Korenica: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Troppau (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Korenica''', též '''Charenza''', '''Karentia''' či '''GardecKarenz''', později také '''Gharense''', bylo středověké sakrální [[hradiště]] [[Slované|slovanského]]západoslovanského kmene [[Ránové|Ránů]] na ostrově [[Rujána]]. Bylov obklopeno[[Baltské bažinoumoře|Baltském]] amoři. vedlaZároveň do nějbylo jediná cesta, naadministrativním místě se pak směli být přítomni kněží tří místních chrámů, zasvěcenýchcentrem [[Rujevít|Rujevítovi]],Rujánské [[Porevítknížectví|PorevítoviKnížectví Rujána]] a [[Porenut|Porenutovi]].jedním Vze doběsídel nebezpečíknížete. všakBádání fungovalo19. jako útočištěstol. Vjej roceztotožňovalo s lokalitou [[1171Garz/Rügen|Garz]]; kapitulovalasoučasné Korenicavýzkumy předho dánskýmumisťují králemdo [[Valdemarhradiska I.poblíž Veliký[[Venz|ValdemaremVenzu]].<ref>{{Citace monografie(''Venzer Burgwall'').
 
[[Image:Burgwall bei Venz.jpg|thumb|Pozůstatky Korenice nedaleko Venzu na Rujáně]]
 
== Název ==
 
Jméno Charenza (Karentia, Karenz) je odvozeno od starého osobního jména Chareta, nebo od ránského výrazu pro „kořen“ Koreta. V původním tvaru se jmenovalo Korenica.
 
== Chrámy ==
 
Hradiště bylo obklopeno bažinou a vedla do něj jediná cesta. Po [[Arkona|Arkoně]] na [[Wittow|Wittově]] s chrámem [[Svantovít|Svantovíta]] bylo druhým nejvýznamějším posvátným místem Ránů. Na místě směli být přítomni kněží tří svatyň, zasvěcených [[Rujevít|Rujevítovi]], [[Porevít|Porevítovi]] a [[Porenut|Porenutovi]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Téra
| jméno = Michal
Řádek 9 ⟶ 19:
| strany = 103
| isbn = 978-80-86818-82-5
}}</ref>. V každém z těchto chrámů se tyčila mohutná socha božstva zhotovená z dubového dřeva, barevně a zlatem ozdobená. Rujevít (Rugievít) měl jednu hlavu se sedmi tvářemi, sedm mečů po boku do jednoho pasu zavěšených a osmý tasený v pravici. Když ji chtěl dánský biskup [[Absalon z Roskilde|Absolon z Roskilde]] zničit, nemohl sekerou dosáhnout ani její brady. Porevít měl pět hlav a byl bez zbroje. Porenut měl čtyři tváře a pátou na prsou, levicí se dotýkal jejího čela, pravicí brady<ref>Máchal, Jan: Bájesloví slovanské. Olomouc 1995.</ref>. Srovnávacím rozborem se dá odvodit, že šlo patrně o tři božské bratry-bojovníky, syny boha hromu a blesku [[Perun|Peruna]]. Jelikož Arkona byla sídlem ránského velekněze, který požíval v zemi stejnou úctu jako kníže, hlavním městem byla Korenica. V době nebezpečí hradiště fungovalo také jako útočiště pro lid z okolí.
}}</ref>
 
== Dánská invaze ==
V roce [[1168]] dánský král [[Valdemar I. Veliký|Valdemar I.]] spolu s arcibiskupem Absolonem z Roskilde podnikl křížovou výpravu proti svým slovanským sousedům a po dobytí Arkony přinutil obyvatelstvo přijmout křesťanství. Korenica se poddala o několik dní později po vyjednávání s ránskými knížaty [[Tetislav|Tetislavem]] a [[Jaromar I.|Jaromarem I.]] Chrámy byly zničeny a knížata přijala dánskou svrchovanost. V roce [[1180]] bylo administrativní centrum Knížectví Rujána přesunuto do [[Rugard|Rugardu]] (dnes součást [[Bergen auf Rügen|Bergenu ''auf Rügen'']], jen několik kilometrů na jihovýchod).
 
== Prameny ==
[[Image:Gründungsurkunde der Stadt Stralsund.jpg|thumb|[[Listina (diplomatika)|Listina]] z roku [[1234]], kterou rujánský kníže uděluje lübecké městské právo Stralsundu byla sepsána a zpečetěna v Korenici]]
 
Ve 12. stol. byla Korenica připomínána v kronikách [[Saxo Grammaticus|Saxona Grammatika]] a [[Helmold z Bosau|Helmolda z Bosau]].
 
Poslední záznamy jsou z počátku 13. stol. Když dánský král poskytl peníze na postavení 12 nových kostelů na Rujáně, jeden z nich byla ''capelle nostre in Charenz'', ke které v roce 1232 patřila vesnice '''Gagern''' (obec Kluis) jako léno. V roce 1234, když rujánský kníže [[Vislav I.]] udělil [[Stralsund|Stralsundu]] lübecké [[městské právo]], byla listina zpečetěna v Korenici. Poslední zpráva pochází z roku 1237. Ve 14. stol. je Gharense připomínáno jako součást farnosti '''Gingst'''.
 
== Umístění ==
 
Starší bádání v 19. stol. umístilo Korenici do lokality Garz (''Burgwall Garz'', 54°18′51″N 13°20′50″E). Zdejší hradiště s impozantními valy patří k nejlépe zachovaným v Německu. Jeho původní název byl '''Gardec''' (v pobaltské slovanštině totéž co „Hradec“) a po roce 1300 zde byla rezidence knížete Vislava III. Současný výzkum ztotožňuje Korenici s hradištěm Venz (''Venzer Burgwall'', obec Trent, 54°30′7″N 13°19′0″E) na místě zvaném '''Gharense''', které také více odpovídá údajům uvedeným v [[Gesta Danorum]] nebo u Saxona Grammatika.
 
 
== Reference ==
<references/>
 
{{Pahýl}}
[[Kategorie:Sídla Polabských Slovanů a Pomořanů]]
[[Kategorie:Dějiny Meklenburska-Předního Pomořanska]]