Sociální mobilita: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}} |
Rozšířila jsem článek o poznání z knihy Anthonyho Giddense - Sociologie. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4:
== Dělení ==
Sociální mobilita se dělí na ''horizontální'' a ''vertikální''. ''Horizontální'' nebo také ''laterální ''sociální mobilita je přechod z jedné skupiny do jiné v rámci jedné úrovně (např. změna [[občanství]], změna bydliště, [[sňatek]], [[rozvod]]). ''Vertikální'' mobilitou se míní přesun individua z jedné vrstvy do druhé. Ta může být jak vzestupná (např. zvýšení [[vzdělání]], kariérní postup), tak sestupná ([[nezaměstnanost]]).
Dále se rozlišuje sociální mobilita individuální a skupinová. Vedle změny pozice jedince může docházet i k změně pozice skupin (např. změny [[společenská pozice|společenské pozice]] [[Židé|Židů]] v dějinách, změna prestiže povolání horník v [[Česko|ČR]]).
Řádek 14:
Hovoříme-li o otevřenosti společnosti, je třeba odhlédnout od tzv. ''strukturní'' mobility, která je jen důsledkem technologického pokroku a nevypovídá nic o sociálně politickém vývoji společnosti směrem k větší otevřenosti.
== Srovnávací výzkum sociální mobility <ref>{{Citace monografie
| příjmení = 1938-
| jméno = Giddens, Anthony,
| titul = Sociologie
| url = https://www.worldcat.org/oclc/45372604
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| počet stran = 595 s.
| isbn = 8072031244
}}</ref> ==
Vertikální mobilita je jedním z měřítek, díky němuž se dozvídáme, jak nadaní jedinci narození v méně zámožné rodině můžou postupovat na socioekonomickém měřítku. Jedním z prvních sociologů zkoumajících sociální mobilitu byl Pitirim Sorokin, který v roce 1927 ve své práci zahrnul celou řadu společností spolu se starou Čínou a antickým Římem. Také provedl studii ve Spojených státech, kde zjistil, že vzestup po socioekonomickém žebříčku není tak snadný, jak by se mohlo díky ‚americkému snu‘ zdát. Způsoby, jakými se těchto závěrů dopátral, byly však příliš jednoduché.
Daleko lepší obraz sociální mobility v USA poskytl výzkum Petera Blaua a Otise Dudleyho Duncana z roku 1967.
Nejslavnější mezinárodní studii vypracovali Seymour Martin Lipset a Richard Bendix v roce 1959, kde zahrnuli data z Velké Británie, Francie, Západního Německa, Švédska, Švýcarska, Japonska, Dánska, Itálie a Spojených států. Zjistili, že přesun od manuální k nemanuální práci se příliš mezi Spojenými státy a Evropou neliší, a to bylo díky tomu, že tyto země procházely podobnými změnami v expanzi nemanuálních pracovních míst.
== Sociální mobilita a úspěch<ref>{{Citace monografie
| příjmení = 1938-
| jméno = Giddens, Anthony,
| titul = Sociologie
| url = https://www.worldcat.org/oclc/45372604
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| počet stran = 595 s.
| isbn = 8072031244
}}</ref> ==
V moderní společnosti převládá přesvědčení, že kdokoli pomocí píle a vytrvalé práce může dosáhnout vrcholu. Statistiky ale ukazují, že se to podaří jen málokomu, protože míst na vrcholu společenské pyramidy je omezené množství. Navíc jsou zde zvýhodněni jedinci, kteří už bohatstvím disponují a to často díky dědictví po svých rodičích.
== Problémy při výzkumu sociální mobility<ref>{{Citace monografie
| příjmení = 1938-
| jméno = Giddens, Anthony,
| titul = Sociologie
| url = https://www.worldcat.org/oclc/45372604
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| počet stran = 595 s.
| isbn = 8072031244
}}</ref> ==
Výzkum sociální mobility naráží na různá úskalí. Nemusí být vždy pravdou, že přesun od manuální k nemanuální práci značí společenský vzestup a tak i vzestup ekonomický. Je to i z důvodu stále se měnícího charakteru pracovního zařazení.
== Související články ==
| |||