Wikipedie

Veřejný zájem: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Rozšíření definice pojmu, přidání souvisejících referencí.
Řádek 12:
Veřejný zájem jako pojem vyskytující se ve společenských vědách odpovídá přibližně termínu společenský zájem, celospolečenský zájem, popř. termínu obecný zájem, který v identickém kontextu používá [[Evropský soud pro lidská práva]].
 
Společenský zájem se vyznačuje jako mobilizátor jednotlivce, popř. části společnosti v duchu společných cílů, na základě kterých můžemohou omezitbýt omezeny jejich dílčí zájmy. Historie této pojmové konstrukce může být dávána do souvislosti již s kmenovou solidaritou v pravěkých dobách či se [[Suverenita|suverenitou]] obce v [[Antika|antice]]. Později se tento konstrukt používal ve smyslu státní rezóny, tedy postoupení stavovských a municipálních zájmů cílům státu. Moderní pojetí společenského zájmu vzniká až s rozvojem [[Občanská společnost|občanské společnosti]], kdy se začíná používat v oblastech státní správy při politických soutěžích o výkon státní moci. V ekonomické teorii na základě myšlenek [[Adam Smith|Adama Smitha]] bývá naopak upřednostňován zájem soukromý, jehož realizace předpokládá v důsledku i uskutečnění společenského zájmu.
 
Na rozdíl od celospolečenského zájmu se veřejný zájem používá především v konkrétních případech, ve kterých dochází k rozporu mezi právy jednotlivce, např. [[Vlastnické právo|vlastnickými právy]], a zájmem společnosti. V takových případech může být na základě veřejného zájmu např. vyvlastněn pozemek, omezena shromažďovací práva, zasáhnuto do kulturních hodnot ohrožujících veřejnou mravnost a podobně. Z [[Etymologie|etymologického]] hlediska je veřejný zájem chápán jako zájem veřejnosti, v praxi je však mnohdy obtížné jej odlišit od státních a podnikatelských zájmů.<ref>{{Citace monografie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Veřejný_zájem“