Výběr (statistika): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
Nové reference.
Řádek 54:
| strany =
| isbn = 978-1884156014
}}</ref> Prvotní fáze sbírání dat z velké části závisí na obecné perspektivě analytika o oblasti problému, jenž zkoumá. Prvotní rozhodnutí nejsou založena na předběžném teoretickém rámci.<ref>{{Citace Výzkumník začíná identifikací klíčových pojmů a rysů, které později zkoumá. To tvoří základ výzkumu. Výzkumník musí mít pro tvoření teorie cit, aby ji dokázal za pochodu formulovat a konceptualizovat z dat, která sbírá. Výzkumník dává pozor, aby se nelimitoval na specifické aspekty zkoumaného problému; to vede k přehlížení ostatních aspektů teorie. Při použití metody teoretického vzorkování si klademe přednostně tuhle otázku: ke kterým skupinám v procesu sbírání dat se má badatel dále obrátit, a proč?monografie
| příjmení = Glaser
| jméno = Barney
| příjmení2 = Strauss
| jméno2 = Anselm
| titul = Discovery of Grounded Theory: Strategies for Qualitative Research
| vydání = 1
| vydavatel = Aldine Transaction
| místo =
| rok = 2000
| počet stran = 282
| strany =
| isbn = 978-0202302607
}}</ref> Výzkumník začíná identifikací klíčových pojmů a rysů, které později zkoumá. To tvoří základ výzkumu. Výzkumník musí mít pro tvoření teorie cit, aby ji dokázal za pochodu formulovat a konceptualizovat z dat, která sbírá.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Glaser
| jméno = Barney
| příjmení2 = Strauss
| jméno2 = Anselm
| titul = Discovery of Grounded Theory: Strategies for Qualitative Research
| vydání = 1
| vydavatel = Aldine Transaction
| místo =
| rok = 2000
| počet stran = 282
| strany =
| isbn = 978-0202302607
}}</ref> Výzkumník dává pozor, aby se nelimitoval na specifické aspekty zkoumaného problému; to vede k přehlížení ostatních aspektů teorie. Při použití metody teoretického vzorkování si klademe přednostně tuhle otázku: ke kterým skupinám v procesu sbírání dat se má badatel dále obrátit, a proč?
 
===== Historie teoretického vzorkování =====
Chenitz a Swanson (1986) tvrdí, že teoretické vzorkování vzniklo s vynálezem zakotvené teorie, kterou jako první vytvořili Glaser a Strauss v roce 1967. Zakotvenou teorii označujeme jako metodu výzkumu při sbírání a analýze kvalitativních dat za účelem vytvoření vysvětlující teorie k pochopení rozmanitých sociálních a psychologických jevů. Soustřeďuje se na vytvoření teorie z průběžné porovnávací analýzy dat sesbíraných pomocí teoretického vzorkování.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Glaser
| jméno = Barney
| příjmení2 = Strauss
| jméno2 = Anselm
| titul = Discovery of Grounded Theory: Strategies for Qualitative Research
| vydání = 1
| vydavatel = Aldine Transaction
| místo =
| rok = 2000
| počet stran = 282
| strany =
| isbn = 978-0202302607
}}</ref>
 
===== Výhody a nevýhody =====
Hlavní výhoda teoretického vzorkování spočívá v upevnění důkladnosti studie v případě, kdy se studie snaží vytvořit teorii v oblasti výzkumu. Užití teoretického vzorkování poskytuje strukturu jak pro sbírání dat, tak pro analýzu. Je založeno na potřebě sbírání dalších dat pro přezkoumávání kategorií a vztahů mezi nimi a zajišťuje existenci reprezentativity v dané kategorii.<ref>{{Citace Teoreticképeriodika
| vzorkovánípříjmení = jakCoyne
| induktivní,jméno tak= deduktivní charakteristiku. Je flexibilní, jelikož výzkumník je schopný pozměňovat plán a důraz na zkoumané aspekty už v počátcích procesu tak, aby shromážděná data odpovídala aktuálnímu dění.Imelda
| titul = Sampling in qualitative research. Purposeful and theoretical sampling; merging or clear boundaries?
| periodikum = Journal of Advanced Nursing
| datum =
| ročník = 1997
| číslo = 26-3
| strany = 623-630
| url =
}}</ref> Teoretické vzorkování má jak induktivní, tak deduktivní charakteristiku.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Coyne
| jméno = Imelda
| titul = Sampling in qualitative research. Purposeful and theoretical sampling; merging or clear boundaries?
| periodikum = Journal of Advanced Nursing
| datum =
| ročník = 1997
| číslo = 26-3
| strany = 623-630
| url =
}}</ref> Je flexibilní, jelikož výzkumník je schopný pozměňovat plán a důraz na zkoumané aspekty už v počátcích procesu tak, aby shromážděná data odpovídala aktuálnímu dění.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Coyne
| jméno = Imelda
| titul = Sampling in qualitative research. Purposeful and theoretical sampling; merging or clear boundaries?
| periodikum = Journal of Advanced Nursing
| datum =
| ročník = 1997
| číslo = 26-3
| strany = 623-630
| url =
}}</ref>
 
S metodou teoretického vzorkování se mohou pojit i některé nevýhody. Vzhledem k vysoké systematičnosti této metody vyžaduje teoretické vzorkování více zdrojů (čas, peníze) v porovnání s ostatními vzorkovacími metodami.<ref>{{Citace Je to metoda komplikovaná a obtížně srozumitelná. periodika
| příjmení = Oppong
| jméno = Steward
| titul = The problem of sampling in qualitative research
| periodikum = Asian Journal of Management Sciences and Education
| datum =
| ročník = 2013
| číslo = 2
| strany =
| url = http://www.ajmse.leena-luna.co.jp/AJMSEPDFs/Vol.2(2)/AJMSE2013(2.2-21).pdf
}}</ref> Je to metoda komplikovaná a obtížně srozumitelná. 
 
== Reference ==