Kapalina: Porovnání verzí

Přidáno 93 bajtů ,  před 5 lety
napřímení odkazů
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
(napřímení odkazů)
'''Kapalina''' neboli kapalná látka je jedno ze [[skupenství]] [[látka|látek]], při kterém jsou [[částice]] látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém [[objem]]u.
 
[[Kinetická energie]] [[částice|částic]] kapaliny je malá ve srovnání s vazební vazebnou [[potenciální energie|potenciální energií]], takže částice se vzájemně udržují v  určitých [[rovnovážná poloha|rovnovážných polohách]], kolem kterých vykonávají [[kmitání|kmitavý pohyb]]. Tyto rovnovážné polohy se u kapalin mohou přemisťovat, tzn. dochází k přemísťování částic v celém objemu látky. Vazba mezi částicemi zajišťuje, že za běžných podmínek se objem látky nemění. Kapalina bývá také považována za přechodnou [[fáze (termodynamika)|fázi]] mezi [[pevná látka|pevnou látkou]] a [[plyn]]em.
 
== Vlastnosti kapalin ==
* kapalná [[kapalné těleso|kapalná tělesa]] nemají svůj [[tvar]], ale jejich tvar odpovídá tvaru nádoby
* kapalná tělesa mají vlastní [[objem]]
* kapalná tělesa mají volný [[povrch]] označovaný obvykle jako hladina
* kapaliny jsou těžko [[stlačitelnost|stlačitelné]]
* vodičem [[elektrický proud|elektrického proudu]] ve vodivých kapalinách jsou [[ion]]ty (neplatí pro kapalné kovy)
* [[teplo]] se v kapalinách může šířit [[prouděníšíření tepla prouděním|prouděním]]
* změna polohy částice je u kapalin pomalejší než u plynu, což vysvětluje např. pomalou [[Difuze|difuzi]] kapalin ve srovnání s  plyny
 
Přitažlivé [[molekulová síla|molekulové síly]] mají poměrně krátký dosah, a proto na vybranou molekulu kapaliny působí pouze molekuly z jejího blízkého okolí. Oblast dosahu molekulového působení jedné molekuly lze vymezit koulí o určitém poloměru, opsanou kolem vybrané molekuly. Silové působení molekul, které se nachází mimo tuto sféru, na vybranou molekulu můžeme zanedbat.
Nachází-li se molekula v tenké vrstvičce hraničící s jiným prostředím, ocitnou se ve sféře molekulového působení i molekuly jiné látky, čímž dojde k porušení souměrnosti silového působení a [[výslednice sil|výslednice]] silového působení na vybranou molekulu již nebude [[nula|nulová]]. To vede ke vzniku vnitřní vnitřního [[tlak]]u a [[povrchové napětí|povrchového napětí]].
 
Molekuly, které se nacházejí na povrchu kapaliny mezi sebou působí silami, která jsou [[tečna|tečné]] k povrchu kapaliny. Je-li molekula vzdálena od místa, kde se povrch ([[hladina]]) kapaliny stýká s  jinou látkou (např. stěnou nádoby), tečné síly působící na tuto molekulu se vyruší a molekula se může volně přemísťovat po hladině. V místech, kde se kapalina stýká s jinou látkou, se do sféry molekulového vlivu hraniční molekuly dostávají i molekuly cizí látky a výslednice sil je různá od nuly. Důsledkem jsou [[kapilární jev]]y na rozhraní kapaliny a pevné látky.
 
== Ideální kapalina ==
* matematický popis jejího chování je poměrně jednoduchý a používá se k modelovému zkoumání mechanických vlastností kapalin.
 
Ideální kapalinu lze získat jako speciální případ [[ideálníTekutina#Ideální tekutina|ideální tekutiny]], pokud je [[hustota]] tekutiny (v &nbsp;celém objemu tekutiny a za všech podmínek) [[konstanta|konstantní]], tzn. <math>\rho = \mbox{konst}</math>. V &nbsp;takovém případě je [[Deformace#Objemová a tvarová deformace|objemová deformace]] [[nula|nulová]], tzn. [[stlačitelnost]] je nulová, což znamená, že kapalina je nestlačitelná.
 
== Skutečná kapalina ==