Verze z 4. 10. 2017, 09:24 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 11. 2017, 16:18 editovat zrušit editaci M97uzivatel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 76 307 editací napřímení odkazů Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Kapalina''' neboli kapalná látka je jedno ze [[skupenství]] [[látka\|látek]], při kterém jsou [[částice]] látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém [[objem]]u. [[Kinetická energie]] [[částice\|částic]] kapaliny je malá ve srovnání s ~~vazební~~ vazebnou [[potenciální energie\|potenciální energií]], takže částice se vzájemně udržují v  určitých [[rovnovážná poloha\|rovnovážných polohách]], kolem kterých vykonávají [[kmitání\|kmitavý pohyb]]. Tyto rovnovážné polohy se u kapalin mohou přemisťovat, tzn. dochází k přemísťování částic v celém objemu látky. Vazba mezi částicemi zajišťuje, že za běžných podmínek se objem látky nemění. Kapalina bývá také považována za přechodnou [[fáze (termodynamika)\|fázi]] mezi [[pevná látka\|pevnou látkou]] a [[plyn]]em. == Vlastnosti kapalin == * kapalná [[~~kapalné~~ těleso\|~~kapalná~~ tělesa]] nemají svůj [[tvar]], ale jejich tvar odpovídá tvaru nádoby * kapalná tělesa mají vlastní [[objem]] * kapalná tělesa mají volný [[povrch]] označovaný obvykle jako hladina Řádek 11: * kapaliny jsou těžko [[stlačitelnost\|stlačitelné]] * vodičem [[elektrický proud\|elektrického proudu]] ve vodivých kapalinách jsou [[ion]]ty (neplatí pro kapalné kovy) * [[teplo]] se v kapalinách může šířit [[~~proudění~~šíření tepla prouděním\|prouděním]] * změna polohy částice je u kapalin pomalejší než u plynu, což vysvětluje např. pomalou [[Difuze\|difuzi]] kapalin ve srovnání s  plyny Přitažlivé [[molekulová síla\|molekulové síly]] mají poměrně krátký dosah, a proto na vybranou molekulu kapaliny působí pouze molekuly z jejího blízkého okolí. Oblast dosahu molekulového působení jedné molekuly lze vymezit koulí o určitém poloměru, opsanou kolem vybrané molekuly. Silové působení molekul, které se nachází mimo tuto sféru, na vybranou molekulu můžeme zanedbat. Řádek 20: Nachází-li se molekula v tenké vrstvičce hraničící s jiným prostředím, ocitnou se ve sféře molekulového působení i molekuly jiné látky, čímž dojde k porušení souměrnosti silového působení a [[výslednice sil\|výslednice]] silového působení na vybranou molekulu již nebude [[nula\|nulová]]. To vede ke vzniku vnitřní vnitřního [[tlak]]u a [[povrchové napětí\|povrchového napětí]]. Molekuly, které se nacházejí na povrchu kapaliny mezi sebou působí silami, která jsou [[tečna\|tečné]] k povrchu kapaliny. Je-li molekula vzdálena od místa, kde se povrch ([[hladina]]) kapaliny stýká s  jinou látkou (např. stěnou nádoby), tečné síly působící na tuto molekulu se vyruší a molekula se může volně přemísťovat po hladině. V místech, kde se kapalina stýká s jinou látkou, se do sféry molekulového vlivu hraniční molekuly dostávají i molekuly cizí látky a výslednice sil je různá od nuly. Důsledkem jsou [[kapilární jev]]y na rozhraní kapaliny a pevné látky. == Ideální kapalina == Řádek 27: * matematický popis jejího chování je poměrně jednoduchý a používá se k modelovému zkoumání mechanických vlastností kapalin. Ideální kapalinu lze získat jako speciální případ [[~~ideální~~Tekutina#Ideální tekutina\|ideální tekutiny]], pokud je [[hustota]] tekutiny (v  celém objemu tekutiny a za všech podmínek) [[konstanta\|konstantní]], tzn. <math>\rho = \mbox{konst}</math>. V  takovém případě je [[Deformace#Objemová a tvarová deformace\|objemová deformace]] [[nula\|nulová]], tzn. [[stlačitelnost]] je nulová, což znamená, že kapalina je nestlačitelná. == Skutečná kapalina ==

Kapalina: Porovnání verzí