Herbert Blumer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy
smazání nesrozumitelných pasáží
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 9:
== Osobní život ==
Blumer vyrůstal na farmě ve Webster Groves, Missouri, kde také později navštěvoval střední školu. V letech 1918 – 1922 studoval na [[University of Missouri]]. V době studií spolupracoval se sociologem Charlesem Ellwoodem a psychologem Maxem Mayerem, kteří na něho měli značný vliv. <ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Symbolic Interaction|příjmení = Wiley|jméno = Norbert|rok vydání = 2014|strany = 300 - 308|titul = Interviewing Herbert Blumer}}</ref> Po ukončení studií na této univerzitě krátkou dobu vyučoval. V roce 1925 odešel na univerzitu do Chicaga, kde byl silně ovlivněn názory [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. Thomas|W. I. Thomase]] a R. Parka. Po získání doktorského titulu roku 1928 nastoupil na místo po svém učiteli [[George Herbert Mead|G. H. Meadovi]] na univerzitě v [[Chicago|Chicagu]]. V roce 1952 se stal vedoucím nové katedry sociologie na univerzitě v [[Berkeley]] a ve stejném roce se také stal prezidentem organizace American Sociological Association. Za svou kariéru se podílel na mnohých [[Sociologický výzkum|sociologických výzkumech]] a celý svůj dospělý život publikoval. Mimo jiné byl také v letech 1925 – 1933 profesionálním hráčem amerického fotbalu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Ritzer|jméno = George|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Blackwell Encyclopedia of Sociology|vydání = |vydavatel = SAGE Publications|místo = Thousand Oaks|rok = 2004|počet stran = |strany = 58 - 62|isbn = }}</ref>
 
== Dobový kontext ==
V 50. a 60. letech 20. století Blumer publikoval svá zásadní díla, ve kterých šlo zejména o kritiku nejčastějších přístupů k americké sociologické teorii. Tato konfrontace s odlišnými sociologickými přístupy se nachází v oblasti metodologické, kde kritizuje hlavně vztah metod vědeckého výzkumu a empirie. Ale také v oblasti teoretické, ve které má jiný názor na chápání předmětu sociálních věd. Obě sporné otázky vycházejí z historie sociologie. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Horváth
| jméno = Martin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení
| vydání = sv. Soudobá Socilologie 2
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran =
| strany = 45
| isbn = 9788024614137
}}</ref>
 
== Přispění sociologii ==
 
=== Symbolický interakcionismus ===
Blumer je autorem pojmu [[symbolický interakcionismus]] (zařadil do něj [[Charles Horton Cooley|C. H. Cooleyho]], [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. James|W. I. Jamese]]). Symbolický interakcionismus spadá pod sociologické paradigma interpretatismus. Tento směr se především zabývá [[Socializace|socializací]] člověka, která je závislá na vzájemných lidských interakcích, během nichž jsou používány jednotlivé symboly. V knize Symbolická interakce: perspektiva a metoda (1969) vymezil Blumer základní principy symbolického interakcionismu takto:
Řádek 48 ⟶ 31:
 
Odpovědi či rozhodnutí jednotlivých lidí jsou jedinečné, jelikož vycházejí z jejich života a historie.<ref>Everything Sociology. Socialized Self: Herbert Blumer's Three Basic Premises [online]. 2014, [cit. 2014-12-29]. [http://www.everythingsociology.com/2014/03/socialization-herbert-blumers-three.html Dostupné z WWW]</ref>
 
'''Oblasti ovlivněné symbolickým interakcionismem'''
 
Období 70. a 80. let bylo charakteristické postupnou fragmentarizací v několika směrech. Prvním je rozvoj zkoumání poměrně omezených výseků reality. Druhým je navýšení množství teoretických přístupů a třetím je rozvinutí metateoretického uvažování. Posledním směrem rozvoje je pokus o vytvoření další teorie, která by v sobě spojovala předchozí tři, a po které je poptávka v úzké komunitě teoretiků. Naopak většina ostatních sociologů je spokojena s teoriemi, které se týkají omezených výseků reality. Proces fragmentarizace v sobě také zahrnuje symbolický interakcionismus.
 
