|
| zeměpisná šířka = 50.4452
| zeměpisná délka = 13.2572
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Hasištejn | position = right | lat = 50.4452 | lon = 13.2572 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = snad [[Václav II.]]
| další majitelé = [[Šumburkové]],<br/>[[Lobkovicové#Hasištejnská větev|Hasištejnští z Lobkovic]], <br/>[[Šlikové]], <br/>[[Rudolf II.]], <br/>[[Štampachové ze Štampachu|Štampachové]], <br/>[[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinicové]] aj.
| současný majitel = obec [[Místo]]
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| architekt = Fridrich ze Šumburku
| výstavba = počátek 14. století
| přestavba = po roce [[1418]], 70. léta [[15. století]]
== Historie ==
Původ Hasištejna není znám,. naNa hradišti byly nalezeny stopy pohanského pohřebiště, což svědčí o velmi dávném osídlení. [[První písemná zmínka]] o královském hradu bylase nachází v zákoníku [[Majestas Carolina]] ze [[14. století]], přestože na tomto místě je zmiňováno opevněné místo už ve století [[12. století|dvanáctém]]. Poskytovalo ochranu obchodní cestě mezi [[Kadaň|Kadaní]] a [[německo|německým]] městem [[Zwickau]].
[[Soubor:hassenstein ueberblick.jpg|thumb|left|Pohled na hrad z [[bergfrit]]u]]
Je možné, že gotický hrad zde nechal postavit sám král [[Václav II.]]<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| příjmení2 =
| kapitola = Hasištejn
| strany = 150
}}</ref> Od roku [[1348]] byl hrad v držení rodu [[Šumburkové|pánů ze SchönburguŠumburka]]. Císař a král [[Karel IV.]] jim jeho držbu roku [[1351]] prodloužil i s panstvími [[Přísečnice]] a [[Schlettau]]. V jím vydaném zákoníku Majestas Carolina jej uvádí mezi královskými hrady, které panovníci nesmí prodat a zastavit jej směli nanejvýš na 9devět let. Šumburkům hrad patřil až do roku [[1412]], kdy ho přenechali Jindřichu mladšímu Reussovi z Plavna.<ref name="andel">{{Citace monografie
| příjmeníeditoři = Anděl[[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku –. Severní Čechy ▼ | jméno = Rudolf
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
| spoluautoři = a kol.
▲ | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| kapitola = Hasištejn – hrad
| strany = 129–131
| svazek = III}}</ref> Ten se dostal do sporů s [[Václav IV.|Václavem IV.]] a spolčoval se s loupeživými rytíři, se kterými přepadávali královské statky. Královské vojsko proto pod velením [[Mikuláš Chudý z Újezda|Mikuláše Chudého z Lobkovic]] hrad po dvouměsíčním obléhání dobylo a král Hasištejn ihned Mikuláši zastavil. Od roku [[1421]] ho Mikuláš získal jako dědičné korunní léno. Jeho vnuk, vzdělaný humanista [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic]], zde žil trvale od roku [[1490]]<ref name="Sedmička">{{Citace periodika| autor = Vladimír Vacula| titul = Hasištejn. Rozhledna i bašta kumštýřů| periodikum = Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec | odkaz na periodikum = www.sedmička.cz | rok = 2010 | měsíc = srpen | ročník = II | číslo = 32 | strany = 22}}</ref> a nechal hrad výrazně rozšířit. Pak v něm založil jednu z největších knihoven českého království. Knihovna byla později přestěhována do Chomutova, kde roku [[1598]] shořela.
Hrad dále vlastnili různí příslušníci Lobkoviců a jeden čas i [[Šlikové|Šliků]]. Po konfiskaci majetku [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřího Popela z Lobkovic]] vlastnil sedm osmin hradu císař [[Rudolf II.]] Roku [[1606]] je od něj koupil Linhart starší Štampach ze Štampachu.<ref name="andel"/> Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] a během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se majitelé měnili a stavba začala chátrat. V záznamech z roku [[1622]] byl hrad uváděn jako opuštěný. Na počátku 18. století zříceninu hradu nechal upravit Emanuel Karsch, postavil zde hostinec. Ten v roce [[1976]] vyhořel. Obě budovy hostince před požárem jsou zachyceny ve čtvrtém dílu seriálu [[30 případů majora Zemana]] ''Hon na lišku'' jako Čadkova chata („Liščí doupě“).<ref>[http://www.filmovamista.cz/200-Hon-na-lisku Filmovamista.cz Hon na Lišku]</ref>. Nový, menší hostinec byl postaven v roce 1995. Je na něm pamětní deska, připomínající návštěvu [[Johann Wolfgang von Goethe|J. W. Goetha]] v roce [[1810]].<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie
| příjmení = Pohorecký
| příjmení2 =
| jméno = Vladimír
| jméno2 =
| titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech
| vydavatel = Radioservis a.s.
| kapitola = Hrad Hasištejn
| strany = 37
}}</ref>.
