Výběr (statistika): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Přidání Kapitoly metody vzorkování značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 36:
* Implementování vzorkovacího plánu
* Vzorkování a sbírání dat
== Metody vzorkování ==
V každém typu vzorkovacího rámce může být použito několik vzorkovacích metod, a to jednotlivě i kombinovaně.
=== Teoretické vzorkování ===
Teoretické vzorkování je proces sbírání dat za účelem vytvoření teorie, při němž analytik souběžně sbírá kódy a analyzuje data a rozhoduje se, jaká data bude sbírat dál a kde je najde, aby v průběhu došel k další teorii. Prvotní fáze sbírání dat z velké části závisí na obecné perspektivě analytika o oblasti problému, jenž zkoumá. Prvotní rozhodnutí nejsou založena na předběžném teoretickém rámci.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Glaser
| jméno =
| příjmení2 = Strauss
| jméno2 =
| titul = The Discovery of Grounded Theory: Strategies for Qualitative Research
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok = 1967
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> Výzkumník začíná identifikací klíčových pojmů a rysů, které později zkoumá. To tvoří základ výzkumu. Výzkumník musí mít pro tvoření teorie cit, aby ji dokázal za pochodu formulovat a konceptualizovat z dat, která sbírá.<ref name=":0" /> Výzkumník dává pozor, aby se nelimitoval na specifické aspekty zkoumaného problému; to vede k přehlížení ostatních aspektů teorie. Při použití metody teoretického vzorkování si klademe přednostně tuhle otázku: ke kterým skupinám v procesu sbírání dat se má badatel dále obrátit, a proč?
===== Historie teoretického vzorkování =====
Chenitz a Swanson (1986) tvrdí, že teoretické vzorkování vzniklo s vynálezem zakotvené teorie, kterou jako první vytvořili Glaser a Strauss v roce 1967. Zakotvenou teorii označujeme jako metodu výzkumu při sbírání a analýze kvalitativních dat za účelem vytvoření vysvětlující teorie k pochopení rozmanitých sociálních a psychologických jevů. Soustřeďuje se na vytvoření teorie z průběžné porovnávací analýzy dat sesbíraných pomocí teoretického vzorkování.<ref name=":0" />
===== Výhody a nevýhody =====
Hlavní výhoda teoretického vzorkování spočívá v upevnění důkladnosti studie v případě, kdy se studie snaží vytvořit teorii v oblasti výzkumu. Užití teoretického vzorkování poskytuje strukturu jak pro sbírání dat, tak pro analýzu. Je založeno na potřebě sbírání dalších dat pro přezkoumávání kategorií a vztahů mezi nimi a zajišťuje existenci reprezentativity v dané kategorii. Teoretické vzorkování má jak induktivní, tak deduktivní charakteristiku. Je flexibilní, jelikož výzkumník je schopný pozměňovat plán a důraz na zkoumané aspekty už v počátcích procesu tak, aby shromážděná data odpovídala aktuálnímu dění.
S metodou teoretického vzorkování se mohou pojit i některé nevýhody. Vzhledem k vysoké systematičnosti této metody vyžaduje teoretické vzorkování více zdrojů (čas, peníze) v porovnání s ostatními vzorkovacími metodami. Je to metoda komplikovaná a obtížně srozumitelná.
== Reference ==
| |||