Principy symbolického interakcionismu jsou používány v těchto oblastech:
 
1)    ''Self'' a teorie identity
 
2)    Dramaturgické přístupy
 
3)   Teorie motivů a prezentace ''Self''
 
4)    Kolektivní chování a kolektivní jednání
 
5)    Kultura a umění
 
6)    Sociolingvistické přístupy
 
7)    Teorie sociálních problémů
 
Naopak nejsou schopny pracovat s pojmy jako moc, struktura a sociální organizace. To vede ke kritice symbolického interakcionismu a k pokusům o jeho rozšíření i na zkoumání ostatních oblastí. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Horváth
| jméno = Martin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení
| vydání = sv. Soudobá Socilologie 2
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran =
| strany = 58–59
| isbn = 9788024614137
}}</ref>
 
=== Teorie sociálního neklidu ===
Řádek 102 ⟶ 50:
=== Makrostruktury a mikrostruktury ===
Herbert Blumer věřil, že společnost není tvořena makrostrukturami, ale že je její [[podstata]] založena spíše na mikrostrukturách, konkrétně pak na aktérech a jejich činech. Tyto mikrostruktury nejsou izolovány, ale skládají se z kombinace kolektivních činů vedoucích k představě o společném postupu. Společný postup pak není pouze souhrn individuálních činů, ale má svůj vlastní [[charakter]]. Blumer neodmítal myšlenku makrostruktur jako takových, ale místo toho se zaměřil na koncept pohotovosti. Přiznal, že makrostruktury jsou důležité, ale že v symbolickém interakcionismu mají extrémně omezené. Z toho důvodu mají makrostruktury větší význam než „rámce“, ve kterých se odehrávají důležité aspekty společenského života (akce a interakce). Víceméně jsou dle autora makrostruktury důležité, protože utvářejí situace, ve kterých jedinci jednají, a dodávají tak aktérům danou sadu symbolů, které jim jednat umožňují. V souhrnu tedy Blumer říká, že makrostruktury jsou rámcem pro to, co je pro [[společnost]] stěžejní, a to akce a reakce. Nepopírá, že společenské struktury ovlivňují naše jednání, avšak tvrdí, že jimi není určováno.
 
== Přístupy ovlivňující myšlenky Herberta Blumera ==
'''Pragmatismus'''
 
Pragmatickou koncepci sociální psychologie, kterou vypracoval George Herbert Mead, výrazně ovlivnila koncipování Blumerových myšlenek. Směr se zabývá poznáváním předmětů okolního světa a to prostřednictvím jeho účinků, které na člověka působí. Při snaze o poznání je potřeba si uvědomit:
 
1)    co předmět je, jaké jsou jeho účinky;
 
2)    poznání je aktivním zacházením s věcí;
 
3)   rozdíly mezi předměty můžeme poznat pomocí rozdílného působení na člověka.
 
'''Chicagská škola'''
 
V době, kdy na Chicagské univerzitě studoval Herbert Blumer, patřila k nejvýznamnějším sociálněvědním školám v Americe. Byla považována za centrum pragmatické filosofie a jejími představiteli, kteří na škole působili, byli Wiliam James, John Dewey a George Herbert Mead. Zde prováděné sociologické výzkumy se zaměřovaly zejména na oblast sociálních problémů a městského života a tato tradice je označována jako chicagská škola, která velmi ovlivnila Blumerovo myšlení.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Horváth
| jméno = Martin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení
| vydání = sv. Soudobá Socilologie 2
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran =
| strany = 35
| isbn = 9788024614137
}}</ref> Katedra sociologie vznikla v roce 1892 a vrcholným obdobím procházela pod vedením W. I. Thomase a R. E. Parka, který se stal jeho následovníkem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Horváth
| jméno = Martin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení
| vydání = sv. Soudobá Socilologie 2
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran =
| strany = 42
| isbn = 9788024614137
}}</ref>
 
== Vztah k G. H. Meadovi ==