== Stavební podoba ==
Pro stavbu byla vybrána oválná plocha nad prudkým svahem k údolí [[Prunéřovský potok|Prunéřovského potoka]]. Nejstarší stavební fáze patří k hradům [[Hrad#Typy hradůbergfritového typu|hradům bergfritového typu]]. [[Bergfrit]], obehnaný plášťovou hradbou, zaujal nejvyšší místo jádra v čele hradu. Ve skále u paty věže byla vytesána cisterna na vodu. Na protilehlém a nejlépe chráněném místě stojí věžový palác, ke kterému naproti vstupní bráně přiléhala kaple zaklenutá [[Křížová klenba|křížovou klenbou]]. Její existence podporuje královské založení hradu.<ref name="zaruba"/>
[[Soubor:Burg hassenstein.jpg|thumb| rightupright|Bergfrit]] ▼
▲[[Soubor:Burg hassenstein.jpg|thumb|right|Bergfrit]]
Někdy po obléhání roku 1418 byl hrad výrazně rozšířen. Na východní straně jádra bylo zřízeno rozlehlé nádvoří postavené nad klenbou velkého sklepa, který využil prostor původně velmi strmého svahu. Na nádvoří se vstupovalo přes šíjový příkop čtverhrannou, dovnitř otevřenou branou. Hrad byl navíc obehnán [[parkán]]ovou hradbou se dvěma nevýraznými baštami na západní straně.
| jméno =
| titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních
| vydavatel = Olympia a.s.
| místo = Praha
| rok = 1998
| strany = 75
| id = 27-005-98
}}</ref>.
Obec Místo, které hrad patří, zde pořádá každoročně řadu společenských akcí (např. Fesťáček) pro veřejnost a plánuje zpřístupnit bývalou konírnu, kde chce vybudovat stálou výstavku.<ref name="Sedmička"></ref>
| příjmení = Záruba
| jméno = František
| titul = PrůzkumHradní jádrakaple hraduna OparnoHasištejně
| url = https://www.academia.edu/7845845/Hradní_kaple_na_Hasištejně._In_Hrady_českého_severozápadu_Sborník_k_životnímu_jubileu_prof._Tomáše_Durdíka._Ed._Jana_Kuljavceva_Hlavová_Oldřich_Kotyza_Milan_Sýkora_Ústí_nad_Labem_2012_287-304
| url = https://www.academia.edu/7845845/Hradn%C3%AD_kaple_na_Hasi%C5%A1tejn%C4%9B._In_Hrady_%C4%8Desk%C3%A9ho_severoz%C3%A1padu_Sborn%C3%ADk_k_%C5%BEivotn%C3%ADmu_jubileu_prof._Tom%C3%A1%C5%A1e_Durd%C3%ADka._Ed._Jana_Kuljavceva_Hlavov%C3%A1_Old%C5%99ich_Kotyza_Milan_S%C3%BDkora_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_2012_287-304
| jméno_sestavitele = Jana
| příjmení_sestavitele = Kuljavceva Hlavová
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmeníeditoři = Anděl[[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku –. Severní Čechy ▼ | jméno = Rudolf
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
| spoluautoři = a kol.
▲ | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III
| kapitola = Hasištejn – hrad
| strany = 129–131
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Hefner
| titul = Bergfrit hradu Hasištejna
| periodikum = Hláska
| odkaz na periodikum = Hláska (zpravodaj)
| rok = 2011
| ročník = XXII
| příjmení = Záruba
| jméno = František
| titul = PrůzkumHradní jádrakaple hraduna OparnoHasištejně
| url = https://www.academia.edu/7845845/Hradní_kaple_na_Hasištejně._In_Hrady_českého_severozápadu_Sborník_k_životnímu_jubileu_prof._Tomáše_Durdíka._Ed._Jana_Kuljavceva_Hlavová_Oldřich_Kotyza_Milan_Sýkora_Ústí_nad_Labem_2012_287-304
| url = https://www.academia.edu/7845845/Hradn%C3%AD_kaple_na_Hasi%C5%A1tejn%C4%9B._In_Hrady_%C4%8Desk%C3%A9ho_severoz%C3%A1padu_Sborn%C3%ADk_k_%C5%BEivotn%C3%ADmu_jubileu_prof._Tom%C3%A1%C5%A1e_Durd%C3%ADka._Ed._Jana_Kuljavceva_Hlavov%C3%A1_Old%C5%99ich_Kotyza_Milan_S%C3%BDkora_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_2012_287-304
| jméno_sestavitele = Jana
| příjmení_sestavitele = Kuljavceva Hlavová
| 