka téměř chybí, avšak objevuje se [[líska obecná]], [[Dřín|dřín svída]], [[brslen bradavičnatý]], zimolez pýřitý, [[Hloh jednosemenný|hloh jednoblizný]] a obecný, [[dřišťál obecný]], [[srstka angrešt]], [[bez černý]], [[řešetlák počistivý]]. ▼
 
V bylinném podrostu je typická [[sasanka hajní]], dále je tu z jarních bylin [[jaterník trojlaločný]], [[bažanka vytrvalá]] a [[kyčelnice devítilistá]], z letních [[svízel vonný]], [[ostřice chlupatá]], [[bika bělavá]]. V Habrůvecké bučině se nachází i chráněné druhy rostlin. Kriticky ohrožený je [[sklenobýl bezlistý]]. Silně ohrožené jsou okrotice červená a [[Korálice trojklaná|korálice trojklanná]]. Mezi ohrožené druhy spadá [[okrotice dlouholistá]], [[okrotice bílá]], [[dřín obecný]], [[kruštík tmavočervený]], [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]], [[Vemeník dvoulistý|vemeník dvojlistý]].▼
 
=== Fauna ===
ZZe motýlůzoologického jehlediska tose na území Habrůvecké bučiny nachází zvířena evropská a eurosibiřská. Můžete zde potkat motýly, jako je [[skvrnopásník jilmový]], [[šedokřídlec říjnový]] a [[hřbetozubec tmavoúhlý]],. zNajdete obratlovcůzde [[norníki rudý]],střevlíky: [[myšiceAbax křovinná]]ovalis, [[myšicestřevlík lesní]]zlatolesklý, vzácněstřevlík je tu [[jelen lesní]]hajní, zmolops ptáků hnízdípiceus, [[čápstřevlíček černý]]kovový.
 
{{Upravit - část|nepoužíváme tagy big, sloučit při zachování pův verzí, formát}}
Plži se tu nacházejí: [[páskovka žíhaná]], kuželovka skalní, zrnovka, závornatka, skalnice lepá, zemoun skalní, [[jantarka obecná]], vlahovka narudlá, [[hlemýžď zahradní]], srstnatka karpatská.[[Soubor:NPR Habruvecka bucina 3.JPG|thumb|Střední část rezervace]]Většinu lidí však budou zajímat obratlovci. Najít zde můžeme obojživelníky ([[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]], [[Skokan hnědý|skokana hnědého]]), plazy ([[slepýš křehký]], [[ještěrka obecná]]), ptáky ([[jestřáb lesní]], [[krkavec velký]], [[čáp černý]], [[holub doupňák]]), ale i savce ([[norník rudý]], [[myšice křovinná]], [[myšice lesní]], [[kuna skalní]], [[jezevec lesní]], [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], [[srnec obecný]], [[prase divoké]], [[muflon]], jelen evropský).▼
 
Zajímavostí je, že v roce 2002 byl v Habrůvecké bučině nalezen nový druh [[Nosatcovití|nosatce]].▼
 
Mezi silně ohrožené druhy patří [[slepýš křehký]], [[ještěrka obecná]], [[čáp černý]], [[holub doupňák]]. Z kategorie ohrožených obratlovců zde můžeme najít [[Čmelák|čmeláka]], [[Mravencovití|mravence]], [[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]], [[Jestřáb lesní|jestřába lesního]], [[Krkavec velký|krkavce velkého]] a [[Veverka obecná|veverku obecnou]].{{Upravit - část|nepoužíváme tagy big, sloučit při zachování pův verzí, formát}}▼
== Přírodní podmínky ==
=== Geomorfologické poměry ===
Řádek 45 ⟶ 56:
 
V Habrůvecké bučině jsou patrné také krasové jevy. Z nich se tu vyskytují převážně povrchové závrty a mělké deprese. Nejvyšší bod rezervace je 511 m n. m. a nachází se v její severovýchodní části. Nejnižší bod je ve výšce 334 m n. m.
 
=== Geologické poměry ===
▲Matečními horninami jsou zde devonské josefovské a lužánecké vápence, jurské spongolity, věkově neurčené konglomeráty a přeplavené sedimenty typu rudických vrstev. Josefovské vápence mají tmavošedou až černou barvu. Lažánecké vápence mají tmavě až světle šedou barvu. Rudické vrstvy představují složitý sedimentární komplex jílovitých a písčitých hornin. Většina vznikla v období spodní [[Křída|křídy]], kdy vyplnily krasové závrty. Některé části vrstev obsahují také [[Geoda|geody]] (kulovité křemenné kameny s dutým vnitřkem, kde se obvykle nachází krásné krystaly), které mohou být až 40 cm velké. Zbarvení může být různé. Vyskytují se zde především: [[ametyst]], [[citrín]], [[křišťál]]. 
 
