Herbert Blumer: Porovnání verzí

Odebráno 53 bajtů ,  před 2 lety
bez shrnutí editace
(Drobné úpravy)
 
== Osobní život ==
Blumer vyrůstal na farmě ve Webster Groves, Missouri, kde také později navštěvoval střední školu. V letech 1918 – 1922 studoval na [[University of Missouri]]. V době studií spolupracoval se sociologem Charlesem Ellwoodem a psychologem Maxem Mayerem, kteří na něho měli značný vliv. <ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Symbolic Interaction|příjmení = Wiley|jméno = Norbert|rok vydání = 2014|strany = 300 - 308|titul = Interviewing Herbert Blumer}}</ref> Po ukončení studií na této univerzitě krátkou dobu vyučoval. V roce 1925 odešel na univerzitu do Chicaga, kde byl silně ovlivněn názory [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. Thomas|W. I. Thomase]] a R. Parka. Po získání doktorského titulu roku 1928 nastoupil na místo po svém učiteli [[George Herbert Mead|G. H. Meadovi]] na univerzitě v [[Chicago|Chicagu]]. V roce 1952 se stal vedoucím nové katedry sociologie na univerzitě v [[Berkeley]] a ve stejném roce se také stal prezidentem organizace American Sociological Association. Za svou kariéru se podílel na mnohých [[Sociologický výzkum|sociologických výzkumech]] a celý svůj dospělý život publikoval.''Svá nejzásadnější díla vydal v 50. a 60. letech 20. století a zaměřoval se v nich zejména na kritiku nejčastějších přístupů v americké sociologické teorii.''<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Horváth
| jméno = Martin
 
== Blumerova metodologie ==
Blumer rozvíjí vlastní přístup k sociologické [[metodologie (sociologie)|metodologii]], který je v příkrém rozporu s tehdy panující metodou: byl silným kritikem amerického [[kvantitativní výzkum|kvantitativního výzkumu]] [[dotazník]]ového charakteru.. ''Blumerův model definování sociálního problému vznikl induktivně a má charakter empirického zobecnění. Považuje se za popisnou teorii a odráží empirickou realitu.  K této empirické generalizaci dochází metodou založenou na [[Heuristika|heuristických]] pojmech, nikoliv na definitivních. Vědec při výzkumu postupuje neustálým přibližováním významů svých pojmů významům, které věcem přikládají samotní aktéři (Blumer nazývá jednající individua „aktéři“, aby zdůraznil záměrnost lidského jednání) zkoumaných procesů. Aby sociolog zachytil významy, kterými operují aktéři, nejprve sbírá informace, které považuje za relevantní, překvapivé nebo jinak zajímavé z hlediska předmětu nebo jeho výzkumu. Tuto fázi Blumer pojmenoval explorace a po ní sociolog přechází k inspekci. Ta je konfrontací získaného materiálu s [[Heuristika|heuristickými]] pojmy. Jestliže empirická data odporují heuristickým pojmům, musí být pojmy znovu definovány v souladu s empirickými daty.''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Baum
| jméno = Detlem
 
== Chicágská škola ==
''V době, kdy na Chicagské univerzitě studoval Herbert Blumer, patřila k nejvýznamnějším sociálněvědním školám v Americe. Byla považována za centrum pragmatické filosofie a jejími představiteli, kteří na škole působili, byli Wiliam James, John Dewey a George Herbert Mead. Zde prováděné sociologické výzkumy se zaměřovaly zejména na oblast sociálních problémů a městského života.''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Horváth
| jméno = Martin
| strany = 35
| isbn = 9788024614137
}}</ref> ''Katedra sociologie vznikla v roce 1892 a vrcholným obdobím procházela pod vedením W. I. Thomase a R. E. Parka, který se stal jeho následovníkem.''<ref name=":0" />
 
== Vztah k G. H. Meadovi ==
<big>Oblasti ovlivněné symbolickým interakcionismem</big>
 
''Metodologické i teoretické postupy symbolického interakcionismu jsou v období 70. a 80. let používány hlavně v těchto oblastech:''
 
''1)   '' Self ''a teorie identity''
 
''2)    Dramaturgické přístupy, teorie motivů a prezentace'' Self
 
''3)    Kolektivní chování a kolektivní jednání''
 
''4)    Kultura a umění''
 
''5)    Sociolingvistické přístupy''
 
''6)    Teorie sociálních problémů''
 
''Naopak nejsou schopny pracovat s pojmy jako moc, struktura a sociální organizace. To vede některé představitele směru ke kritice symbolického interakcionismu a k pokusům o jeho rozšíření i na zkoumání ostatních oblastí, například politického systému.''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Horváth
| jméno = Martin
Neregistrovaný uživatel