Blumer rozvíjí vlastní přístup k sociologické [[metodologie (sociologie)| metodologii]], který je v příkrém rozporu s tehdy panující metodou: byl silným kritikem amerického [[kvantitativníKvantitativní výzkum|kvantitativního výzkumu]] [[dotazníkDotazník|dotazníkového]]ového charakteru. Blumerův model definování sociálního problému vzniklvzniká naopak induktivně a má proto charakter empirického zobecnění. Považuje se za popisnou teorii, akterá odráží empirickou realitu interpretovanou vědcem, o níž tento vědec zároveň věří, že ji takto interpretují i jím zkoumaní lidé. K této empirické generalizaci dochází metodou založenou na [[Heuristika|heuristických]] pojmech, nikoliv na pojmech definitivních. Vědec při výzkumu proto postupuje neustálým přibližováním významů svých pojmů významům, které věcem přikládají samotní aktéři (Blumer nazývá jednající individua „aktéři“, aby zdůraznil záměrnost lidského jednání) zkoumaných procesů. Aby sociolog zachytil významy, kterými operují aktéři, nejprve sbírá informace, které považuje za relevantní, překvapivé nebo jinak zajímavé z hlediska předmětu nebo jeho výzkumu. Tuto fázi Blumer pojmenoval '''explorace''' a po ní sociolog přechází k '''inspekci'''. Ta je konfrontací získaného materiálu s [[Heuristika|heuristickými]] pojmy. Jestliže empirická data odporují heuristickým pojmům, musí být pojmy znovu definovány v souladu s empirickými daty. Tímto způsobem se sociolog přibližuje pohledu zkoumaných aktérů na svět, jelikož cílem metody symbolického interakcionismu je pohlédnout na svět právě očima těchto aktérů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Baum
| jméno = Detlem
Řádek 78:
== Chicágská škola ==
V době, kdy na Chicagské univerzitě studoval Herbert Blumer, patřila k nejvýznamnějším sociálněvědním školám v Americe. a Blumerovo pozdější myšlení bylo proto tímto prostředím silně ovlivněno. Byla považována za centrum pragmatické filosofie a jejími představiteli, kteří na škole působili, byli Wiliam James, John Dewey a George Herbert Mead. Zde prováděné sociologické výzkumy se zaměřovaly zejména na oblast sociálních problémů a městského života.<ref>{{Citace monografie