▲Největší půdotvornou roli měly v minulosti kvartérní sedimenty, svahové a [[Sprašové hlíny|sprašové]] hlíny. Ty se vyskytují po celém území Habrůvecké bučiny. 
 
=== Půdní poměry ===
Řádek 67 ⟶ 73:
 
Celé území spadá do povodí Olomučanského potoka. Ten se vlévá do Křtinského potoka. Nicméně na území nejsou žádné stálé vodní toky ani žádné stojaté vody.
 
'''<big>Vegetace</big>'''
▲[[Soubor:Památný strom Troják.jpg|vlevo|náhled|248x248pixelů|
▲Památný strom Troják
▲]]
▲Druhová skladba dřevin je přirozené či přírodě blízká. Většina porostu je stejnověká a to přibližně 150–200 let. Nejčastější dřevinou je [[buk lesní]] s příměsí [[Dub zimní|dubu zimního]]. Zřídka lze narazit i na [[Lípa malolistá|lípu malolistou]], [[Jedle bělokorá|jedli bělokorou]], [[jilm horský]], [[habr obecný]], [[javor klen]] a [[Javor mléč|mléč]] a [[smrk ztepilý]]. Keřová složka téměř chybí, avšak objevuje se [[líska obecná]], [[Dřín|dřín svída]], [[brslen bradavičnatý]], zimolez pýřitý, [[Hloh jednosemenný|hloh jednoblizný]] a obecný, [[dřišťál obecný]], [[srstka angrešt]], [[bez černý]], [[řešetlák počistivý]].
 
▲V Habrůvecké bučině se nachází i chráněné druhy rostlin. Kriticky ohrožený je [[sklenobýl bezlistý]]. Silně ohrožené jsou okrotice červená a [[Korálice trojklaná|korálice trojklanná]]. Mezi ohrožené druhy spadá [[okrotice dlouholistá]], [[okrotice bílá]], [[dřín obecný]], [[kruštík tmavočervený]], [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]], [[Vemeník dvoulistý|vemeník dvojlistý]].
 
[[Soubor:Zajímavost.jpg|náhled|Kuriozita nalezena na Habrovsku]]
 
'''<big>Fauna</big>'''
 
Ze zoologického hlediska se na území Habrůvecké bučiny nachází zvířena evropská a eurosibiřská. Můžete zde potkat motýly, jako je skvrnopásník jilmový, šedokřídlec říjnový a hřbetozubec tmavoúhlý. Najdete zde i střevlíky: Abax ovalis, střevlík zlatolesklý, střevlík hajní, molops piceus, střevlíček kovový.
 
Plži se tu nacházejí: [[páskovka žíhaná]], kuželovka skalní, zrnovka, závornatka, skalnice lepá, zemoun skalní, [[jantarka obecná]], vlahovka narudlá, [[hlemýžď zahradní]], srstnatka karpatská.
 
▲Většinu lidí však budou zajímat obratlovci. Najít zde můžeme obojživelníky ([[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]], [[Skokan hnědý|skokana hnědého]]), plazy ([[slepýš křehký]], [[ještěrka obecná]]), ptáky ([[jestřáb lesní]], [[krkavec velký]], [[čáp černý]], [[holub doupňák]]), ale i savce ([[norník rudý]], [[myšice křovinná]], [[myšice lesní]], [[kuna skalní]], [[jezevec lesní]], [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], [[srnec obecný]], [[prase divoké]], [[muflon]], jelen evropský).
 
▲Zajímavostí je, že v roce 2002 byl v Habrůvecké bučině nalezen nový druh [[Nosatcovití|nosatce]].
 
▲Mezi silně ohrožené druhy patří [[slepýš křehký]], [[ještěrka obecná]], [[čáp černý]], [[holub doupňák]]. Z kategorie ohrožených obratlovců zde můžeme najít [[Čmelák|čmeláka]], [[Mravencovití|mravence]], [[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]], [[Jestřáb lesní|jestřába lesního]], [[Krkavec velký|krkavce velkého]] a [[Veverka obecná|veverku obecnou]].
 
'''<big>Historie vlivu člověka na Habrůveckou bučinu</big>'''
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Habrůvecká_bučina“